Volby by vyhrála ČSSD o čtyři procenta, říká průzkum

08.02.2010 15:39 Aktualizováno 08.02. 16:34

UVNITŘ GRAF. Volby do Poslanecké sněmovny by počátkem roku vyhrála podle volebního modelu společnosti Median ČSSD, kterou by volilo 32 procent lidí. Druhá ODS by dostala 27,8 procenta hlasů.

Zpět na článek

Nejdiskutovanější názory

  • Felix (1533 hlasů) 08.02.2010 15:45

    Nevolit populistickou Paroubkovu KSČSSD !!!

  • eM (733 hlasů) 08.02.2010 17:13

    Buranosaurus = popudlivý ještěr s hlavou pokrytou vazkým potem;...

  • ano (711 hlasů) 08.02.2010 16:21

    At zije vudce v dupackach od Diora! Upoceny, smradlavy a tlusty...

  • jojo (642 hlasů) 08.02.2010 16:34

    Což o to sociální demokracie, ale kdyby bez hochštaplerů Paroubka a...

  • eM (536 hlasů) 08.02.2010 18:12

    Tak ses nám tu udělal, rudej noku, a hned je líp, co? Ještě zejtra...

Vložte nový příspěvek

Pro přidání vlastního názoru musíte být přihlášen.

Přihlášení | Registrace

Diskuzní příspěvky

Tisíce a sta hlasů-další "podvodné modré řešení " k rádoby názorové převaze voličů.

39 hlasů

ODS společně s TOP mají opět více hlasů než oranžová pyžama.Ti tvrdí,že TOP je odnoží ODS,takže ODS jasně vede.Vedení oranžových pyžam uznám,až tyto přiznají,že ČSSD je odnoží komunistů.

19 hlasů

ODS společně s TOP mají opět více hlasů než oranžová pyžama.Ti tvrdí,že TOP je odnoží ODS,takže ODS jasně vede.Vedení oranžových pyžam uznám,až tyto přiznají,že ČSSD je odnoží komunistů.

30 hlasů

ODS společně s TOP mají opět více hlasů než oranžová pyžama.Ti tvrdí,že TOP je odnoží ODS,takže ODS jasně vede.Vedení oranžových pyžam uznám,až tyto přiznají,že ČSSD je odnoží komunistů.

25 hlasů

ODS společně s TOP mají opět více hlasů než oranžová pyžama.Ti tvrdí,že TOP je odnoží ODS,takže ODS jasně vede.Vedení oranžových pyžam uznám,až tyto přiznají,že ČSSD je odnoží komunistů.

19 hlasů

ODS společně s TOP mají opět více hlasů než oranžová pyžama.Ti tvrdí,že TOP je odnoží ODS,takže ODS jasně vede.Vedení oranžových pyžam uznám,až tyto přiznají,že ČSSD je odnoží komunistů.

13 hlasů

Rychloklikači mi berou chuť už jen sledovat diskuzi. Copak tomu nelze udělat přítrž?? I když s nimi event. souhlasím, hlas jim nedám. Nechápu, proč se tomuto nešvaru jednotlivé servery nebrání, když je to technicky tak jednoduché?

40 hlasů

Je mě to jedno kdo vyhraje , je to všecko pakáž z jedné kantiny a kde nic není ani smrt nebere - tady padají celá odvětví nevratně do díry , zahraniční firmy tady daně neplatí , ty dřou z nás zaměstnanců a občanů a spěje to k VELKÝMU TŘESKU . To nezachráněj žádný sliby a zázraky se pro obyčejné lidi NEDĚJÍ ! Venca nebo Pavel - je to jedno , chtějí utrhnout ještě co se dá a " po nás potopa " !

18 hlasů

ODS se bojí nadcházejících voleb a proto vymýšlí další a další obstrukce a podrazy. Nyní je na řadě tento server. Jeho diskuzní stránky díky přehlednému vkládání příspěvků a systému hlasování mohou dobře sloužit jako jakýsi barometr všeobecné nálady. A to se ODS před nadcházejícími volbami nemůže vůbec hodit. Tak najmuli jakéhosi jedince představujícího se pod různými nicky jako např. Felix, eM, Enigma atd., vybavili ho vhodným prográmkem a dali mu za úkol hloupými a vulgárními příspěvky a manipulováním s hlasováním dotlačit redakci až k registrované diskuzi. To by samozřejmě znamenalo praktické ochromení volné diskuze stejně jako se jim to podařilo na Novinky.cz. A to před volbami nutně potřebují. Ono i ten vulgární jazyk není náhoda. I to je způsob jak tlačit na redakci, aby volnou diskuzi sešněrovala. ODS je dnes prostě mor, který se už neštítí ničeho. Kdejaký mafiánský podraz je jim dobrý. Hlavně se nikdo nepokoušejte reagovat na ono falešné hlasování stejným způsobem. Na to tito provokatéři jen čekají. Za chvíli začnou řvát a vyžadovat registrovanou diskuzi. A to bude konec volné výměny názorů!

54 hlasů

Vechtr z Protivína: Sebral jste mi tento názor z úst. Modrý Mor udělá všechno pro to aby mohl dále krást a vykořisťovat a jen tak lehce se nevzdá. Musíme říci ve volbách jasné NE dalšímu prorůstání rakoviny společnosti jménem kapitalismus.

37 hlasů

reakce na sd:zloděj vždy křičí"chyťte zloděje".Dimune,přestaň psát takové voloviny.

40 hlasů

To je zajímavé, mně se naopak zdá, že to je Dimunovo dítě, které se svou pitomou rétorikou snaží zdiskreditovat jakékoli slušné a nepopulistické názory. Proč asi?

46 hlasů

Felix se nám asi zbláznil ! Pane, trochu psychologie ! Čím delší článek, tím méně čtenářů a může to být o kravinách ne pravdě, to je pak jedno.

18 hlasů

Jemu přece vůbec nejde o to, aby to někdo četl! Potřebuje prostě zahltit diskuzi, odradit lidi, aby sem vůbec chodili.

43 hlasů

Jo, ten sosan pseudo felix je asi vožralej, bo já copy, paste v diskusích nepoužívám. Je to těžký se vyznat mezi Felixem a Felixem a felixem a felixem ods, atd.

17 hlasů

Jaká škoda, že to pode mnou nikdo nečte....

40 hlasů

A co máte pod sebou, smím-li se zeptat? Nebo si to v 01.05 již nepamatujete? A nebo Vás nemůžu jen přečíst.

22 hlasů

Ale čte.Dal jsem si tu práci, ale nechápu proč to sem cpeš.Navíc několikrát po sobě.Je to jen směsice nudných faktů,tvého pohledu na věc a vyložených blbostí.Např. údajných pozitivních kroků Topolánkovi vlády.To jsem se fakt nasmál.

58 hlasů

Co ta gramatika? Topolánkovy vlády, když buž.

16 hlasů

Ale to jsem tam nedal já, to nějakej pseudo sosanskej felix. Ani jsem to nečetl.

