Očima Ivana Motýla
Velký bratr v útoku. Dráhy sledují cestující a stát okna

Čipy, štítky a průkazy všeho druhu. Nejnověji se stát dožaduje po všech majitelích rodinných domů, aby si pořídili takzvané Průkazy energetické náročnosti. Velký bratr je nám stále těsněji v patách. Už třetím rokem například České dráhy přesně vědí, v jakém vlaku a v kolik hodin se vyskytuje naše maličkost.

Osobní svobodu totiž drtivá většina pravidelných zákazníků musela vyměnit za čipovou In-kartu. Tedy udělali jsme to dobrovolně, protože pětadvacetiprocentní sleva a další výhody jsou při četném cestování docela důležitou položkou rodinného rozpočtu. Je to ovšem sleva draze vykoupená, díky níž Českým drahám umožňujeme nezákonné sledování pohybu obyvatelstva.

Před pár dny se česká veřejnost dozvěděla, že každý majitel rodinného domu musí od 1. ledna 2012 vlastnit takzvaný Průkaz energetické náročnosti (od roku 2016 totéž platí i pro majitele bytů). A kdo bude nařízení ignorovat, ať prý počítá s pokutou, navíc jeho nemovitost se stane ze zákona neprodejnou. Možná je to zajímavá zpráva pro potenciální kupce rodinné vilky, ale i těm přece dosud stačil selský rozum. Když má chalupa na větrné hůrce stará dřevěná okna, asi tam bude foukat více než v domě utěsněném plastovými okenními rámy. Proti gustu žádný dišputát, mnohokrát se však v posledních letech prokázalo, že právě plastová okna brání přirozené cirkulaci vzduchu, takže přispěla k tragickým otravám zplodinami z karmy či z kamen.

Svoboda cestování měla být jedním z hlavních vítězství sametové revoluce v roce 1989. S průvodčími Českých drah se proto pokaždé zkouším domluvit: "Tady je moje platná In-karta, ale nepřeji si, abyste ji strkal do té vaší čtečky. Nechci, aby každý ajzboňák věděl, kudy a kam zrovna jedu." Prosby jsou pokaždé marné. "Máme svoje rozkazy. Pokud mi nedáte kartu, vaše jízdenka je neplatná a zaplatíte plné jízdné nebo pokutu," nekompromisně hřmí modrá uniforma. A šup! Kartu už načítá čtečka a na direkci Českých drah v Praze se v ten okamžik ví, že jistý Ivan Motýl, narozený 18. listopadu 1967, bytem tam a tam, se v pondělí 6. února 2012 v 6 hodin a 13 minut nachází ve stanici Zábřeh na Moravě. A nejen to, z databází modrá armáda snadno vyčte i to, že jsem 2. srpna 2011 v 15.10 minut vyjížděl ze stanice Sušice. To už je zajímavější údaj, Sušice je totiž nejbližší vlakovou stanicí od Modravy, kde se v ten čas přivazovali ke stromům ekologičtí aktivisté. Jistě, zatím takové sdělení nikoho nezajímá, nicméně česká politika není rozhodně imunní vůči pomaďarštění či poukrajinštění, přičemž v těchto zemích už dostávají lidská práva docela na frak. I v Česku je to možná otázka jediných parlamentních voleb a pak už data nashromážděná státní akciovou společností České dráhy mohou být pro leckoho značně interesantní.

A co je vlastně komu do toho, jaká mám na domě okna a kolik milimetrů má "fuga" pod vstupními dveřmi? Sám jsem zastáncem původních dřevěných rámů, miluji mrazivé kresby na skleněných tabulkách i ten chladný vánek vycházející i z dvojitých oken, mezi nimiž se tak skvěle chladí slivovice. V ložnici mi stačí šestnáct stupňů, a jak jsem zjistil, za plyn nakonec utrácím méně než sousedé se zatepleným pláštěm domu a plastovými okny. Každého věc. Nicméně stát si myslí opak a teď žádá "okenní průkazy". "Jelikož se jedná o povinnosti, je tato záležitost v návrhu zákona sankcionována," potvrzuje Pavel Jirásek z ministerstva průmyslu a obchodu. Kdo si glejt nepořídí, stává se škůdcem státu. Už teď je proto internet plný nabídek, které zaručují vystavení Průkazu energetické náročnosti za údajně "zaváděcí ceny": nejlevnější nabídka činí 4500 Kč s DPH.

To jsou jen dva příklady, jak si státní správa, byť v případě drah ve formě "státní akciové společnosti", přisvojila pravomoci Velkého bratra. A kdo se projde Prahou, může být zaznamenán až na 1800 pouličních kamer. Utéct do lesů? Ani tam nemá nikdo jistotu, protože například v nejtemnějších koutech Beskyd visí řada takzvaných "fotopastí", které do korun staletých buků nenápadně umístilo Hnutí DUHA. Kamery mají sice primárně snímat medvědy, vlky a rysy, ovšem přistroj prostě není schopen rozeznat šelmu od zatoulaných milenců.