Domácí zemědělci hromadně likvidují chovy prasat a Česko už produkuje jen polovinu z vepřového, které se u nás ročně spořádá. Obrazně řečeno: Každá druhá pečínka v hospodě nebo šunkový salám v krámech mají původ v Polsku, Španělsku, Dánsku a v dalších zemích.
"Čeští zemědělci chovají 1,49 milionu prasat, což je nejméně od roku 1921," cituje z hrozivých statistik ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jan Stibal. Například v roce 1989 tuzemští zemědělci chovali 4,7 milionu prasat a o deset let později v roce 1999 stále ještě čtyři miliony čuníků. Tehdy bylo také Česko naposledy soběstačné, pokud šlo o produkci a spotřebu vepřového.
Českým zemědělcům se chovy nevyplácejí, levný dovoz je ničí. "Za pět let jsme na prasatech prodělali 13 milionů korun. Ztráty nemohu dotovat věčně," říká Josef Blažek, předseda družstva VOD Jetřichovec na pomezí Vysočiny a jižních Čech
Ještě loni vykrmili na statku 3500 čuníků. "Teď máme posledních sedm set kusů."
Dovozové vepřové ovšem nemusí být pořád levné a brzy může stát majlant. Obnova zrušených českých chovů přitom bude velice složitá, často nemožná. "Cílem obchodních řetězců je prodávat co nejlevněji na úkor kvality, což se ale může rychle změnit," říká Josef Sklenář, majitel biofarmy v Sasově na Vysočině. Zatím vydělávají jatka a krámy, zemědělec je v minusu. "Trh se ale jednou narovná. Například cena ropy může enormně zvýšit náklady na dovoz masa z ciziny. O vepřové ze západní Evropy má velký zájem Čína, takže na východní Evropu nezbude," uvažuje Sklenář.
* Proč se tuzemským zemědělcům nevyplácí chovat prasata?
* Co dělá stát pro záchranu českých prasat, z nichž se pomalu stává ohrožený druh?
* Kolik jsme snědli vepřového za komunistů a kolik nyní?
* Jaká by měla být cena vepřového v supermarketech, aby čeští chovatelé prasat nekrachovali?
* Jaký je rozdíl mezi krkovičkou z české biofarmy a mnohem levnější polskou krkovičkou?
Odpověď na tyto i další otázky přináší nejnovější číslo časopisu TÝDEN, který vychází v pondělí 5. března 2012.