39 hlasů

Historie ODS Vzniku Občanské demokratické strany předcházel zrod Občanského fóra v reakci na události 17. listopadu 1989. Občanské fórum vzniklo o dva dny později v Činoherním klubu při setkání tří stovek lidí z oficiálních i neoficiálních struktur. Od počátku se v něm angažovala řada pozdějších představitelů ODS. Vznik ODS Již před prvními svobodnými volbami v roce 1990 se začalo ukazovat, že stávající horizontální struktura občanských fór je nevyhovující. Veškerá moc byla soustředěna v rukou úzké skupiny politiků Koordinačního centra OF, kteří mimo jiné odmítali vytvoření standardní struktury politických stran. S postupem času se uvnitř tohoto seskupení stále zřetelněji projevovaly rozdílné názory v pohledu na celkový charakter státu a reformní strategii. Řada politiků OF hodlala navázat na obrodný proces v roce 1968, který měl směřovat k socialismu "s lidskou tváří". Většina regionálních zástupců OF tyto reminiscence odmítla a dala přednost reformátorům. Výsledkem tohoto střetu regionů a centra je volba Václava Klause předsedou OF dne 17. října 1990. Na sněmu OF v Hostivaři 12. ledna 1991 byl 80% přítomných hlasů přijat Výchozí politický program OF, znamenající přerod všelidového hnutí v politickou stranu pravicové orientace. Odpůrci tohoto vývoje v čele s Pavlem Rychetským, Jiřím Dienstbierem a Petrem Pithartem se se vzniklou situací nesmířili. Neudržitelnost další společné existence názorově nekonzistentního tělesa nakonec vedla k mimořádnému, tzv. "rozlučkovému" sněmu OF, konanému v Praze dne 23. února 1991. Ten rozhodl o rozdělení OF na budoucí Občanskou demokratickou stranu a Občanské hnutí. Ve Sněmovní ulici, kde potom dlouhá léta sídlila Hlavní kancelář ODS, byl 4. března 1991 oficiálně ustaven přípravný výbor ODS, jehož předsedou se stal Václav Klaus. Výbor intenzívně pracoval na konstituování strany, na přípravě ustavujícího kongresu, stanovách a organizační struktuře. Ve dnech 20. - 21. dubna 1991 proběhl v Olomouci ustavující kongres ODS. Delegáti zde přijali stanovy a programové prohlášení "Cesta k prosperitě". ODS byla definována jako demokratická pravicová strana s konzervativním programem. Jejím předsedou byl zvolen Václav Klaus. V té době před ní stál úkol vybudovat během jednoho roku fungující politickou stranu s cílem vyhrát parlamentní volby. K ODS se tehdy hlásilo 39 poslanců ve Federálním shromáždění a 33 poslanců v České národní radě. Na svém prvním zasedání po kongresu vyhlásila Výkonná rada ODS veřejnou soutěž na logo, které měla představovat písemná zkratka ODS modré barvy. Jejím vítězem se stal Aleš Krejča z Prahy. nahoru Kontakty s dalšími politickými stranami ODS brzy navázala kontakty s blízkými stranami v tuzemsku i zahraničí. 23. listopadu 1991 uzavřela na svém I. kongresu koaliční dohodu s KDS a do parlamentních voleb na jaře v roce 1992 vstoupily obě strany ve společné koalici. ODS udržovala korektní vztahy rovněž s LDS, KAN a ODA. V prosinci 1991 rozšířila svoji působnost i na Slovensko, přičemž v březnu 1992 uzavřela slovenská část ODS předvolební koalici s Demokratickou stranou. V roce 1992 se ODS stala členem Evropské demokratické unie (EDU), tedy společného pravicového uskupení několika desítek politických stran liberálního a křesťansko-demokratického zaměření. Zde se řadí spíše k jejímu pravému křídlu. Václav Klaus byl zvolen místopředsedou EDU a v této funkci působí dodnes. nahoru Parlamentní volby 1992 Parlamentní volby, které proběhly ve dnech 5. - 6. června 1992, se staly první vážnou zkouškou ODS po jejím konstituování na české politické scéně. Vstupovala do nich s programem "Svoboda a prosperita", jehož teze přijal I. řádný kongres a s novým logem v podobě siluety modrého ptáka, symbolizujícího svobodu (navrženého Petrem Šejdlem). Koalice ODS - KDS zvítězila jak ve Sněmovně národů FS (33,43% hlasů), ve Sněmovně lidu FS (33,90%), tak v České národní radě (29,72%). Za ODS bylo do Federálního shromáždění zvoleno celkem 76 poslanců a do České národní rady 66 poslanců. Prezident Václav Havel pověřil předsedu ODS Václava Klause sestavením koaliční vlády České republiky ODS - KDS - ODA - KDU-ČSL, disponující 105 mandáty ze 200. Kabinet vládl v letech 1992 - 1996 a za tuto dobu provedl základní reformní kroky. Pokračovalo uvolňování tržních mechanismů, zahájené reformátory již v předchozí federální vládě. Vláda uskutečnila nejrozsáhlejší privatizační proces z postkomunistického bloku, kdy přešly do soukromých rukou tisíce státních podniků. ODS po celou dobu prosazovala vyrovnané nebo přebytkové rozpočty, klesal státní dluh. V tomto období se významnou měrou spolupodílela na postupném začleňování ČR do demokratických struktur (mj. Rada Evropy, OECD, NATO, EU). nahoru Vznik České republiky V průběhu transformačního procesu se vyskytl zásadní a nečekaný problém - vyřešení vztahů našeho národa s národem slovenským. Zatímco v programu ODS byla obsažena pragmatická a účelná spolupráce v rámci jednoho federativního státu, rozhodl se slovenský národ ve svobodných volbách pro síly prosazující ideu státní samostatnosti. Přestože ODS na Slovensku kandidovala a usilovala o udržení společného státu, dala tváří tvář realitě přednost přátelskému a mírumilovnému způsobu rozdělení Československa, který nepoškodil vzájemné vztahy a nenarušil hospodářský vývoj v obou nově vzniklých státech. Dne 23. června 1992 došlo v Bratislavě k závěrečnému jednání s HZDS, kde bylo rozhodnuto o předložení zákona o zániku federace Federálnímu shromáždění. Dne 25. listopadu 1992 hlasovali všichni přítomní poslanci ODS ve FS pro zákon, podle kterého uplynutím 31. prosince 1992 zaniká ČSFR a jejími nástupnickými státy se stávají Česká republika a Slovenská republika. nahoru Komunální volby 1994 Komunální volby se uskutečnily ve dnech 18. - 19. listopadu 1994. ODS v nich dosáhla absolutně nejvyššího počtu voličských hlasů (29,5%). Počet získaných hlasů i mandátů vzrůstal s velikostí sídel, přičemž ve městech v naprosté většině případů ODS vyhrála. To se odrazilo v následných povolebních jednáních, kdy se jí podařilo získat posty primátorů ve většině velkých měst a řadu starostenských funkcí v dalších obcích. Úspěch voleb dotvrzuje skutečnost, že ODS postavila kandidáty pouze ve čtvrtině všech obcí, což bylo podstatně méně, než měli nezávislí, komunisté a lidovci. nahoru Integrace ODS a KDS Od počátku svého vzniku měla ODS na české politické scéně nejblíže ke Křesťanskodemokratické straně. Proces, započatý spoluprací obou stran v parlamentních volbách v roce 1992, pokračoval 2. června 1995 podepsáním smlouvy o integraci. Po potvrzení nejvyššími stranickými orgány vešlo sloučení mezi ODS a KDS v platnost dnem 18. března 1996. Spojení obou stran bylo slavnostně vyhlášeno na předvolební konferenci 31. března a do parlamentních voleb v roce 1996 již vstoupily ODS a KDS společně. nahoru Volby do Poslanecké sněmovny a Senátu 1996 Volby do Poslanecké sněmovny proběhly ve dnech 31. května - 1. června 1996. ODS do nich vstupovala s volebním programem "Dokázali jsme, že to dokážeme" a zvítězila v nich se ziskem 29,62% hlasů (68 křesel). Nečekaný úspěch ČSSD, které se podařilo akumulovat hlasy levicových voličů, však znamenal ztrátu parlamentní většiny pro původní vládní sestavu. Prezident pověřil Václava Klause sestavením menšinové vlády ODS - ODA - KDU-ČSL, disponující 99 křesly ze 200. Miloš Zeman se stal předsedou Poslanecké sněmovny. Druhý kabinet Václava Klause vládl v letech 1996 - 1997. ODS v té době čelila silné vnější opozici a postupem času stále silnější opozici uvnitř koaliční sestavy. V historicky prvních senátních volbách v listopadu 1996 získala ODS celkem 32 mandátů (79 postupů z 1. kola z 80 kandidatur), což bylo nejvíce ze všech politických stran. Výsledek 2. kola do značné míry poznamenala taktika lidovců, kteří v řadě míst podporovali kandidáty opozice. nahoru Sarajevské události Na jaře roku 1997 se objevily první vážné spory uvnitř menšinové vlády. Zhoršující se ekonomická situace, vyvolaná do značné míry restriktivní politikou ČNB, vedla k přijetí tzv. balíčku úsporných ekonomických opatření. Problémy narůstaly i uvnitř ODS a gradovaly na podzim téhož roku. Z funkce ministra zahraničních věcí odstoupil Josef Zieleniec. Skandalizace ODS kvůli jejím problémům s financováním vyvrcholila dne 28. listopadu výzvou tehdejších místopředsedů ODS Jana Rumla a Ivana Pilipa Václavu Klausovi, aby odstoupil ze své funkce v době, kdy se nacházel v Sarajevu. Stala se záminkou KDU-ČSL a ODA k vystoupení z koalice a vláda vzápětí podala demisi. Na mimořádném kongresu v Poděbradech v prosinci téhož roku dal Václav Klaus svoji funkci k dispozici a následně obhájil postavení předsedy ODS. Naprostá většina delegátů tak dala najevo, že nesouhlasí s podobným způsobem řešení vnitrostranických sporů, podporovaným masivním mediálním tlakem. Tato skutečnost měla vliv na následné události při vytváření "prozatímní" poloúřednické vlády. ODS nebyla přizvána k jejímu sestavení a přešla do opozice. Jednáním o složení vlády pověřil prezident republiky Josefa Luxe, přičemž jejím předsedou byl následně jmenován guvernér ČNB Josef Tošovský. Jeho menšinový kabinet získal podporu ČSSD výměnou za vypsání předčasných voleb. 19. prosince 1997 vznikla v ODS názorová platforma reprezentovaná Janem Rumlem a Ivanem Pilipem, kterou podpořila zhruba polovina poslanců a tři senátoři. Pro názorové neshody následně odešla 17. ledna 1998 do nově se rodící Unie svobody. Pokračující politický a mediální tlak tehdy přispěl k úbytku zhruba 20% členů (do voleb postupně z poloviny nahrazeném) a přechodné ztrátě voličské podpory. nahoru Volby do Poslanecké sněmovny 1998 ODS vstupovala do mimořádných voleb do Poslanecké sněmovny, které se konaly ve dnech 19. - 20. června 1998, s volebním programem "Hlavu vzhůru". S přihlédnutím k poslednímu vývoji dosáhla nečekaně dobrého výsledku a se ziskem 27,74% voličských hlasů obsadila druhé místo za ČSSD s počtem 63 křesel. Povolební jednání se ukázala jako mimořádně komplikovaná. Přes překvapivý výsledek voleb pokračovala snaha vytlačit ODS do izolace s komunisty. Unie svobody v čele s Janem Rumlem tehdy zablokovala rýsující se vytvoření koalice ČSSD - KDU-ČSL - US s podporou prezidenta Václava Havla, přičemž Miloš Zeman nabídl post premiéra Josefu Luxovi. Podmínky pro sestavení původní koaliční vlády ze strany menších partnerů však byly pro ODS neakceptovatelné, neboť by zásadním způsobem deformovaly reálný volební výsledek. Neprůchodnost sestavení stabilní většinové vlády a hrozba dlouhotrvající politické krize vyústily v podpis "Smlouvy o vytvoření stabilního politického prostředí v ČR" mezi ODS a ČSSD. Tzv. Opoziční smlouva stanovila podmínky existence menšinové vlády ČSSD včetně dohody o provedení ústavních změn a změny volebního zákona. Václav Klaus byl zvolen předsedou Poslanecké sněmovny. ODS se rozhodla pro sestavení stínové vlády, kopírující složení vlády skutečné. nahoru Senátní a komunální volby 1998 V senátních volbách, konaných v listopadu roku 1998, získala ODS 9 křesel (22 postupů z 1. kola ze 27). Libuše Benešová byla následně zvolena předsedkyní Senátu. V souběžných komunálních volbách dostala ODS 24,27% všech odevzdaných hlasů, což bylo nejvíce ze všech politických stran. Opět potvrdila svoje silné postavení především ve větších městech a v následujících povolebních jednáních se jí podařilo získat posty více než 500 starostů a primátorů. nahoru Toleranční patent Strany Opoziční smlouvy se od počátku dostaly pod citelný politický i mediální tlak. Nespokojenost s výsledky vládnutí ČSSD se časem stále silněji projevovala i uvnitř ODS. ODS vyvolala ve snaze překonat zablokovanou politickou situaci v konfrontační atmosféře podzimu roku 1999 (iniciativa "Děkujeme: odejděte!") sérii jednání o vytvoření vlády široké koalice, na které by se podílely všechny demokratické strany. Strany tehdejší Čtyřkoalice toto řešení neakceptovaly. Výsledkem následných politických jednání se stal tzv. "Toleranční patent", znamenající soubor podmínek tolerance socialistické vlády a zesílení snahy o zadržování ČSSD při plánovaném pootočení polistopadového vývoje doleva. Dne 26. ledna 2000 podepsaly ODS a ČSSD pět dohod, doplňujících Opoziční smlouvu. Tyto kroky doprovodila výrazná obměna vlády, což vyvolalo částečné zklidnění politické situace. nahoru Krajské a senátní volby 2000 Navzdory ODS prosadily ostatní politické strany změnu státoprávního uspořádání, vedoucí k vytvoření 14 krajů. Přestože tato reforma nebyla legislativně dotažena, konaly se dne 12. listopadu 2000 první volby do krajských zastupitelstev. ODS do podzimní kampaně vstoupila s heslem "Hlavou i srdcem". Podařilo se jí zvítězit v sedmi krajích ze 13 (bez Prahy) se ziskem celkem 24% hlasů před favorizovanou Čtyřkoalicí a ČSSD. Následně se jí podařilo obsadit posty 8 hejtmanů, přičemž ve všech krajských radách dosáhly převahy strany napravo od středu. ODS se následně nepodařilo prosadit racionální krajskou legislativu, která by zabránila růstu nákladů na veřejnou správu a účelněji by vymezila kompetence mezi jejími jednotlivými stupni. Ve stejném termínu se konaly volby do jedné třetiny Senátu a ODS v nich získala 9 křesel. Čtyřkoalici se podařilo spolu s částí nezávislých ovládnout Senát, což mělo následné dopady při projednávání zákonů v horní komoře Parlamentu. Dne 2. prosince 2001 byla ODS jako první česká politická strana přijata do IDU (International Democrat Union), celosvětové organizace pravicových politických stran. IDU sdružuje desítky konzervativních a liberálních stran ze všech světadílů. Václav Klaus byl zvolen dne 10. června 2002 na konferenci ve Washingtonu jedním z místopředsedů této organizace. nahoru Volby do Poslanecké sněmovny 2002 Volby do Poslanecké sněmovny se konaly ve dnech 14. - 15. června 2002. ODS zahájila volební kampaň již koncem ledna startem tzv. "Témat dekády", předkládajících