Ústavní převrat. Soud zrušil volby v říjnu

10.09.2009 13:05 Původní zpráva Aktualizováno 10.09. 18:59

Ústavní soud vyhověl stížnosti poslance Miloše Melčáka na ústavní zákon o jednorázovém zkrácení volebního období sněmovny. Zároveň zrušil rozhodnutí prezidenta Václava Klause o předčasných volbách. Je jasné, že volby ve dnech 9. a 10. října se konat nebudou. V podvečer ministr vnitra Pecina oznámil, že stát zastavil přípravu voleb.

"Celý proces přípravy voleb bude potřeba rozjet znovu," řekl šéf vnitra Martin Pecina po jednání ústřední volební komise. Přiznal, že neuskutečněné volby už přišly státní kasu na desítky milionů korun.

Rozhodnutí v Brně

Stížnost poslance Melčáka podpořilo při dnešním jednání třináct z patnácti ústavních soudců. Stejně jako v případě posuzování oprávněnosti Melčákova postoje se proti většinové vůli pléna vyjádřili pouze Vladimír Kůrka a Jan Musil.

ROZHODNUTÍ ÚSTAVNÍHO SOUDU s odůvodněním najdete ZDE.

Jak mnozí experti již předem namítali, Ústavní soud svým čtvrtečním verdiktem mohl překročit svou pravomoc - ústavní zákony totiž posuzovat nemůže.

Jenže i na to v odůvodnění verdiktu plénum pamatovalo. "Obsahem nejde o zákon, nýbrž o individuální konkrétní rozhodnutí přijaté ve formě ústavního zákona," uvedl mluvčí soudu Tomáš Langášek. A dodal: "Soud má kompetenci přezkoumávat i akty označené jako ústavní zákony z hlediska jejich souladu s podstatnými náležitostmi demokratického a právního státu; jinak by totiž byla ochrana ústavnosti iluzorní, neboť ústavním zákonem by bylo možno učinit cokoliv."

Ústavní soud se přitom odkázal na druhý odstavec Článku 9 ústavy, v němž stojí: "Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná."

S verdiktem viditelně spokojený Jan Kalvoda se nechtěl prozatím pouštět do spekulací, zda si jeho klient bude stěžovat i na novelu ústavy, kterou chystají poslanci a senátoři. "Buďme rádi. Cítím se jako občan bezpečnější před politikou," glosoval úspěch.

"Já jsem rád, že máme tak kvalitní ústavní soud," řekl České televizi Miloš Melčák.

Palácový převrat

Prezident Václav Klaus po rozhodnutí prohlásil, že je nutné nově definovat pravomoci ústavních soudců. "Chceme-li se dnes i do budoucna vyhnout podobným situacím, které hrozí chaosem a ohrožují celou společnost. Ústavní soud - v den 16. výročí svého založení - svým rozhodnutím vědomě a záměrně prohlubuje politickou krizi v naší zemi," uvedl prezident.

Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach si rozhodnutí soudců vymyslel během mítinku na Valašsku speciální název - palácový převrat. "Ústavní soud překročil svoje pravomoce dané ústavou. Dá se to označit za palácový převrat," řekl pro on-line deník TÝDEN.CZ. To předseda Jiří Paroubek byl po setkání s voliči na Plzeňsku mírnější a řekl jen, že soudci rozhodli "v rozporu s principem ústavy."

"Plně rozhodnutí respektujeme, máme připraveno ústavně čisté řešení. To předejde podobným patovým situacím v budoucnu. Dívejme se dopředu, musí rozhodnout občané," řekl předseda ODS Mirek Topolánek.

Před problémy opět varuje Marek Benda (ODS). "Musím přiznat, že mě to jako právníka mrzí. Ústavní soud se zbytečně rozmáchl tam, kde to nebylo zapotřebí. Vyvolá to obrovskou diskusi mezi právníky a řadu otázek do budoucna," řekl předseda ústavně právního výboru sněmovny. Zklamaný je i spoluautor ústavy, poslanec Zdeněk Jičínský (ČSSD): "Ústavní soud měl Melčákovu žádost odmítnout."

Místopředsedkyni lidovců Michaela Šojdrová a vedení lidovců rozhodnutí nepřekvapilo. "Dalo se to očekávat. Nová změna ústavy je nachystaná a zítra ji schválíme," řekla. Zelení jsou verdiktem dokonce nadšeni. "Oceňuji postoj soudu i to, že jednal rychle a uvážlivě. Nález musí uvítat všichni, kdo chtějí žít v právním státě," prohlásil předseda Ondřej Liška. Podobně mluví i předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.

"Jeho rozhodnuti a zdůvodnění znamená opravdový milník ve vývoji ČR k právnímu státu a vládě ústavy. Ústavní soud jasně stanovil nadvládu ústavního práva nad vůlí politiků."

