Vědci sestavili otevřený dopis premiéru Janu Fischerovi, v němž upozornili, že zastavovat na Šumavě kůrovcovou kalamitu těžbou v horských smrčinách by byla chyba. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) tento postoj podporuje. K tomuto názoru vědci došli na Druhém evropském kongresu biologie ochrany přírody.
Těžká technika a motorové pily by podle vědců zničily místní ekosystémy. "Těžba v nejcennějších částech Šumavy by představovala významnou ztrátu biodiverzity ve středoevropském kontextu," řekl Petr Zasadil z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.
ČTĚTE TAKÉ: Klaus zavelel do boje proti kůrovci na Šumavě
Miko: O Šumavu je postaráno, techniku tam nepustím
Podle dopisu, který má ČTK k dispozici, jde o nesčetné druhy bakterií, hub, bylin i brouků. "Ztráta těchto druhů má nedozírné následky na celý ekosystém," stojí v dopise.
Kvůli současnému šíření kůrovce na Šumavě zasedla ve Vimperku 2. září expertní skupina složená ze zástupců Jihočeského a Plzeňského kraje, MŽP a Správy Národního parku Šumava. Skupina by v řádu týdnů měla vedení krajů informovat o vážnosti situace a aktuálních opatřeních. Zabývat by se měla i případným rozšiřováním bezzásahových zón a hospodařením v nich.
ČTĚTE TAKÉ: Předvolební šumy ze Šumavy: kůrovec v akci
Podle vědců je proti kůrovci v šumavském národním parku třeba zasahovat nanejvýš na dvou třetinách území. "Strategický management (parku) nemůže být měněn každé volební období," řekl náměstek MŽP pro ochranu přírody František Pelc. Podle něj MŽP vítá, že závěry vědců podporují dlouhodobý přístup MŽP.
Vědci na kongresu diskutovali obecně o ochraně biodiverzity. O ní vydají v sobotu deklaraci. Jejím cílem je podle Barbary Livoreil z Evropské sekce SCB "poskytnout informace, důkazy, fakta - zkrátka vědecký základ pro rozhodování politiků. Ti by měli takové informace od vědců brát vážně, jinak riskují, že jejich rozhodnutí budou špatná." Kongresu se zúčastnilo 1200 vědců z 65 zemí. K diskuzi o Šumavě jich přispěly podle koordinátora Centra pro výzkum biodiverzity Pavla Kindelmanna stovky.
"Ztráta biologické diverzity je celosvětově jedním z největších problémů lidstva," řekl ČTK Zasadil. Může za to prý urbanizace, ničení krajiny a úbytek přirozených ekosystémů. "Kácení v první zóně národního parku Šumava je přesně ten případ," dodal.
Foto: Robert Zlatohlávek