veřejnosti názory a postoje ODS k důležitým problémům současnosti. Ve volbách zvítězila ČSSD se 30,20% hlasů, ODS skončila na druhém místě se ziskem 24,47% hlasů, což následně Výkonná rada označila za zřetelný neúspěch. Ve volbách celkově oslabily politické strany napravo od středu, výrazného úspěchu dosáhli komunisté. Vítězná ČSSD se rozhodla sestavit koaliční vládu s KDU-ČSL a US-DEU (101 mandátů), jejíž křehkost se projevila již při volbě vedení Poslanecké sněmovny a mnohem zřetelněji při schvalování ekonomických opatření po katastrofálních povodních v srpnu téhož roku. ODS přešla do čisté opozice. nahoru Volby do Senátu a komunální volby 2002 ODS vstoupila do podzimních voleb do jedné třetiny Senátu a komunálních voleb s volebním heslem "Nabízíme Vám pravici" s cílem obrátit jarní trend voličských preferencí. V senátních volbách, které se konaly na přelomu října a listopadu 2002, se ODS podařilo zvítězit v 9 senátních obvodech a dosáhla tak nejlepšího výsledku ze všech účastníků. Naopak zcela propadly strany bývalé Čtyřkoalice a komunisté. ODS si upevnila pozici nejsilnějšího politického subjektu v Senátu s 26 senátory. Komunální volby se konaly ve dnech 1. - 2. listopadu. ODS si zhruba udržela svoje pozice a získala nejvyšší počet 25,23% voličských hlasů před ČSSD a KSČM i přesto, že kandidovala pouze v jedné pětině obcí a měst. Uspěla především ve větších sídlech. Z 19 statutárních měst se jí podařilo zvítězit v 16 a včetně Prahy následně získala posty 13 primátorů. nahoru Odchod Václava Klause z čela ODS Výsledek voleb do Poslanecké sněmovny rozpoutal v ODS diskusi o dalším směřování její politiky. Vedení ODS oznámilo, že dá na blížícím se kongresu svoje funkce k dispozici. V srpnu téhož roku se rozhodl moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský kandidovat na předsedu ODS. Tento krok posílil úvahy o hloubce změn ve vedení ODS. Vyvrcholily oznámením Václava Klause, že na kongresu již nebude kandidovat na předsedu ODS a soustředí se na kandidaturu na prezidenta ČR. Krátce po senátních a komunálních volbách Evžen Tošenovský svoji kandidaturu na předsedu ODS stáhl. Vzápětí ji oznámili další čtyři politici. Na přelomovém XIII. kongresu ODS, konajícím se ve dnech 13. - 15. prosince 2002 ve Františkových Lázních, byl předsedou ODS zvolen dosavadní předseda senátního klubu Mirek Topolánek, když o 11 hlasů předstihl Petra Nečase. Václav Klaus se stal čestným předsedou ODS. nahoru Václav Klaus zvolen prezidentem ČR ODS v souladu s usnesením XIII. kongresu navrhla na funkci prezidenta ČR svého čestného předsedu Václava Klause. Václav Klaus byl dne 28. února 2003 zvolen ve 3. kole voleb, když se mu podařilo získat 142 hlasů napříč celým politickým spektrem a porazil tak koaličního protikandidáta Jana Sokola. Václav Klaus slavnostně složil slib na společné schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu dne 7. března. nahoru Volby do Evropského parlamentu 2004 V historicky prvních volbách do Evropského parlamentu, které se konaly ve dnech 11. - 12. června 2004, zvítězila ODS, která s 30,04% hlasů získala 9 z celkových 24 mandátů. Naopak totální propad zaznamenala ČSSD v čele s premiérem Vladimírem Špidlou, což následně vedlo k jeho odstoupení. ODS následně vstoupila do nejsilnější europoslanecké frakce Evropské lidové strany - Evropských demokratů (EPP-ED). Volební lídr Jan Zahradil se stal předsedou poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu a vedoucím české národní delegace v EPP-ED (kde ODS figuruje společně s KDU-ČSL a SNK). Miroslav Ouzký byl zvolen jedním z místopředsedů EP. nahoru Volby do krajských zastupitelstev a Senátu PČR 2004 Ve volbách do krajských zastupitelstev, které proběhly 12. - 13. listopadu 2004, zvítězila ODS a se ziskem 36.35% dosáhla svého nejlepšího procentuálního volebního výsledku v historii. Z celkových 675 krajských zastupitelů získala ODS 291 mandátů a polepšila si tak o 106 mandátů. Při následném vyjednávání získala posty 12 hejtmanů (zlepšení o 4), tedy ve všech krajích s výjimkou Jihomoravského. V říjnu a listopadu zároveň proběhly ve 29 volebních obvodech doplňovací (ve 2 obvodech za senátory zvolené do EP) a řádné senátní volby, ve kterých ODS obhajovala 9 mandátů. I v těchto volbách ODS dosáhla svého nejlepšího historického výsledku, když získala celkem 19 mandátů. V Senátu nyní ODS disponuje největším počtem 37 senátorů, což je její nejlepší výsledek od ustavení Horní komory. Přemysl Sobotka byl zvolen předsedou Senátu a Jiří Liška jeho místopředsedou. nahoru XV. kongres ODS Ve dnech 4. - 5. prosince 2004 se konal volební XV. kongres ODS pod heslem "Modrá šance pro Českou republiku". 386 delegátů zvolilo nové vedení ODS, přičemž se počet místopředsedů zvýšil ze tří na čtyři (kromě 1. místopředsedy). Jako jediný kandidát na post předsedy ODS byl navržen Mirek Topolánek, který získal 91,7% všech hlasů. 1. místopředsedou byl zvolen Petr Nečas, dalšími místopředsedy se stali Pavel Bém, Petr Bendl, Ivan Langer a Miroslava Němcová. nahoru Parlamentní volby 2006 a následné sestavování vlády V červnu 2006 dokázala Občanská demokratická strana znovu téměř po deseti letech zvítězit v parlamentních volbách. Získala celkem 35,38% hlasů (81 mandátů). Jako druhá se umístila dosud vládnoucí ČSSD 32,32% (74 mandátů). Do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se dále dostala KSČM (26 mandátů), KDU-ČSL (13 mandátů) a Strana zelených (6 mandátů). Volební výsledek tak byl de facto patový – nelevicové strany získaly ve sněmovně 100 volených zástupců, stejně jako strany levicové (ČSSD a KSČM). Prezident Václav Klaus pověřil sestavováním nové vlády předsedu vítězné strany Mirka Topolánka. Vzhledem k patové situaci došlo k sestavení menšinové vlády ODS, která však v říjnu 2006 nezískala v Poslanecké sněmovně důvěru a do počátku roku 2007 vládla v demisi. Sestavováním nové vlády byl znovu pověřen Mirek Topolánek, kterému se po dlouhých a komplikovaných jednáních podařilo sestavit koaliční vládu složenou ze zástupců ODS, KDU-ČSL a SZ, která byla podporována dvěma poslanci zvolenými na kandidátce ČSSD. Vláda získala důvěru v lednu 2008, předsedou vlády se stal Mirek Topolánek, ODS získala ve vládě devět ministerských křesel, KDU-ČSL a SZ po čtyřech. Vláda se ve svém programovém prohlášení přihlásila k nutnosti provedení nezbytných reformních opatření (více informací na www.vlada.cz ») , které v následující době s ohledem na křehkou parlamentní většinu, naplňovala. nahoru Komunální a senátní volby 2006 V podzimních komunálních a senátních volbách se znovu nejúspěšnější politickou stranou stala ODS, která dokázala zvítězit ve čtrnácti senátních obvodech a získat 7033 míst v zastupitelstvech obcí. ODS v komunálních volbách zvítězila ve většině statutárních a městech s rozšířenou působností. Předsedou Senátu byl znovu zvolen Přemysl Sobotka, ODS disponovala v horní komoře Parlamentu 41 mandáty. nahoru XVII. Kongres ODS V listopadu 2006 se v pražském Veletržním paláci konal další volební kongres ODS. Přes 500 delegátů na tomto kongresu zvolilo vedení ODS na další dva roky a rozhodovalo také o dalším postupu ve vyjednávání o složení nové vlády ČR. Jediným kandidátem na předsedu ODS byl Mirek Topolánek, který získal podporu 330 delegátů a byl zvolen. Na funkci 1. místopředsedy byli nominováni Pavel Bém, Petr Nečas, Ivan Langer a Vlastimil Tlustý. Nejvíce hlasů v této volbě obdržel pražský primátor Pavel Bém a stal se prvním místopředsedou ODS. Dalšími místopředsedy pak byli zvoleni Petr Bendl, Petr Gandalovič, Petr Nečas a Ivan Langer. Kongres také vyslovil svůj nesouhlas s případným vznikem vlády velké koalice či vlády na základě tzv. opoziční smlouvy. Zároveň přijal za zcela zásadní prioritu ODS zabránit vzniku vlády ČSSD a KSČM. Definitivní rozhodnutí o dalším postupu při formování nové vlády kongres ponechal na Výkonné radě ODS. nahoru Zahájení reforem – 2007 V roce 2007 zahájila koaliční vláda vedená ODS v souladu se svým programovým prohlášením a koaliční smlouvou nutné reformní kroky jednak v oblasti veřejných financí, ale také v oblastech sociálních věcí, zdravotnictví, justice, veřejné správy a policie. Velmi významnou změnou v tomto ohledu tak byla první fáze reformy daňového systému, která přinesla zavedení rovné daně a přispěla k jeho výraznému zjednodušení. Ke zcela zásadním změnám pak došlo také v rezortu zdravotnictví, kde vláda prosadila mnoho změn, jež vedly k modernizaci celého systému zdravotní péče, jeho přeměně v ziskový rezort, posílení práv pacientů či prohloubení solidarity s těžce nemocnými. V oblasti sociálních věcí se reformní úsilí vlády zaměřilo zejména na podporu rodin v daňové oblasti, zahájení důchodové reformy a dlouhodobou stabilizaci důchodového systému, zvýšení adresnosti celého sociálního systému, snižování nezaměstnanosti a zvyšování motivace na pracovním trhu. Ke zcela zásadním změnám došlo rovněž v oblasti veřejné správy a justice. Tyto změny přinesly zjednodušení zejména do vztahu mezi občanem a státem (rozvoj tzv. e-governmentu, vznik tzv. Czech Pointů), zeštíhlení státní byrokracie a zvýšení její efektivnosti. Velmi významné bylo také schválení nového trestního zákoníku, či nového zákona o Policii ČR. nahoru Znovuzvolení Václava Klause prezidentem republiky v roce 2008 V únoru 2008 se po vypršení pětiletého funkčního období prezidenta republiky znovu konala prezidentská volba. ODS do této volby hlasy všech svých zákonodárců znovu nominovala svého čestného předsedu Václava Klause. Tak jako v roce 2003 ostatní politické strany dlouho nenacházely shodu na jeho vhodném protikandidátovi a proti Václavu Klausovi byl nakonec deseti senátory ze senátorských klubů ČSSD, SNK, KDU-ČSL a Klubu otevřené demokracie navržen ekonom Jan Švejnar. Svou podporu mu pak veřejně vyslovily ČSSD a Strana zelených. Samotnou volbu prezidenta provázely vleklé spory o to, zda má být tajná či veřejná. Sociální demokracie z obavy, že by část jejích zákonodárců mohla podpořit kandidáta ODS, prosazovala navzdory dosavadním zvyklostem volbu tajnou, která byla nakonec schválena. První volba se konala ve dnech 8. – 9. února a skončila neúspěchem, neboť ani jeden z kandidátů nezískal ve třetím kole potřebnou podporu nadpoloviční většiny všech přítomných zákonodárců. Nejblíže vítězství byl v této fázi Václav Klaus, jemuž ke zvolení chyběl jeden hlas. O týden později, tedy 15. února se proto konala druhá volba, do níž byli opět nominováni Václav Klaus a Jan Švejnar. KSČM navíc v této volbě přišla se svou kandidátkou, poslankyní Evropského parlamentu Janou Bobošíkovou, která však ještě před zahájením samotné volby svou kandidaturu z důvodu nedostatečné podpory stáhla. Ve všech třech kolech obdržel kandidát ODS Václav Klaus hlasy 93 poslanců a 48 senátorů a ve třetím kole byl tedy znovu zvolen prezidentem České republiky. Jeho protikandidát získal celkem 111 hlasů. nahoru Krajské a senátní volby 2008 Na podzim roku 2008 se konaly již třetí volby do krajských zastupitelstev. ODS šla poprvé do těchto voleb v pozici vládní strany a jako taková byla nucena čelit snaze opozičních stran učinit z nich referendum o jejím dosavadním vládnutí a o reformním úsilí vládní koalice. Tato pozice ji značným způsobem znevýhodňovala a tak byl očekáván horší výsledek než ve volbách předchozích. Krajské volby se konaly ve dnech 17. a 18. října 2008. Vítězem voleb se stala ČSSD, která dokázala zvítězit ve všech třinácti krajích. Občanská demokratická strana skončila celkově na druhém místě s 687 005 hlasy, což představovalo 23,57%. V krajských zastupitelstvech obsadila celkem 180 mandátů z 675, tedy necelých 27%. V pěti krajích (Jihomoravském, Jihočeském, Olomouckém, Zlínském a Ústeckém) se ODS stala součástí nové krajské rady. Ve stejném termínu se konalo také první kolo voleb do jedné třetiny Senátu PČR, v nichž ODS obhajovala devět senátorských křesel. Z celkových 27 kandidátů ODS jich 20 postoupilo do druhého kola, které se konalo o týden později. Devatenáct z nich se ve druhém kole utkalo s kandidáty ČSSD, jeden s kandidátkou KSČM. Ve druhém kole zvítězili celkem tři kandidáti ODS. ODS si s celkovými 35 mandáty udržela pozici nejsilnější frakce v horní komoře Parlamentu ČR a její senátor Přemysl Sobotka byl znovu zvolen jejím předsedou. nahoru XIX. Kongres ODS Na začátku prosince roku 2008 se v pražském hotelu Clarion uskutečnil další volební kongres ODS, na němž stávající vedení obhajovalo své pozice. V rámci svého vystoupení před delegáty kongresu se funkce čestného předsedy ODS vzdal prezident Václav Klaus. Na funkci předsedy ODS tentokrát kandidovali dva kandidáti, a sice dosavadní předseda Mirek Topolánek a pražský primátor a první místopředseda strany Pavel Bém. Hlasy 284 delegátů kongresu byl nakonec předsedou ODS na další dva roky zvolen znovu Mirek Topolánek. Prvním místopředsedou strany byl ze čtyř kandidátů (Petr Bendl, Ivan Langer, Evžen Tošenovský, David Vodrážka) zvolen starosta městské části Praha 13 a pražský radní David Vodrážka. Dalšími místopředsedy se stali Petr Bendl, Petr Gandalovič, Petr Nečas a Ivan Langer. nahoru stranakdo jsmenáš programhistorie ODSstanovyčlenstvínaši partneřiobsahVznik ODS Kontakty s dalšími politickými stranami Parlamentní volby 1992 Vznik České republiky Komunální volby 1994 Integrace ODS a KDS Volby do PS a Senátu 1996 Sarajevské události Volby do Poslanecké sněmovny 1998 Senátní a komunální volby 1998 Toleranční patent Krajské a senátní volby 2000 Volby do Poslanecké sněmovny 2002 Volby do Senátu a komunální volby 2002 Odchod Václava Klause z čela ODS Václav Klaus zvolen prezidentem ČR Volby do Evropského parlamentu 2004 Krajské a senátní volby 2004 XV. kongres ODS Parlamentní volby 2006 a následné sestavování vlády Komunální a senátní volby 2006 XVII. Kongres ODS Zahájení reforem – 2007 Znovuzvolení V. Klause prezidentem republiky v roce 2008 Krajské a senátní volby 2008 XIX. Kongres ODS

