Levice vs. pravice? Kdepak, ČSSD a ODS se sbližují

Hodnoty jako "rovnost" a "svoboda" se v letošní předvolební kampani objevují daleko méně než před minulými volbami do poslanecké sněmovny v roce 2006. Vystřídala je témata spojená s hospodářskou krizí. Vyplývá to z výzkumu politologů Masarykovy univerzity v Brně, kteří tvrdí například i to, že kampaň není tak negativní a útočná, jak se zdá. Podle nich také v podstatě vyjde nastejno, zda bude člověk volit pravici, nebo levici.

Odborníci z brněnské univerzity podrobně rozebrali tisíce článků a stovky vyjádření politiků, tiskových zpráv nebo inzerátů stran a také porovnávali letošní volební kampaň s těmi minulými. "V takovém rozsahu sledovali čeští politologové volební kampaně vůbec poprvé," poznamenala mluvčí školy Tereza Fojtová.

ČTĚTE TAKÉ: Léčba šokem je nutná, říká Schwarzenberg o složenkách

A závěr? Třeba ten, že jsou si politické strany ideologicky pořád bližší a bližší. "V praxi to znamená, že většina českých politických stran ve svých programech přináší vyvážený mix pravicových a levicových hodnot či opatření," uvedl spoluautor výzkumu Otto Eibl. "Pravicové strany tak skrze své programy nekomunikují ryze pravicová témata, naopak přinášejí poměrně velkou část politik, které jsou obvykle připisovány levici. A u levicových stran je tomu logicky naopak," dodal.

Největší ideologickou vzdálenost mezi stranami naměřili politologové v roce 2002, kdy rozdíl mezi ODS a ČSSD na pravolevé ose, o rozsahu od mínus sto do plus sto bodů, činil zhruba padesát bodů. Dnes už je vzdálenost mezi občanskými a sociálními demokraty třikrát menší, konkrétně jen patnáct bodů. K politickému středu v poslední době míří všechny strany kromě komunistů. Podle odborníků z Masarykovy univerzity ovšem nejde o nějaký politický smír, ale pouze o reakci na poptávku ze strany většiny voličů, kteří mix levice a pravice požadují.

Brněnští politologové také míní, že letošní předvolební kampaň není tak útočná, jak by se mohlo na první pohled zdát. V televizních debatách a na mítincích podle jejich výzkumu převládají pozitivní vyjádření. "Zatímco velké strany a Strana zelených jsou kritičtější vůči svým soupeřům, menší strany se více zaměřují na prezentaci svého programu. Pozitivní prezentace programu však u všech politických stran jednoznačně převažuje nad útoky," zdůraznil vedoucí výzkumu Roman Chytilek.

V inzerátech používá negativní kampaň nejčastěji ČSSD, útoky na soupeře nebo směs útoků a vlastního programu tvoří více než osmdesát procent inzerce sociálních demokratů. Druhá ODS použila negativní formu kampaně zhruba v šedesáti procentech inzerátů. V televizních debatách zase útočila na své volební soupeře nejvíce Strana zelených a na mítincích Věci veřejné.

K TÉMATU: Fantom kampaně Cyril Svoboda. Najít ho je těžké

Politologové rovněž zjistili, že strany sice stále častěji zapojují do kampaně internet a sociální sítě jako například Facebook, ale pořád je ještě neumí využít naplno. "Updatují své webové stránky, statusy na Facebooku, Twitteru, nahrávají videa na YouTube, ale až na vzácné výjimky se neúčastní diskuse s těmi, kdo na jejich profilech zanechají zprávu," vysvětloval Eibl. Nejaktivnějšími jsou na všech sledovaných sítích Strana zelených a TOP 09.

Foto: Jan Schejbal, Tomáš Nosil