Velikonoční neděle znamená pro křesťany slavnost Zmrtvýchvstání Páně. Božím hodem velikonočním - na základě biblického svědectví - se připomíná vzkříšení ukřižovaného Krista. Tato neděle je pro západní křesťany centrální církevní slavností roku.
Slavnost Zmrtvýchvstání Páně se v mnoha kostelích a chrámech dnes připomíná od časného rána. Český katolický primas Miloslav Vlk sloužil jednu z bohoslužeb od 9.30 v katedrále sv. Víta.
ČTĚTE TAKÉ: Kardinál Vlk: Mám ověřené, že letos můj mandát skončí
Velikonoce jsou nejdůležitějším svátkem křesťanů z celého církevního roku, zdůrazňuje kardinál Vlk. "Jsou to svátky spásy. Kristus zemřel na kříži a na ten kříž s sebou vzal všechny hříchy člověka, ale nejen hříchy, dokonce i bolesti a utrpení," řekl.
Ačkoli jsou velikonoční svátky pro praktikující křesťany, jichž je podle církevních zdrojů v Česku několik set tisíc, hlavní událostí, pro nevěřící zůstávají jak symbolem příchodu jara s barvením vajíček a vycházkami do prosluněné přírody, tak i symbolem velkého jarního úklidu.
Velikonoční týden vyvrcholí pondělím, kdy se v českých zemích podle folklorních tradic chodí na koledu.
Na tom, že se Velikonoce slaví vždy v neděli po prvním jarním úplňku, se shodl koncil ještě nerozdělené křesťanské církve v roce 325. Termín svátků proto kolísá mezi 22. březnem a 25. dubnem.
ČTĚTE TAKÉ: Jak vykouzlit trendy Velikonoce?
Foto: ČTK