16 hlasů

Historie ODS Vzniku Občanské demokratické strany předcházel zrod Občanského fóra v reakci na události 17. listopadu 1989. Občanské fórum vzniklo o dva dny později v Činoherním klubu při setkání tří stovek lidí z oficiálních i neoficiálních struktur. Od počátku se v něm angažovala řada pozdějších představitelů ODS. Vznik ODS Již před prvními svobodnými volbami v roce 1990 se začalo ukazovat, že stávající horizontální struktura občanských fór je nevyhovující. Veškerá moc byla soustředěna v rukou úzké skupiny politiků Koordinačního centra OF, kteří mimo jiné odmítali vytvoření standardní struktury politických stran. S postupem času se uvnitř tohoto seskupení stále zřetelněji projevovaly rozdílné názory v pohledu na celkový charakter státu a reformní strategii. Řada politiků OF hodlala navázat na obrodný proces v roce 1968, který měl směřovat k socialismu "s lidskou tváří". Většina regionálních zástupců OF tyto reminiscence odmítla a dala přednost reformátorům. Výsledkem tohoto střetu regionů a centra je volba Václava Klause předsedou OF dne 17. října 1990. Na sněmu OF v Hostivaři 12. ledna 1991 byl 80% přítomných hlasů přijat Výchozí politický program OF, znamenající přerod všelidového hnutí v politickou stranu pravicové orientace. Odpůrci tohoto vývoje v čele s Pavlem Rychetským, Jiřím Dienstbierem a Petrem Pithartem se se vzniklou situací nesmířili. Neudržitelnost další společné existence názorově nekonzistentního tělesa nakonec vedla k mimořádnému, tzv. "rozlučkovému" sněmu OF, konanému v Praze dne 23. února 1991. Ten rozhodl o rozdělení OF na budoucí Občanskou demokratickou stranu a Občanské hnutí. Ve Sněmovní ulici, kde potom dlouhá léta sídlila Hlavní kancelář ODS, byl 4. března 1991 oficiálně ustaven přípravný výbor ODS, jehož předsedou se stal Václav Klaus. Výbor intenzívně pracoval na konstituování strany, na přípravě ustavujícího kongresu, stanovách a organizační struktuře. Ve dnech 20. - 21. dubna 1991 proběhl v Olomouci ustavující kongres ODS. Delegáti zde přijali stanovy a programové prohlášení "Cesta k prosperitě". ODS byla definována jako demokratická pravicová strana s konzervativním programem. Jejím předsedou byl zvolen Václav Klaus. V té době před ní stál úkol vybudovat během jednoho roku fungující politickou stranu s cílem vyhrát parlamentní volby. K ODS se tehdy hlásilo 39 poslanců ve Federálním shromáždění a 33 poslanců v České národní radě. Na svém prvním zasedání po kongresu vyhlásila Výkonná rada ODS veřejnou soutěž na logo, které měla představovat písemná zkratka ODS modré barvy. Jejím vítězem se stal Aleš Krejča z Prahy. nahoru Kontakty s dalšími politickými stranami ODS brzy navázala kontakty s blízkými stranami v tuzemsku i zahraničí. 23. listopadu 1991 uzavřela na svém I. kongresu koaliční dohodu s KDS a do parlamentních voleb na jaře v roce 1992 vstoupily obě strany ve společné koalici. ODS udržovala korektní vztahy rovněž s LDS, KAN a ODA. V prosinci 1991 rozšířila svoji působnost i na Slovensko, přičemž v březnu 1992 uzavřela slovenská část ODS předvolební koalici s Demokratickou stranou. V roce 1992 se ODS stala členem Evropské demokratické unie (EDU), tedy společného pravicového uskupení několika desítek politických stran liberálního a křesťansko-demokratického zaměření. Zde se řadí spíše k jejímu pravému křídlu. Václav Klaus byl zvolen místopředsedou EDU a v této funkci působí dodnes. nahoru Parlamentní volby 1992 Parlamentní volby, které proběhly ve dnech 5. - 6. června 1992, se staly první vážnou zkouškou ODS po jejím konstituování na české politické scéně. Vstupovala do nich s programem "Svoboda a prosperita", jehož teze přijal I. řádný kongres a s novým logem v podobě siluety modrého ptáka, symbolizujícího svobodu (navrženého Petrem Šejdlem). Koalice ODS - KDS zvítězila jak ve Sněmovně národů FS (33,43% hlasů), ve Sněmovně lidu FS (33,90%), tak v České národní radě (29,72%). Za ODS bylo do Federálního shromáždění zvoleno celkem 76 poslanců a do České národní rady 66 poslanců. Prezident Václav Havel pověřil předsedu ODS Václava Klause sestavením koaliční vlády České republiky ODS - KDS - ODA - KDU-ČSL, disponující 105 mandáty ze 200. Kabinet vládl v letech 1992 - 1996 a za tuto dobu provedl základní reformní kroky. Pokračovalo uvolňování tržních mechanismů, zahájené reformátory již v předchozí federální vládě. Vláda uskutečnila nejrozsáhlejší privatizační proces z postkomunistického bloku, kdy přešly do soukromých rukou tisíce státních podniků. ODS po celou dobu prosazovala vyrovnané nebo přebytkové rozpočty, klesal státní dluh. V tomto období se významnou měrou spolupodílela na postupném začleňování ČR do demokratických struktur (mj. Rada Evropy, OECD, NATO, EU). nahoru Vznik České republiky V průběhu transformačního procesu se vyskytl zásadní a nečekaný problém - vyřešení vztahů našeho národa s národem slovenským. Zatímco v programu ODS byla obsažena pragmatická a účelná spolupráce v rámci jednoho federativního státu, rozhodl se slovenský národ ve svobodných volbách pro síly prosazující ideu státní samostatnosti. Přestože ODS na Slovensku kandidovala a usilovala o udržení společného státu, dala tváří tvář realitě přednost přátelskému a mírumilovnému způsobu rozdělení Československa, který nepoškodil vzájemné vztahy a nenarušil hospodářský vývoj v obou nově vzniklých státech. Dne 23. června 1992 došlo v Bratislavě k závěrečnému jednání s HZDS, kde bylo rozhodnuto o předložení zákona o zániku federace Federálnímu shromáždění. Dne 25. listopadu 1992 hlasovali všichni přítomní poslanci ODS ve FS pro zákon, podle kterého uplynutím 31. prosince 1992 zaniká ČSFR a jejími nástupnickými státy se stávají Česká republika a Slovenská republika. nahoru Komunální volby 1994 Komunální volby se uskutečnily ve dnech 18. - 19. listopadu 1994. ODS v nich dosáhla absolutně nejvyššího počtu voličských hlasů (29,5%). Počet získaných hlasů i mandátů vzrůstal s velikostí sídel, přičemž ve městech v naprosté většině případů ODS vyhrála. To se odrazilo v následných povolebních jednáních, kdy se jí podařilo získat posty primátorů ve většině velkých měst a řadu starostenských funkcí v dalších obcích. Úspěch voleb dotvrzuje skutečnost, že ODS postavila kandidáty pouze ve čtvrtině všech obcí, což bylo podstatně méně, než měli nezávislí, komunisté a lidovci. nahoru Integrace ODS a KDS Od počátku svého vzniku měla ODS na české politické scéně nejblíže ke Křesťanskodemokratické straně. Proces, započatý spoluprací obou stran v parlamentních volbách v roce 1992, pokračoval 2. června 1995 podepsáním smlouvy o integraci. Po potvrzení nejvyššími stranickými orgány vešlo sloučení mezi ODS a KDS v platnost dnem 18. března 1996. Spojení obou stran bylo slavnostně vyhlášeno na předvolební konferenci 31. března a do parlamentních voleb v roce 1996 již vstoupily ODS a KDS společně. nahoru Volby do Poslanecké sněmovny a Senátu 1996 Volby do Poslanecké sněmovny proběhly ve dnech 31. května - 1. června 1996. ODS do nich vstupovala s volebním programem "Dokázali jsme, že to dokážeme" a zvítězila v nich se ziskem 29,62% hlasů (68 křesel). Nečekaný úspěch ČSSD, které se podařilo akumulovat hlasy levicových voličů, však znamenal ztrátu parlamentní většiny pro původní vládní sestavu. Prezident pověřil Václava Klause sestavením menšinové vlády ODS - ODA - KDU-ČSL, disponující 99 křesly ze 200. Miloš Zeman se stal předsedou Poslanecké sněmovny. Druhý kabinet Václava Klause vládl v letech 1996 - 1997. ODS v té době čelila silné vnější opozici a postupem času stále silnější opozici uvnitř koaliční sestavy. V historicky prvních senátních volbách v listopadu 1996 získala ODS celkem 32 mandátů (79 postupů z 1. kola z 80 kandidatur), což bylo nejvíce ze všech politických stran. Výsledek 2. kola do značné míry poznamenala taktika lidovců, kteří v řadě míst podporovali kandidáty opozice. nahoru Sarajevské události Na jaře roku 1997 se objevily první vážné spory uvnitř menšinové vlády. Zhoršující se ekonomická situace, vyvolaná do značné míry restriktivní politikou ČNB, vedla k přijetí tzv. balíčku úsporných ekonomických opatření. Problémy narůstaly i uvnitř ODS a gradovaly na podzim téhož roku. Z funkce ministra zahraničních věcí odstoupil Josef Zieleniec. Skandalizace ODS kvůli jejím problémům s financováním vyvrcholila dne 28. listopadu výzvou tehdejších místopředsedů ODS Jana Rumla a Ivana Pilipa Václavu Klausovi, aby odstoupil ze své funkce v době, kdy se nacházel v Sarajevu. Stala se záminkou KDU-ČSL a ODA k vystoupení z koalice a vláda vzápětí podala demisi. Na mimořádném kongresu v Poděbradech v prosinci téhož roku dal Václav Klaus svoji funkci k dispozici a následně obhájil postavení předsedy ODS. Naprostá většina delegátů tak dala najevo, že nesouhlasí s podobným způsobem řešení vnitrostranických sporů, podporovaným masivním mediálním tlakem. Tato skutečnost měla vliv na následné události při vytváření "prozatímní" poloúřednické vlády. ODS nebyla přizvána k jejímu sestavení a přešla do opozice. Jednáním o složení vlády pověřil prezident republiky Josefa Luxe, přičemž jejím předsedou byl následně jmenován guvernér ČNB Josef Tošovský. Jeho menšinový kabinet získal podporu ČSSD výměnou za vypsání předčasných voleb. 19. prosince 1997 vznikla v ODS názorová platforma reprezentovaná Janem Rumlem a Ivanem Pilipem, kterou podpořila zhruba polovina poslanců a tři senátoři. Pro názorové neshody následně odešla 17. ledna 1998 do nově se rodící Unie svobody. Pokračující politický a mediální tlak tehdy přispěl k úbytku zhruba 20% členů (do voleb postupně z poloviny nahrazeném) a přechodné ztrátě voličské podpory. nahoru Volby do Poslanecké sněmovny 1998 ODS vstupovala do mimořádných voleb do Poslanecké sněmovny, které se konaly ve dnech 19. - 20. června 1998, s volebním programem "Hlavu vzhůru". S přihlédnutím k poslednímu vývoji dosáhla nečekaně dobrého výsledku a se ziskem 27,74% voličských hlasů obsadila druhé místo za ČSSD s počtem 63 křesel. Povolební jednání se ukázala jako mimořádně komplikovaná. Přes překvapivý výsledek voleb pokračovala snaha vytlačit ODS do izolace s komunisty. Unie svobody v čele s Janem Rumlem tehdy zablokovala rýsující se vytvoření koalice ČSSD - KDU-ČSL - US s podporou prezidenta Václava Havla, přičemž Miloš Zeman nabídl post premiéra Josefu Luxovi. Podmínky pro sestavení původní koaliční vlády ze strany menších partnerů však byly pro ODS neakceptovatelné, neboť by zásadním způsobem deformovaly reálný volební výsledek. Neprůchodnost sestavení stabilní většinové vlády a hrozba dlouhotrvající politické krize vyústily v podpis "Smlouvy o vytvoření stabilního politického prostředí v ČR" mezi ODS a ČSSD. Tzv. Opoziční smlouva stanovila podmínky existence menšinové vlády ČSSD včetně dohody o provedení ústavních změn a změny volebního zákona. Václav Klaus byl zvolen předsedou Poslanecké sněmovny. ODS se rozhodla pro sestavení stínové vlády, kopírující složení vlády skutečné. nahoru Senátní a komunální volby 1998 V senátních volbách, konaných v listopadu roku 1998, získala ODS 9 křesel (22 postupů z 1. kola ze 27). Libuše Benešová byla následně zvolena předsedkyní Senátu. V souběžných komunálních volbách dostala ODS 24,27% všech odevzdaných hlasů, což bylo nejvíce ze všech politických stran. Opět potvrdila svoje silné postavení především ve větších městech a v následujících povolebních jednáních se jí podařilo získat posty více než 500 starostů a primátorů. nahoru Toleranční patent Strany Opoziční smlouvy se od počátku dostaly pod citelný politický i mediální tlak. Nespokojenost s výsledky vládnutí ČSSD se časem stále silněji projevovala i uvnitř ODS. ODS vyvolala ve snaze překonat zablokovanou politickou situaci v konfrontační atmosféře podzimu roku 1999 (iniciativa "Děkujeme: odejděte!") sérii jednání o vytvoření vlády široké koalice, na které by se podílely všechny demokratické strany. Strany tehdejší Čtyřkoalice toto řešení neakceptovaly. Výsledkem následných politických jednání se stal tzv. "Toleranční patent", znamenající soubor podmínek tolerance socialistické vlády a zesílení snahy o zadržování ČSSD při plánovaném pootočení polistopadového vývoje doleva. Dne 26. ledna 2000 podepsaly ODS a ČSSD pět dohod, doplňujících Opoziční smlouvu. Tyto kroky doprovodila výrazná obměna vlády, což vyvolalo částečné zklidnění politické situace. nahoru Krajské a senátní volby 2000 Navzdory ODS prosadily ostatní politické strany změnu státoprávního uspořádání, vedoucí k vytvoření 14 krajů. Přestože tato reforma nebyla legislativně dotažena, konaly se dne 12. listopadu 2000 první volby do krajských zastupitelstev. ODS do podzimní kampaně vstoupila s heslem "Hlavou i srdcem". Podařilo se jí zvítězit v sedmi krajích ze 13 (bez Prahy) se ziskem celkem 24% hlasů před favorizovanou Čtyřkoalicí a ČSSD. Následně se jí podařilo obsadit posty 8 hejtmanů, přičemž ve všech krajských radách dosáhly převahy strany napravo od středu. ODS se následně nepodařilo prosadit racionální krajskou legislativu, která by zabránila růstu nákladů na veřejnou správu a účelněji by vymezila kompetence mezi jejími jednotlivými stupni. Ve stejném termínu se konaly volby do jedné třetiny Senátu a ODS v nich získala 9 křesel. Čtyřkoalici se podařilo spolu s částí nezávislých ovládnout Senát, což mělo následné dopady při projednávání zákonů v horní komoře Parlamentu. Dne 2. prosince 2001 byla ODS jako první česká politická strana přijata do IDU (International Democrat Union), celosvětové organizace pravicových politických stran. IDU sdružuje desítky konzervativních a liberálních stran ze všech světadílů. Václav Klaus byl zvolen dne 10. června 2002 na konferenci ve Washingtonu jedním z místopředsedů této organizace. nahoru Volby do Poslanecké sněmovny 2002 Volby do Poslanecké sněmovny se konaly ve dnech 14. - 15. června 2002. ODS zahájila volební kampaň již koncem ledna startem tzv. "Témat dekády", předkládajících