Podle plánu by poslanci zítra měli schválit novelu ve třetím čtení, senátoři by se pod ni "podepsali" v ten samý den nebo v sobotu a další týden v úterý by sněmovna oficiálně skončila.

Jak také Ústavní soud zdůvodnil své rozhodnutí

„Nebezpečnost navrhovaného zákona spočívá především v tom, že vytváří precedens nejvyšší právní síly, precedens, který říká, že je možné z momentálních, utilitárních politických důvodů měnit základní zákon země. Je-li to možné jednou, je to možné pokaždé. Ze stejných důvodů by mohl parlament suspendovat pravomoc Ústavního soudu, pokud rozhodnutí Ústavního soudu odporují momentální politické vůli, ze stejných důvodů by mohl suspendovat pravomoci prezidenta, pokud jsou v rozporu s momentální politickou vůlí, ze stejných důvodů by mohl suspendovat Listinu základních práv a svobod, pokud je překážkou naplnění politických cílů. Zpochybnění základních právních jistot z politických důvodů je zpochybněním demokracie a vytváří potenciální nebezpečí nástupu autoritářství a totality. A není nic platné, že autoři tohoto precedentu neměli a nemají ... nic takového v úmyslu a ... chtějí jen zajistit konání předčasných voleb."

"Jiná cesta není. Když není vůle využít možnosti, které nabízí nynější ústava, je to dlouhodobé řešení," dodala Šojdrová. "Věřím, že to schválíme, a tak trochu doufám, že už to pan Melčák stížností nenapadne," říká Benda.

Předseda ODS i místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) ostře kritizovali vystoupení Lubomír Zaorálka (ČSSD), který u soudu měl jako náhradník za šéfa komory Miloslava Vlčka bránit chování sněmovny. "Byly to jeho osobní postoje. Argumentace o tom, že 'principy je třeba ctít, ale že na ně nebylo dost času', odmítám. Stejně jako zjednodušenou argumentaci krizí politickou, která se týká svržení vlády. Ten, kdo takovou krizi způsobil, za ni nese primární odpovědnost. Nesouhlasím ani s příměrem 'když se kácí les, padají třísky'. Tak zákonodárce v žádném případě postupovat nesmí," míní Němcová.

"Zneužil mandát ve prospěch vlastní strany a neprezentoval sněmovnu," řekl předseda klubu poslanců ODS Petr Tluchoř.

Den D

Prakticky na vteřinu přesně v deset hodin začalo dnešní jednání Ústavního soudu, který posuzuje, zda postup zákonodárců při vyhlašování předčasných voleb nebyl protiústavní. Patnáctičlenné plénum věnovalo velkou pozornost především Lubomíru Zaorálkovi, který si chvílemi musel připadat jako u výslechu. Jednání bude pokračovat od čtyř hodin odpoledne.

Soudce zpravodaj Pavel Höllander nejprve zrekapituloval stížnost Miloše Melčáka a také přečetl stanoviska obou komor parlamentu, které představují druhou stranu "ústavního sporu". Krátké zdůvodnění předsedy sněmovny Miloslava Vlčka však nestačilo jeho kolegovi Lubomíru Zaorálkovi, který jako místopředseda sněmovny poslance u soudu zastupuje.

Suplent Zaorálek rázně uvedl, že Ústavní soud nemá právo posuzovat ústavní zákony. Svým vystoupením zjevně vzbudil zájem soudců, kteří ho v následné debatě vůbec nešetřili a několikrát přesvědčili přítomné, že se na politiky dobře připravili. "Kdo je garantem ústavnosti? Kdo může ústavnost vymáhat?" ptal se například soudce Jiří Mucha. K překvapení všech Zaorálek odpověděl: "Parlament."

ČTĚTE TAKÉ: Ostře sledovaný soud. Rozhodne dnes o volbách?

Přestože Zaorálek chvílemi ztrácel půdu pod nohama, nenechal se zcela vykolejit. A to přesto, že přesila soudců byla patrná. Zaorálka nakonec zpovídalo šest z patnácti soudců pléna.

Místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová v exkurzu do minulosti zpochybnila snahu politiků domluvit se. Zdůraznila především to, že po svržení vlády si strany nechaly jen týden na řešení, které by naplnilo ústavu, aniž by bylo nutné vypisovat předčasné volby. "Dohodli jsme se na tom, že jediné řešení je vrátit rozhodnutí lidu," odpověděl jí Zaorálek.

V pravé poledne dal předseda soudu Pavel Rychetský prostor závěrečným návrhům, neboť ani jedna ze stran nechtěla před soudem doplnit jednání o další důkazy. Jan Kalvoda podle očekávání požádal soudce o zpochybnění platnosti zákona, jeho oponenti naopak zpochybnili právo Miloše Melčáka stěžovat si u Ústavního soudu a navrhli plénu zamítnutí jeho stížnosti.