veřejnosti názory a postoje ODS k důležitým problémům současnosti. Ve volbách zvítězila ČSSD se 30,20% hlasů, ODS skončila na druhém místě se ziskem 24,47% hlasů, což následně Výkonná rada označila za zřetelný neúspěch. Ve volbách celkově oslabily politické strany napravo od středu, výrazného úspěchu dosáhli komunisté. Vítězná ČSSD se rozhodla sestavit koaliční vládu s KDU-ČSL a US-DEU (101 mandátů), jejíž křehkost se projevila již při volbě vedení Poslanecké sněmovny a mnohem zřetelněji při schvalování ekonomických opatření po katastrofálních povodních v srpnu téhož roku. ODS přešla do čisté opozice. nahoru Volby do Senátu a komunální volby 2002 ODS vstoupila do podzimních voleb do jedné třetiny Senátu a komunálních voleb s volebním heslem "Nabízíme Vám pravici" s cílem obrátit jarní trend voličských preferencí. V senátních volbách, které se konaly na přelomu října a listopadu 2002, se ODS podařilo zvítězit v 9 senátních obvodech a dosáhla tak nejlepšího výsledku ze všech účastníků. Naopak zcela propadly strany bývalé Čtyřkoalice a komunisté. ODS si upevnila pozici nejsilnějšího politického subjektu v Senátu s 26 senátory. Komunální volby se konaly ve dnech 1. - 2. listopadu. ODS si zhruba udržela svoje pozice a získala nejvyšší počet 25,23% voličských hlasů před ČSSD a KSČM i přesto, že kandidovala pouze v jedné pětině obcí a měst. Uspěla především ve větších sídlech. Z 19 statutárních měst se jí podařilo zvítězit v 16 a včetně Prahy následně získala posty 13 primátorů. nahoru Odchod Václava Klause z čela ODS Výsledek voleb do Poslanecké sněmovny rozpoutal v ODS diskusi o dalším směřování její politiky. Vedení ODS oznámilo, že dá na blížícím se kongresu svoje funkce k dispozici. V srpnu téhož roku se rozhodl moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský kandidovat na předsedu ODS. Tento krok posílil úvahy o hloubce změn ve vedení ODS. Vyvrcholily oznámením Václava Klause, že na kongresu již nebude kandidovat na předsedu ODS a soustředí se na kandidaturu na prezidenta ČR. Krátce po senátních a komunálních volbách Evžen Tošenovský svoji kandidaturu na předsedu ODS stáhl. Vzápětí ji oznámili další čtyři politici. Na přelomovém XIII. kongresu ODS, konajícím se ve dnech 13. - 15. prosince 2002 ve Františkových Lázních, byl předsedou ODS zvolen dosavadní předseda senátního klubu Mirek Topolánek, když o 11 hlasů předstihl Petra Nečase. Václav Klaus se stal čestným předsedou ODS. nahoru Václav Klaus zvolen prezidentem ČR ODS v souladu s usnesením XIII. kongresu navrhla na funkci prezidenta ČR svého čestného předsedu Václava Klause. Václav Klaus byl dne 28. února 2003 zvolen ve 3. kole voleb, když se mu podařilo získat 142 hlasů napříč celým politickým spektrem a porazil tak koaličního protikandidáta Jana Sokola. Václav Klaus slavnostně složil slib na společné schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu dne 7. března. nahoru Volby do Evropského parlamentu 2004 V historicky prvních volbách do Evropského parlamentu, které se konaly ve dnech 11. - 12. června 2004, zvítězila ODS, která s 30,04% hlasů získala 9 z celkových 24 mandátů. Naopak totální propad zaznamenala ČSSD v čele s premiérem Vladimírem Špidlou, což následně vedlo k jeho odstoupení. ODS následně vstoupila do nejsilnější europoslanecké frakce Evropské lidové strany - Evropských demokratů (EPP-ED). Volební lídr Jan Zahradil se stal předsedou poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu a vedoucím české národní delegace v EPP-ED (kde ODS figuruje společně s KDU-ČSL a SNK). Miroslav Ouzký byl zvolen jedním z místopředsedů EP. nahoru Volby do krajských zastupitelstev a Senátu PČR 2004 Ve volbách do krajských zastupitelstev, které proběhly 12. - 13. listopadu 2004, zvítězila ODS a se ziskem 36.35% dosáhla svého nejlepšího procentuálního volebního výsledku v historii. Z celkových 675 krajských zastupitelů získala ODS 291 mandátů a polepšila si tak o 106 mandátů. Při následném vyjednávání získala posty 12 hejtmanů (zlepšení o 4), tedy ve všech krajích s výjimkou Jihomoravského. V říjnu a listopadu zároveň proběhly ve 29 volebních obvodech doplňovací (ve 2 obvodech za senátory zvolené do EP) a řádné senátní volby, ve kterých ODS obhajovala 9 mandátů. I v těchto volbách ODS dosáhla svého nejlepšího historického výsledku, když získala celkem 19 mandátů. V Senátu nyní ODS disponuje největším počtem 37 senátorů, což je její nejlepší výsledek od ustavení Horní komory. Přemysl Sobotka byl zvolen předsedou Senátu a Jiří Liška jeho místopředsedou. nahoru XV. kongres ODS Ve dnech 4. - 5. prosince 2004 se konal volební XV. kongres ODS pod heslem "Modrá šance pro Českou republiku". 386 delegátů zvolilo nové vedení ODS, přičemž se počet místopředsedů zvýšil ze tří na čtyři (kromě 1. místopředsedy). Jako jediný kandidát na post předsedy ODS byl navržen Mirek Topolánek, který získal 91,7% všech hlasů. 1. místopředsedou byl zvolen Petr Nečas, dalšími místopředsedy se stali Pavel Bém, Petr Bendl, Ivan Langer a Miroslava Němcová. nahoru Parlamentní volby 2006 a následné sestavování vlády V červnu 2006 dokázala Občanská demokratická strana znovu téměř po deseti letech zvítězit v parlamentních volbách. Získala celkem 35,38% hlasů (81 mandátů). Jako druhá se umístila dosud vládnoucí ČSSD 32,32% (74 mandátů). Do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se dále dostala KSČM (26 mandátů), KDU-ČSL (13 mandátů) a Strana zelených (6 mandátů). Volební výsledek tak byl de facto patový – nelevicové strany získaly ve sněmovně 100 volených zástupců, stejně jako strany levicové (ČSSD a KSČM). Prezident Václav Klaus pověřil sestavováním nové vlády předsedu vítězné strany Mirka Topolánka. Vzhledem k patové situaci došlo k sestavení menšinové vlády ODS, která však v říjnu 2006 nezískala v Poslanecké sněmovně důvěru a do počátku roku 2007 vládla v demisi. Sestavováním nové vlády byl znovu pověřen Mirek Topolánek, kterému se po dlouhých a komplikovaných jednáních podařilo sestavit koaliční vládu složenou ze zástupců ODS, KDU-ČSL a SZ, která byla podporována dvěma poslanci zvolenými na kandidátce ČSSD. Vláda získala důvěru v lednu 2008, předsedou vlády se stal Mirek Topolánek, ODS získala ve vládě devět ministerských křesel, KDU-ČSL a SZ po čtyřech. Vláda se ve svém programovém prohlášení přihlásila k nutnosti provedení nezbytných reformních opatření (více informací na www.vlada.cz ») , které v následující době s ohledem na křehkou parlamentní většinu, naplňovala. nahoru Komunální a senátní volby 2006 V podzimních komunálních a senátních volbách se znovu nejúspěšnější politickou stranou stala ODS, která dokázala zvítězit ve čtrnácti senátních obvodech a získat 7033 míst v zastupitelstvech obcí. ODS v komunálních volbách zvítězila ve většině statutárních a městech s rozšířenou působností. Předsedou Senátu byl znovu zvolen Přemysl Sobotka, ODS disponovala v horní komoře Parlamentu 41 mandáty. nahoru XVII. Kongres ODS V listopadu 2006 se v pražském Veletržním paláci konal další volební kongres ODS. Přes 500 delegátů na tomto kongresu zvolilo vedení ODS na další dva roky a rozhodovalo také o dalším postupu ve vyjednávání o složení nové vlády ČR. Jediným kandidátem na předsedu ODS byl Mirek Topolánek, který získal podporu 330 delegátů a byl zvolen. Na funkci 1. místopředsedy byli nominováni Pavel Bém, Petr Nečas, Ivan Langer a Vlastimil Tlustý. Nejvíce hlasů v této volbě obdržel pražský primátor Pavel Bém a stal se prvním místopředsedou ODS. Dalšími místopředsedy pak byli zvoleni Petr Bendl, Petr Gandalovič, Petr Nečas a Ivan Langer. Kongres také vyslovil svůj nesouhlas s případným vznikem vlády velké koalice či vlády na základě tzv. opoziční smlouvy. Zároveň přijal za zcela zásadní prioritu ODS zabránit vzniku vlády ČSSD a KSČM. Definitivní rozhodnutí o dalším postupu při formování nové vlády kongres ponechal na Výkonné radě ODS. nahoru Zahájení reforem – 2007 V roce 2007 zahájila koaliční vláda vedená ODS v souladu se svým programovým prohlášením a koaliční smlouvou nutné reformní kroky jednak v oblasti veřejných financí, ale také v oblastech sociálních věcí, zdravotnictví, justice, veřejné správy a policie. Velmi významnou změnou v tomto ohledu tak byla první fáze reformy daňového systému, která přinesla zavedení rovné daně a přispěla k jeho výraznému zjednodušení. Ke zcela zásadním změnám pak došlo také v rezortu zdravotnictví, kde vláda prosadila mnoho změn, jež vedly k modernizaci celého systému zdravotní péče, jeho přeměně v ziskový rezort, posílení práv pacientů či prohloubení solidarity s těžce nemocnými. V oblasti sociálních věcí se reformní úsilí vlády zaměřilo zejména na podporu rodin v daňové oblasti, zahájení důchodové reformy a dlouhodobou stabilizaci důchodového systému, zvýšení adresnosti celého sociálního systému, snižování nezaměstnanosti a zvyšování motivace na pracovním trhu. Ke zcela zásadním změnám došlo rovněž v oblasti veřejné správy a justice. Tyto změny přinesly zjednodušení zejména do vztahu mezi občanem a státem (rozvoj tzv. e-governmentu, vznik tzv. Czech Pointů), zeštíhlení státní byrokracie a zvýšení její efektivnosti. Velmi významné bylo také schválení nového trestního zákoníku, či nového zákona o Policii ČR. nahoru Znovuzvolení Václava Klause prezidentem republiky v roce 2008 V únoru 2008 se po vypršení pětiletého funkčního období prezidenta republiky znovu konala prezidentská volba. ODS do této volby hlasy všech svých zákonodárců znovu nominovala svého čestného předsedu Václava Klause. Tak jako v roce 2003 ostatní politické strany dlouho nenacházely shodu na jeho vhodném protikandidátovi a proti Václavu Klausovi byl nakonec deseti senátory ze senátorských klubů ČSSD, SNK, KDU-ČSL a Klubu otevřené demokracie navržen ekonom Jan Švejnar. Svou podporu mu pak veřejně vyslovily ČSSD a Strana zelených. Samotnou volbu prezidenta provázely vleklé spory o to, zda má být tajná či veřejná. Sociální demokracie z obavy, že by část jejích zákonodárců mohla podpořit kandidáta ODS, prosazovala navzdory dosavadním zvyklostem volbu tajnou, která byla nakonec schválena. První volba se konala ve dnech 8. – 9. února a skončila neúspěchem, neboť ani jeden z kandidátů nezískal ve třetím kole potřebnou podporu nadpoloviční většiny všech přítomných zákonodárců. Nejblíže vítězství byl v této fázi Václav Klaus, jemuž ke zvolení chyběl jeden hlas. O týden později, tedy 15. února se proto konala druhá volba, do níž byli opět nominováni Václav Klaus a Jan Švejnar. KSČM navíc v této volbě přišla se svou kandidátkou, poslankyní Evropského parlamentu Janou Bobošíkovou, která však ještě před zahájením samotné volby svou kandidaturu z důvodu nedostatečné podpory stáhla. Ve všech třech kolech obdržel kandidát ODS Václav Klaus hlasy 93 poslanců a 48 senátorů a ve třetím kole byl tedy znovu zvolen prezidentem České republiky. Jeho protikandidát získal celkem 111 hlasů. nahoru Krajské a senátní volby 2008 Na podzim roku 2008 se konaly již třetí volby do krajských zastupitelstev. ODS šla poprvé do těchto voleb v pozici vládní strany a jako taková byla nucena čelit snaze opozičních stran učinit z nich referendum o jejím dosavadním vládnutí a o reformním úsilí vládní koalice. Tato pozice ji značným způsobem znevýhodňovala a tak byl očekáván horší výsledek než ve volbách předchozích. Krajské volby se konaly ve dnech 17. a 18. října 2008. Vítězem voleb se stala ČSSD, která dokázala zvítězit ve všech třinácti krajích. Občanská demokratická strana skončila celkově na druhém místě s 687 005 hlasy, což představovalo 23,57%. V krajských zastupitelstvech obsadila celkem 180 mandátů z 675, tedy necelých 27%. V pěti krajích (Jihomoravském, Jihočeském, Olomouckém, Zlínském a Ústeckém) se ODS stala součástí nové krajské rady. Ve stejném termínu se konalo také první kolo voleb do jedné třetiny Senátu PČR, v nichž ODS obhajovala devět senátorských křesel. Z celkových 27 kandidátů ODS jich 20 postoupilo do druhého kola, které se konalo o týden později. Devatenáct z nich se ve druhém kole utkalo s kandidáty ČSSD, jeden s kandidátkou KSČM. Ve druhém kole zvítězili celkem tři kandidáti ODS. ODS si s celkovými 35 mandáty udržela pozici nejsilnější frakce v horní komoře Parlamentu ČR a její senátor Přemysl Sobotka byl znovu zvolen jejím předsedou. nahoru XIX. Kongres ODS Na začátku prosince roku 2008 se v pražském hotelu Clarion uskutečnil další volební kongres ODS, na němž stávající vedení obhajovalo své pozice. V rámci svého vystoupení před delegáty kongresu se funkce čestného předsedy ODS vzdal prezident Václav Klaus. Na funkci předsedy ODS tentokrát kandidovali dva kandidáti, a sice dosavadní předseda Mirek Topolánek a pražský primátor a první místopředseda strany Pavel Bém. Hlasy 284 delegátů kongresu byl nakonec předsedou ODS na další dva roky zvolen znovu Mirek Topolánek. Prvním místopředsedou strany byl ze čtyř kandidátů (Petr Bendl, Ivan Langer, Evžen Tošenovský, David Vodrážka) zvolen starosta městské části Praha 13 a pražský radní David Vodrážka. Dalšími místopředsedy se stali Petr Bendl, Petr Gandalovič, Petr Nečas a Ivan Langer. nahoru stranakdo jsmenáš programhistorie ODSstanovyčlenstvínaši partneřiobsahVznik ODS Kontakty s dalšími politickými stranami Parlamentní volby 1992 Vznik České republiky Komunální volby 1994 Integrace ODS a KDS Volby do PS a Senátu 1996 Sarajevské události Volby do Poslanecké sněmovny 1998 Senátní a komunální volby 1998 Toleranční patent Krajské a senátní volby 2000 Volby do Poslanecké sněmovny 2002 Volby do Senátu a komunální volby 2002 Odchod Václava Klause z čela ODS Václav Klaus zvolen prezidentem ČR Volby do Evropského parlamentu 2004 Krajské a senátní volby 2004 XV. kongres ODS Parlamentní volby 2006 a následné sestavování vlády Komunální a senátní volby 2006 XVII. Kongres ODS Zahájení reforem – 2007 Znovuzvolení V. Klause prezidentem republiky v roce 2008 Krajské a senátní volby 2008 XIX. Kongres ODS

21 hlasů

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/mirek-topolanek.php?itemid=8839--------- Já Vás načím šetřit, holoto jedna. Nežrat a makat a na tebe to Felixi- eM, platí taky!!!!!

30 hlasů

Historie ODS Vzniku Občanské demokratické strany předcházel zrod Občanského fóra v reakci na události 17. listopadu 1989. Občanské fórum vzniklo o dva dny později v Činoherním klubu při setkání tří stovek lidí z oficiálních i neoficiálních struktur. Od počátku se v něm angažovala řada pozdějších představitelů ODS. Vznik ODS Již před prvními svobodnými volbami v roce 1990 se začalo ukazovat, že stávající horizontální struktura občanských fór je nevyhovující. Veškerá moc byla soustředěna v rukou úzké skupiny politiků Koordinačního centra OF, kteří mimo jiné odmítali vytvoření standardní struktury politických stran. S postupem času se uvnitř tohoto seskupení stále zřetelněji projevovaly rozdílné názory v pohledu na celkový charakter státu a reformní strategii. Řada politiků OF hodlala navázat na obrodný proces v roce 1968, který měl směřovat k socialismu "s lidskou tváří". Většina regionálních zástupců OF tyto reminiscence odmítla a dala přednost reformátorům. Výsledkem tohoto střetu regionů a centra je volba Václava Klause předsedou OF dne 17. října 1990. Na sněmu OF v Hostivaři 12. ledna 1991 byl 80% přítomných hlasů přijat Výchozí politický program OF, znamenající přerod všelidového hnutí v politickou stranu pravicové orientace. Odpůrci tohoto vývoje v čele s Pavlem Rychetským, Jiřím Dienstbierem a Petrem Pithartem se se vzniklou situací nesmířili. Neudržitelnost další společné existence názorově nekonzistentního tělesa nakonec vedla k mimořádnému, tzv. "rozlučkovému" sněmu OF, konanému v Praze dne 23. února 1991. Ten rozhodl o rozdělení OF na budoucí Občanskou demokratickou stranu a Občanské hnutí. Ve Sněmovní ulici, kde potom dlouhá léta sídlila Hlavní kancelář ODS, byl 4. března 1991 oficiálně ustaven přípravný výbor ODS, jehož předsedou se stal Václav Klaus. Výbor intenzívně pracoval na konstituování strany, na přípravě ustavujícího kongresu, stanovách a organizační struktuře. Ve dnech 20. - 21. dubna 1991 proběhl v Olomouci ustavující kongres ODS. Delegáti zde přijali stanovy a programové prohlášení "Cesta k prosperitě". ODS byla definována jako demokratická pravicová strana s konzervativním programem. Jejím předsedou byl zvolen Václav Klaus. V té době před ní stál úkol vybudovat během jednoho roku fungující politickou stranu s cílem vyhrát parlamentní volby. K ODS se tehdy hlásilo 39 poslanců ve Federálním shromáždění a 33 poslanců v České národní radě. Na svém prvním zasedání po kongresu vyhlásila Výkonná rada ODS veřejnou soutěž na logo, které měla představovat písemná zkratka ODS modré barvy. Jejím vítězem se stal Aleš Krejča z Prahy. nahoru Kontakty s dalšími politickými stranami ODS brzy navázala kontakty s blízkými stranami v tuzemsku i zahraničí. 23. listopadu 1991 uzavřela na svém I. kongresu koaliční dohodu s KDS a do parlamentních voleb na jaře v roce 1992 vstoupily obě strany ve společné koalici. ODS udržovala korektní vztahy rovněž s LDS, KAN a ODA. V prosinci 1991 rozšířila svoji působnost i na Slovensko, přičemž v březnu 1992 uzavřela slovenská část ODS předvolební koalici s Demokratickou stranou. V roce 1992 se ODS stala členem Evropské demokratické unie (EDU), tedy společného pravicového uskupení několika desítek politických stran liberálního a křesťansko-demokratického zaměření. Zde se řadí spíše k jejímu pravému křídlu. Václav Klaus byl zvolen místopředsedou EDU a v této funkci působí dodnes. nahoru Parlamentní volby 1992 Parlamentní volby, které proběhly ve dnech 5. - 6. června 1992, se staly první vážnou zkouškou ODS po jejím konstituování na české politické scéně. Vstupovala do nich s programem "Svoboda a prosperita", jehož teze přijal I. řádný kongres a s novým logem v podobě siluety modrého ptáka, symbolizujícího svobodu (navrženého Petrem Šejdlem). Koalice ODS - KDS zvítězila jak ve Sněmovně národů FS (33,43% hlasů), ve Sněmovně lidu FS (33,90%), tak v České národní radě (29,72%). Za ODS bylo do Federálního shromáždění zvoleno celkem 76 poslanců a do České národní rady 66 poslanců. Prezident Václav Havel pověřil předsedu ODS Václava Klause sestavením koaliční vlády České republiky ODS - KDS - ODA - KDU-ČSL, disponující 105 mandáty ze 200. Kabinet vládl v letech 1992 - 1996 a za tuto dobu provedl základní reformní kroky. Pokračovalo uvolňování tržních mechanismů, zahájené reformátory již v předchozí federální vládě. Vláda uskutečnila nejrozsáhlejší privatizační proces z postkomunistického bloku, kdy přešly do soukromých rukou tisíce státních podniků. ODS po celou dobu prosazovala vyrovnané nebo přebytkové rozpočty, klesal státní dluh. V tomto období se významnou měrou spolupodílela na postupném začleňování ČR do demokratických struktur (mj. Rada Evropy, OECD, NATO, EU). nahoru Vznik České republiky V průběhu transformačního procesu se vyskytl zásadní a nečekaný problém - vyřešení vztahů našeho národa s národem slovenským. Zatímco v programu ODS byla obsažena pragmatická a účelná spolupráce v rámci jednoho federativního státu, rozhodl se slovenský národ ve svobodných volbách pro síly prosazující ideu státní samostatnosti. Přestože ODS na Slovensku kandidovala a usilovala o udržení společného státu, dala tváří tvář realitě přednost přátelskému a mírumilovnému způsobu rozdělení Československa, který nepoškodil vzájemné vztahy a nenarušil hospodářský vývoj v obou nově vzniklých státech. Dne 23. června 1992 došlo v Bratislavě k závěrečnému jednání s HZDS, kde bylo rozhodnuto o předložení zákona o zániku federace Federálnímu shromáždění. Dne 25. listopadu 1992 hlasovali všichni přítomní poslanci ODS ve FS pro zákon, podle kterého uplynutím 31. prosince 1992 zaniká ČSFR a jejími nástupnickými státy se stávají Česká republika a Slovenská republika. nahoru Komunální volby 1994 Komunální volby se uskutečnily ve dnech 18. - 19. listopadu 1994. ODS v nich dosáhla absolutně nejvyššího počtu voličských hlasů (29,5%). Počet získaných hlasů i mandátů vzrůstal s velikostí sídel, přičemž ve městech v naprosté většině případů ODS vyhrála. To se odrazilo v následných povolebních jednáních, kdy se jí podařilo získat posty primátorů ve většině velkých měst a řadu starostenských funkcí v dalších obcích. Úspěch voleb dotvrzuje skutečnost, že ODS postavila kandidáty pouze ve čtvrtině všech obcí, což bylo podstatně méně, než měli nezávislí, komunisté a lidovci. nahoru Integrace ODS a KDS Od počátku svého vzniku měla ODS na české politické scéně nejblíže ke Křesťanskodemokratické straně. Proces, započatý spoluprací obou stran v parlamentních volbách v roce 1992, pokračoval 2. června 1995 podepsáním smlouvy o integraci. Po potvrzení nejvyššími stranickými orgány vešlo sloučení mezi ODS a KDS v platnost dnem 18. března 1996. Spojení obou stran bylo slavnostně vyhlášeno na předvolební konferenci 31. března a do parlamentních voleb v roce 1996 již vstoupily ODS a KDS společně. nahoru Volby do Poslanecké sněmovny a Senátu 1996 Volby do Poslanecké sněmovny proběhly ve dnech 31. května - 1. června 1996. ODS do nich vstupovala s volebním programem "Dokázali jsme, že to dokážeme" a zvítězila v nich se ziskem 29,62% hlasů (68 křesel). Nečekaný úspěch ČSSD, které se podařilo akumulovat hlasy levicových voličů, však znamenal ztrátu parlamentní většiny pro původní vládní sestavu. Prezident pověřil Václava Klause sestavením menšinové vlády ODS - ODA - KDU-ČSL, disponující 99 křesly ze 200. Miloš Zeman se stal předsedou Poslanecké sněmovny. Druhý kabinet Václava Klause vládl v letech 1996 - 1997. ODS v té době čelila silné vnější opozici a postupem času stále silnější opozici uvnitř koaliční sestavy. V historicky prvních senátních volbách v listopadu 1996 získala ODS celkem 32 mandátů (79 postupů z 1. kola z 80 kandidatur), což bylo nejvíce ze všech politických stran. Výsledek 2. kola do značné míry poznamenala taktika lidovců, kteří v řadě míst podporovali kandidáty opozice. nahoru Sarajevské události Na jaře roku 1997 se objevily první vážné spory uvnitř menšinové vlády. Zhoršující se ekonomická situace, vyvolaná do značné míry restriktivní politikou ČNB, vedla k přijetí tzv. balíčku úsporných ekonomických opatření. Problémy narůstaly i uvnitř ODS a gradovaly na podzim téhož roku. Z funkce ministra zahraničních věcí odstoupil Josef Zieleniec. Skandalizace ODS kvůli jejím problémům s financováním vyvrcholila dne 28. listopadu výzvou tehdejších místopředsedů ODS Jana Rumla a Ivana Pilipa Václavu Klausovi, aby odstoupil ze své funkce v době, kdy se nacházel v Sarajevu. Stala se záminkou KDU-ČSL a ODA k vystoupení z koalice a vláda vzápětí podala demisi. Na mimořádném kongresu v Poděbradech v prosinci téhož roku dal Václav Klaus svoji funkci k dispozici a následně obhájil postavení předsedy ODS. Naprostá většina delegátů tak dala najevo, že nesouhlasí s podobným způsobem řešení vnitrostranických sporů, podporovaným masivním mediálním tlakem. Tato skutečnost měla vliv na následné události při vytváření "prozatímní" poloúřednické vlády. ODS nebyla přizvána k jejímu sestavení a přešla do opozice. Jednáním o složení vlády pověřil prezident republiky Josefa Luxe, přičemž jejím předsedou byl následně jmenován guvernér ČNB Josef Tošovský. Jeho menšinový kabinet získal podporu ČSSD výměnou za vypsání předčasných voleb. 19. prosince 1997 vznikla v ODS názorová platforma reprezentovaná Janem Rumlem a Ivanem Pilipem, kterou podpořila zhruba polovina poslanců a tři senátoři. Pro názorové neshody následně odešla 17. ledna 1998 do nově se rodící Unie svobody. Pokračující politický a mediální tlak tehdy přispěl k úbytku zhruba 20% členů (do voleb postupně z poloviny nahrazeném) a přechodné ztrátě voličské podpory. nahoru Volby do Poslanecké sněmovny 1998 ODS vstupovala do mimořádných voleb do Poslanecké sněmovny, které se konaly ve dnech 19. - 20. června 1998, s volebním programem "Hlavu vzhůru". S přihlédnutím k poslednímu vývoji dosáhla nečekaně dobrého výsledku a se ziskem 27,74% voličských hlasů obsadila druhé místo za ČSSD s počtem 63 křesel. Povolební jednání se ukázala jako mimořádně komplikovaná. Přes překvapivý výsledek voleb pokračovala snaha vytlačit ODS do izolace s komunisty. Unie svobody v čele s Janem Rumlem tehdy zablokovala rýsující se vytvoření koalice ČSSD - KDU-ČSL - US s podporou prezidenta Václava Havla, přičemž Miloš Zeman nabídl post premiéra Josefu Luxovi. Podmínky pro sestavení původní koaliční vlády ze strany menších partnerů však byly pro ODS neakceptovatelné, neboť by zásadním způsobem deformovaly reálný volební výsledek. Neprůchodnost sestavení stabilní většinové vlády a hrozba dlouhotrvající politické krize vyústily v podpis "Smlouvy o vytvoření stabilního politického prostředí v ČR" mezi ODS a ČSSD. Tzv. Opoziční smlouva stanovila podmínky existence menšinové vlády ČSSD včetně dohody o provedení ústavních změn a změny volebního zákona. Václav Klaus byl zvolen předsedou Poslanecké sněmovny. ODS se rozhodla pro sestavení stínové vlády, kopírující složení vlády skutečné. nahoru Senátní a komunální volby 1998 V senátních volbách, konaných v listopadu roku 1998, získala ODS 9 křesel (22 postupů z 1. kola ze 27). Libuše Benešová byla následně zvolena předsedkyní Senátu. V souběžných komunálních volbách dostala ODS 24,27% všech odevzdaných hlasů, což bylo nejvíce ze všech politických stran. Opět potvrdila svoje silné postavení především ve větších městech a v následujících povolebních jednáních se jí podařilo získat posty více než 500 starostů a primátorů. nahoru Toleranční patent Strany Opoziční smlouvy se od počátku dostaly pod citelný politický i mediální tlak. Nespokojenost s výsledky vládnutí ČSSD se časem stále silněji projevovala i uvnitř ODS. ODS vyvolala ve snaze překonat zablokovanou politickou situaci v konfrontační atmosféře podzimu roku 1999 (iniciativa "Děkujeme: odejděte!") sérii jednání o vytvoření vlády široké koalice, na které by se podílely všechny demokratické strany. Strany tehdejší Čtyřkoalice toto řešení neakceptovaly. Výsledkem následných politických jednání se stal tzv. "Toleranční patent", znamenající soubor podmínek tolerance socialistické vlády a zesílení snahy o zadržování ČSSD při plánovaném pootočení polistopadového vývoje doleva. Dne 26. ledna 2000 podepsaly ODS a ČSSD pět dohod, doplňujících Opoziční smlouvu. Tyto kroky doprovodila výrazná obměna vlády, což vyvolalo částečné zklidnění politické situace. nahoru Krajské a senátní volby 2000 Navzdory ODS prosadily ostatní politické strany změnu státoprávního uspořádání, vedoucí k vytvoření 14 krajů. Přestože tato reforma nebyla legislativně dotažena, konaly se dne 12. listopadu 2000 první volby do krajských zastupitelstev. ODS do podzimní kampaně vstoupila s heslem "Hlavou i srdcem". Podařilo se jí zvítězit v sedmi krajích ze 13 (bez Prahy) se ziskem celkem 24% hlasů před favorizovanou Čtyřkoalicí a ČSSD. Následně se jí podařilo obsadit posty 8 hejtmanů, přičemž ve všech krajských radách dosáhly převahy strany napravo od středu. ODS se následně nepodařilo prosadit racionální krajskou legislativu, která by zabránila růstu nákladů na veřejnou správu a účelněji by vymezila kompetence mezi jejími jednotlivými stupni. Ve stejném termínu se konaly volby do jedné třetiny Senátu a ODS v nich získala 9 křesel. Čtyřkoalici se podařilo spolu s částí nezávislých ovládnout Senát, což mělo následné dopady při projednávání zákonů v horní komoře Parlamentu. Dne 2. prosince 2001 byla ODS jako první česká politická strana přijata do IDU (International Democrat Union), celosvětové organizace pravicových politických stran. IDU sdružuje desítky konzervativních a liberálních stran ze všech světadílů. Václav Klaus byl zvolen dne 10. června 2002 na konferenci ve Washingtonu jedním z místopředsedů této organizace. nahoru Volby do Poslanecké sněmovny 2002 Volby do Poslanecké sněmovny se konaly ve dnech 14. - 15. června 2002. ODS zahájila volební kampaň již koncem ledna startem tzv. "Témat dekády", předkládajících veřejnosti názory a postoje ODS k důležitým problémům současnosti. Ve volbách zvítězila ČSSD se 30,20% hlasů, ODS skončila na druhém místě se ziskem 24,47% hlasů, což následně Výkonná rada označila za zřetelný neúspěch. Ve volbách celkově oslabily politické strany napravo od středu, výrazného úspěchu dosáhli komunisté. Vítězná ČSSD se rozhodla sestavit koaliční vládu s KDU-ČSL a US-DEU (101 mandátů), jejíž křehkost se projevila již při volbě vedení Poslanecké sněmovny a mnohem zřetelněji při schvalování ekonomických opatření po katastrofálních povodních v srpnu téhož roku. ODS přešla do čisté opozice. nahoru Volby do Senátu a komunální volby 2002 ODS vstoupila do podzimních voleb do jedné třetiny Senátu a komunálních voleb s volebním heslem "Nabízíme Vám pravici" s cílem obrátit jarní trend voličských preferencí. V senátních volbách, které se konaly na přelomu října a listopadu 2002, se ODS podařilo zvítězit v 9 senátních obvodech a dosáhla tak nejlepšího výsledku ze všech účastníků. Naopak zcela propadly strany bývalé Čtyřkoalice a komunisté. ODS si upevnila pozici nejsilnějšího politického subjektu v Senátu s 26 senátory. Komunální volby se konaly ve dnech 1. - 2. listopadu. ODS si zhruba udržela svoje pozice a získala nejvyšší počet 25,23% voličských hlasů před ČSSD a KSČM i přesto, že kandidovala pouze v jedné pětině obcí a měst. Uspěla především ve větších sídlech. Z 19 statutárních měst se jí podařilo zvítězit v 16 a včetně Prahy následně získala posty 13 primátorů. nahoru Odchod Václava Klause z čela ODS Výsledek voleb do Poslanecké sněmovny rozpoutal v ODS diskusi o dalším směřování její politiky. Vedení ODS oznámilo, že dá na blížícím se kongresu svoje funkce k dispozici. V srpnu téhož roku se rozhodl moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský kandidovat na předsedu ODS. Tento krok posílil úvahy o hloubce změn ve vedení ODS. Vyvrcholily oznámením Václava Klause, že na kongresu již nebude kandidovat na předsedu ODS a soustředí se na kandidaturu na prezidenta ČR. Krátce po senátních a komunálních volbách Evžen Tošenovský svoji kandidaturu na předsedu ODS stáhl. Vzápětí ji oznámili další čtyři politici. Na přelomovém XIII. kongresu ODS, konajícím se ve dnech 13. - 15. prosince 2002 ve Františkových Lázních, byl předsedou ODS zvolen dosavadní předseda senátního klubu Mirek Topolánek, když o 11 hlasů předstihl Petra Nečase. Václav Klaus se stal čestným předsedou ODS. nahoru Václav Klaus zvolen prezidentem ČR ODS v souladu s usnesením XIII. kongresu navrhla na funkci prezidenta ČR svého čestného předsedu Václava Klause. Václav Klaus byl dne 28. února 2003 zvolen ve 3. kole voleb, když se mu podařilo získat 142 hlasů napříč celým politickým spektrem a porazil tak koaličního protikandidáta Jana Sokola. Václav Klaus slavnostně složil slib na společné schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu dne 7. března. nahoru Volby do Evropského parlamentu 2004 V historicky prvních volbách do Evropského parlamentu, které se konaly ve dnech 11. - 12. června 2004, zvítězila ODS, která s 30,04% hlasů získala 9 z celkových 24 mandátů. Naopak totální propad zaznamenala ČSSD v čele s premiérem Vladimírem Špidlou, což následně vedlo k jeho odstoupení. ODS následně vstoupila do nejsilnější europoslanecké frakce Evropské lidové strany - Evropských demokratů (EPP-ED). Volební lídr Jan Zahradil se stal předsedou poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu a vedoucím české národní delegace v EPP-ED (kde ODS figuruje společně s KDU-ČSL a SNK). Miroslav Ouzký byl zvolen jedním z místopředsedů EP. nahoru Volby do krajských zastupitelstev a Senátu PČR 2004 Ve volbách do krajských zastupitelstev, které proběhly 12. - 13. listopadu 2004, zvítězila ODS a se ziskem 36.35% dosáhla svého nejlepšího procentuálního volebního výsledku v historii. Z celkových 675 krajských zastupitelů získala ODS 291 mandátů a polepšila si tak o 106 mandátů. Při následném vyjednávání získala posty 12 hejtmanů (zlepšení o 4), tedy ve všech krajích s výjimkou Jihomoravského. V říjnu a listopadu zároveň proběhly ve 29 volebních obvodech doplňovací (ve 2 obvodech za senátory zvolené do EP) a řádné senátní volby, ve kterých ODS obhajovala 9 mandátů. I v těchto volbách ODS dosáhla svého nejlepšího historického výsledku, když získala celkem 19 mandátů. V Senátu nyní ODS disponuje největším počtem 37 senátorů, což je její nejlepší výsledek od ustavení Horní komory. Přemysl Sobotka byl zvolen předsedou Senátu a Jiří Liška jeho místopředsedou. nahoru XV. kongres ODS Ve dnech 4. - 5. prosince 2004 se konal volební XV. kongres ODS pod heslem "Modrá šance pro Českou republiku". 386 delegátů zvolilo nové vedení ODS, přičemž se počet místopředsedů zvýšil ze tří na čtyři (kromě 1. místopředsedy). Jako jediný kandidát na post předsedy ODS byl navržen Mirek Topolánek, který získal 91,7% všech hlasů. 1. místopředsedou byl zvolen Petr Nečas, dalšími místopředsedy se stali Pavel Bém, Petr Bendl, Ivan Langer a Miroslava Němcová. nahoru Parlamentní volby 2006 a následné sestavování vlády V červnu 2006 dokázala Občanská demokratická strana znovu téměř po deseti letech zvítězit v parlamentních volbách. Získala celkem 35,38% hlasů (81 mandátů). Jako druhá se umístila dosud vládnoucí ČSSD 32,32% (74 mandátů). Do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se dále dostala KSČM (26 mandátů), KDU-ČSL (13 mandátů) a Strana zelených (6 mandátů). Volební výsledek tak byl de facto patový – nelevicové strany získaly ve sněmovně 100 volených zástupců, stejně jako strany levicové (ČSSD a KSČM). Prezident Václav Klaus pověřil sestavováním nové vlády předsedu vítězné strany Mirka Topolánka. Vzhledem k patové situaci došlo k sestavení menšinové vlády ODS, která však v říjnu 2006 nezískala v Poslanecké sněmovně důvěru a do počátku roku 2007 vládla v demisi. Sestavováním nové vlády byl znovu pověřen Mirek Topolánek, kterému se po dlouhých a komplikovaných jednáních podařilo sestavit koaliční vládu složenou ze zástupců ODS, KDU-ČSL a SZ, která byla podporována dvěma poslanci zvolenými na kandidátce ČSSD. Vláda získala důvěru v lednu 2008, předsedou vlády se stal Mirek Topolánek, ODS získala ve vládě devět ministerských křesel, KDU-ČSL a SZ po čtyřech. Vláda se ve svém programovém prohlášení přihlásila k nutnosti provedení nezbytných reformních opatření (více informací na www.vlada.cz ») , které v následující době s ohledem na křehkou parlamentní většinu, naplňovala. nahoru Komunální a senátní volby 2006 V podzimních komunálních a senátních volbách se znovu nejúspěšnější politickou stranou stala ODS, která dokázala zvítězit ve čtrnácti senátních obvodech a získat 7033 míst v zastupitelstvech obcí. ODS v komunálních volbách zvítězila ve většině statutárních a městech s rozšířenou působností. Předsedou Senátu byl znovu zvolen Přemysl Sobotka, ODS disponovala v horní komoře Parlamentu 41 mandáty. nahoru XVII. Kongres ODS V listopadu 2006 se v pražském Veletržním paláci konal další volební kongres ODS. Přes 500 delegátů na tomto kongresu zvolilo vedení ODS na další dva roky a rozhodovalo také o dalším postupu ve vyjednávání o složení nové vlády ČR. Jediným kandidátem na předsedu ODS byl Mirek Topolánek, který získal podporu 330 delegátů a byl zvolen. Na funkci 1. místopředsedy byli nominováni Pavel Bém, Petr Nečas, Ivan Langer a Vlastimil Tlustý. Nejvíce hlasů v této volbě obdržel pražský primátor Pavel Bém a stal se prvním místopředsedou ODS. Dalšími místopředsedy pak byli zvoleni Petr Bendl, Petr Gandalovič, Petr Nečas a Ivan Langer. Kongres také vyslovil svůj nesouhlas s případným vznikem vlády velké koalice či vlády na základě tzv. opoziční smlouvy. Zároveň přijal za zcela zásadní prioritu ODS zabránit vzniku vlády ČSSD a KSČM. Definitivní rozhodnutí o dalším postupu při formování nové vlády kongres ponechal na Výkonné radě ODS. nahoru Zahájení reforem – 2007 V roce 2007 zahájila koaliční vláda vedená ODS v souladu se svým programovým prohlášením a koaliční smlouvou nutné reformní kroky jednak v oblasti veřejných financí, ale také v oblastech sociálních věcí, zdravotnictví, justice, veřejné správy a policie. Velmi významnou změnou v tomto ohledu tak byla první fáze reformy daňového systému, která přinesla zavedení rovné daně a přispěla k jeho výraznému zjednodušení. Ke zcela zásadním změnám pak došlo také v rezortu zdravotnictví, kde vláda prosadila mnoho změn, jež vedly k modernizaci celého systému zdravotní péče, jeho přeměně v ziskový rezort, posílení práv pacientů či prohloubení solidarity s těžce nemocnými. V oblasti sociálních věcí se reformní úsilí vlády zaměřilo zejména na podporu rodin v daňové oblasti, zahájení důchodové reformy a dlouhodobou stabilizaci důchodového systému, zvýšení adresnosti celého sociálního systému, snižování nezaměstnanosti a zvyšování motivace na pracovním trhu. Ke zcela zásadním změnám došlo rovněž v oblasti veřejné správy a justice. Tyto změny přinesly zjednodušení zejména do vztahu mezi občanem a státem (rozvoj tzv. e-governmentu, vznik tzv. Czech Pointů), zeštíhlení státní byrokracie a zvýšení její efektivnosti. Velmi významné bylo také schválení nového trestního zákoníku, či nového zákona o Policii ČR. nahoru Znovuzvolení Václava Klause prezidentem republiky v roce 2008 V únoru 2008 se po vypršení pětiletého funkčního období prezidenta republiky znovu konala prezidentská volba. ODS do této volby hlasy všech svých zákonodárců znovu nominovala svého čestného předsedu Václava Klause. Tak jako v roce 2003 ostatní politické strany dlouho nenacházely shodu na jeho vhodném protikandidátovi a proti Václavu Klausovi byl nakonec deseti senátory ze senátorských klubů ČSSD, SNK, KDU-ČSL a Klubu otevřené demokracie navržen ekonom Jan Švejnar. Svou podporu mu pak veřejně vyslovily ČSSD a Strana zelených. Samotnou volbu prezidenta provázely vleklé spory o to, zda má být tajná či veřejná. Sociální demokracie z obavy, že by část jejích zákonodárců mohla podpořit kandidáta ODS, prosazovala navzdory dosavadním zvyklostem volbu tajnou, která byla nakonec schválena. První volba se konala ve dnech 8. – 9. února a skončila neúspěchem, neboť ani jeden z kandidátů nezískal ve třetím kole potřebnou podporu nadpoloviční většiny všech přítomných zákonodárců. Nejblíže vítězství byl v této fázi Václav Klaus, jemuž ke zvolení chyběl jeden hlas. O týden později, tedy 15. února se proto konala druhá volba, do níž byli opět nominováni Václav Klaus a Jan Švejnar. KSČM navíc v této volbě přišla se svou kandidátkou, poslankyní Evropského parlamentu Janou Bobošíkovou, která však ještě před zahájením samotné volby svou kandidaturu z důvodu nedostatečné podpory stáhla. Ve všech třech kolech obdržel kandidát ODS Václav Klaus hlasy 93 poslanců a 48 senátorů a ve třetím kole byl tedy znovu zvolen prezidentem České republiky. Jeho protikandidát získal celkem 111 hlasů. nahoru Krajské a senátní volby 2008 Na podzim roku 2008 se konaly již třetí volby do krajských zastupitelstev. ODS šla poprvé do těchto voleb v pozici vládní strany a jako taková byla nucena čelit snaze opozičních stran učinit z nich referendum o jejím dosavadním vládnutí a o reformním úsilí vládní koalice. Tato pozice ji značným způsobem znevýhodňovala a tak byl očekáván horší výsledek než ve volbách předchozích. Krajské volby se konaly ve dnech 17. a 18. října 2008. Vítězem voleb se stala ČSSD, která dokázala zvítězit ve všech třinácti krajích. Občanská demokratická strana skončila celkově na druhém místě s 687 005 hlasy, což představovalo 23,57%. V krajských zastupitelstvech obsadila celkem 180 mandátů z 675, tedy necelých 27%. V pěti krajích (Jihomoravském, Jihočeském, Olomouckém, Zlínském a Ústeckém) se ODS stala součástí nové krajské rady. Ve stejném termínu se konalo také první kolo voleb do jedné třetiny Senátu PČR, v nichž ODS obhajovala devět senátorských křesel. Z celkových 27 kandidátů ODS jich 20 postoupilo do druhého kola, které se konalo o týden později. Devatenáct z nich se ve druhém kole utkalo s kandidáty ČSSD, jeden s kandidátkou KSČM. Ve druhém kole zvítězili celkem tři kandidáti ODS. ODS si s celkovými 35 mandáty udržela pozici nejsilnější frakce v horní komoře Parlamentu ČR a její senátor Přemysl Sobotka byl znovu zvolen jejím předsedou. nahoru XIX. Kongres ODS Na začátku prosince roku 2008 se v pražském hotelu Clarion uskutečnil další volební kongres ODS, na němž stávající vedení obhajovalo své pozice. V rámci svého vystoupení před delegáty kongresu se funkce čestného předsedy ODS vzdal prezident Václav Klaus. Na funkci předsedy ODS tentokrát kandidovali dva kandidáti, a sice dosavadní předseda Mirek Topolánek a pražský primátor a první místopředseda strany Pavel Bém. Hlasy 284 delegátů kongresu byl nakonec předsedou ODS na další dva roky zvolen znovu Mirek Topolánek. Prvním místopředsedou strany byl ze čtyř kandidátů (Petr Bendl, Ivan Langer, Evžen Tošenovský, David Vodrážka) zvolen starosta městské části Praha 13 a pražský radní David Vodrážka. Dalšími místopředsedy se stali Petr Bendl, Petr Gandalovič, Petr Nečas a Ivan Langer. nahoru stranakdo jsmenáš programhistorie ODSstanovyčlenstvínaši partneřiobsahVznik ODS Kontakty s dalšími politickými stranami Parlamentní volby 1992 Vznik České republiky Komunální volby 1994 Integrace ODS a KDS Volby do PS a Senátu 1996 Sarajevské události Volby do Poslanecké sněmovny 1998 Senátní a komunální volby 1998 Toleranční patent Krajské a senátní volby 2000 Volby do Poslanecké sněmovny 2002 Volby do Senátu a komunální volby 2002 Odchod Václava Klause z čela ODS Václav Klaus zvolen prezidentem ČR Volby do Evropského parlamentu 2004 Krajské a senátní volby 2004 XV. kongres ODS Parlamentní volby 2006 a následné sestavování vlády Komunální a senátní volby 2006 XVII. Kongres ODS Zahájení reforem – 2007 Znovuzvolení V. Klause prezidentem republiky v roce 2008 Krajské a senátní volby 2008 XIX. Kongres ODS

13 hlasů

Á sešla se nám tady bandička smradlavé oranžové kapaliny to zas budou lítat sračky z těch jejich gamb

38 hlasů

Buďto máte špatný odhad nebo jste na týdnu prvně, i když, podle toho "to zas budou ..." , budete do dlouhé A, takže to tu bude krá, krá, krá.

28 hlasů

Uvod mezi nickaře a klikače,,,, eM je potomek pradědečka německého partyzána čili werwolfa ze Šumavy co schovával banderovce.Také on se schovává ale před psychiatry za roušku antikomunisty....jinak bájeslovce Felix ukrutný, už máme od něj vybájeno , že je poctivý lékárník, chudý doktor, bohatá důchodkyně , student soukromé školy atd. Sním je totiž velká prdel , občas je zmatený a požívá více nicků.

59 hlasů

Kvičíte právem modrý selata, voda se vaří, nože se brousí, blíží se porážka !!! Tak jen si ještě chvilku kvičte !!!

42 hlasů

Než budou volby , bude mít ODS 10% a bude ráda. http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/mirek-topolanek.php?itemid=8839

39 hlasů

neseš to hodně těžce, že tvoje strana to pořád prohrává?? Jdete do prd...e!!!

55 hlasů

Všimli jste si, jaký jsem modrý dement?

36 hlasů

To se nedá přehlédnout.

37 hlasů

Dobrý večer ))).Tak dnes Vás snad poprve jsem i sto pochopit - dnes tedy jo, když vidím ten volební model. Jenže, co ta Vaše další já, ta se rozhodla té ODS dál tím svým způsobem škodit?

28 hlasů

Jó asi jó já sem jako dr Hajd a ten druhej tak pod někerým svým nikem budu sprostej bo mi to děla móc dobře a móc si ulevim.

48 hlasů

Haid!! Blbe, nauč se psát.

24 hlasů

Všimli, sosko!

13 hlasů

Takže vlastně ODS vyhrává,oranžová pyžama tvrdí,že TOP je odnoží ODS,když sečtu jejich hlasy,kam se oranžová pyžama hrabou.

42 hlasů

Vem pyžamo, šup do pelechu a vyhraješ to ty i my - hlava už ti informace stejně nebere.

48 hlasů

Čas Velkého Jyrky se nezadržitelně blíží. Jestli to tady opravdu vyhraje, ani nebude muset sepisovat povolební projev, vypůjčí si ten Gottwaldův z února 1948 a jen tam pozmění datum. Zavede vládu jedné strany, a až ho jednou klepne pepka, sundají z něj sádlo, nabalzamují ho a uloží do rakve XXXL se skleněným deklem do mauzoela v Lidovém domě (možná na to zabaví Tančící dům, aby tam bylo více světla). Pak už jen nějakého novodobého Majakovského, aby o něm sepsal posmrtnou poemu, jako kdysi o Leninovi. Možná by stačilo tu starou jen trochu upravit: Je na čase o Paroubkovi začít vyprávět. Ne proto snad, že žal náš časem ztich, je načase znovu Paroubkova hesla rozvichřit! Cožpak se rozplynout smíme v slzách a štkaní? Paroubek víc než dřív žije a bude žít, jsa naším vědomím, silou a zbraní. Lidé - loďky, i když v moři z hlíny. Zatímco plyne života běh, přemnoho všelijakých chaluh a špíny nalípá se nám na bedrech. Já sebe čistím pod světlem Paroubkovým, abych plul do revoluce dál. Já oněch tisíců veršů se bojím, jak v dětství falše jsem se bál. Jak vínek z vavřínu verš sklene slovo, já ale bojím se, aby nezastřel to moudré, prosté čelo Paroubkovo, obrovské, nejlidštější ze všech čel. Bojím se, aby průvody před mauzoleem či úklona, jež ve zvyk změní poctu tu nezalil protivně fádním olejem obrovskou Paroubkovu prostotu. Myslím, že když Roko taky sám nic nevymyslí, tak že i jeho posmrtnou poému by mohli klidně takhle obšlehnout od nebožtíka Majakovského.

28 hlasů

Takhle dlouhý a takhle blbý!! A to jsem přečetl akorát první větu.

31 hlasů

takže milí lidi, píše tu ten modrý Gorkij s novým nickem Hanf o XXXL (další jeho nick) a kdopa je to, kdopa to tu s.e.re modrá písmenka? no přece Felixíček=eMíček pindíček

38 hlasů

Spisovatel z tebe chlapče nebude.

40 hlasů

Stálo to za to datlování?

62 hlasů

Ty blbe, nepamatuješ se, že Ti máma dala jméno Petr? Tak proč užíváš zkratku sd, vole, jseš petr d.

20 hlasů

Blb si ty hanfe.

21 hlasů

Tím chceš naznačit, že máma ti dala jméno: pro sd nebo eM, hihihi, Enigma, ano, jojo. Vždyť i ten Felix jde do sebe a jen ty se stále ještě ventiluješ, slušně řečeno.

28 hlasů

ODS se bojí nadcházejících voleb a proto vymýšlí další a další obstrukce a podrazy. Nyní je na řadě tento server. Jeho diskuzní stránky díky přehlednému vkládání příspěvků a systému hlasování mohou dobře sloužit jako jakýsi barometr všeobecné nálady. A to se ODS před nadcházejícími volbami nemůže vůbec hodit. Tak najmuli jednoho úplatného jedince představujícího se pod různými nicky jako např. Felix, eM, Enigma atd., vybavili ho vhodným prográmkem a dali mu za úkol hloupými a vulgárními příspěvky a manipulováním s hlasováním dotlačit redakci až k registrované diskuzi. To by samozřejmě znamenalo praktické ochromení volné diskuze stejně jako se jim to podařilo na Novinky.cz (ačkoliv i přes onu registraci se už začíná i tam projevovat všeobecná nálada a rozčarování z modrého moru). A to před volbami nutně potřebují. Ono i ten vulgární jazyk není náhoda. I to je způsob jak tlačit na redakci, aby volnou diskuzi sešněrovala. ODS je dnes prostě mor, který se už neštítí ničeho. Kdejaký mafiánský podraz je jim dobrý.

68 hlasů

v zahraničí si myslí ,že česká pravice jsou strany - to je omyl je to - MENTALITA kriminálníků,zlodějů, zločinců ,mafiánů,spolupachatelů,fanatiků jako hitlerjungend ,je to MENTALITA sobeckých,závistivých ,amorálních nenávistných,bezpáteřních ,bezskrupulních ,asociálních lidí - kteří dobře vědí,že se zločinem a okrádáním ostatních dobře uživí:aproč je jich tolik?Protože ovládají masmedia a tím i jednoduché jedince ------------------------------------------------------------------------ Česká pravice předvedla ,že je zločinecké seskupení - mafie ,společně si kryje záda:stát opakovaně přivedla do krachu zadlužuje-tuneluje-rozkrádá, jede v desetimiliardových zločinech a podvodech ,zasahuje do činnosti justice - kterou ovládla -jsou beztrestní, ------------------------------------------------------------------------- Česká pravice může spáchat cokoliv a taky páchá - a vše je jí jejími fanatickými retardy prominuto - jsou jako Hitlerjungend v Nacistickém Německu

35 hlasů

Víte proč komunisté špatně hospodařili? Našetřili jen na 20 let, po 2 letech tunelování zločinecké ODS už není co ukrast.

42 hlasů

A za jak dlouho hejtmani rozkradli rezervy na krajích? Rudá carevna Emmerka v Plzni už teď skučí o dotace. Co Zimmermann našetřil za 8 let, to ona za 8 měsíců rozkradla a zašantročila.

26 hlasů

Volim ČSSD a ing Jirku Paroubka. ing Jirka Paroubek je nejinteligentnějši politik v ČR. ing Jirka Paroubek neukazuje občanum ČR fakač, nema nemanželské ditě, netanči na hrobech statniku, nekope do aut novinařum a nefackuje je, neběha nahaty po Toskansku a proto ho lidi maji moc radi.Už aby byl ing Jirka Paroubek premierem všech občanu v ČR.

38 hlasů

No, kromě A a B týmu komoušů zbude ještě dost lidí, ke kterým se Buran na mítincích bude moci přiblížit jen pod plexisklovými štíty. Ať totiž počítám, jak počítám, tak byste totiž měli jen 45%.

12 hlasů

Berka,Berdych a lidi z ods-přes 30 mrtvých 23.8 2007čt1 09:30,pořad.Na stopě::O KAUZE BERKA,Zločin se může dotknout každého z nás::až 30 obětí v kauze berka-napojeni na ODS,22. února 2006 20:34 Místostarosta Lovosic a člen vedení ODS v Ústeckém kraji Miroslav Závada spolupracoval s lidmi z okruhu konkurzního soudce Berky. Potvrzují to telefonní odposlechy. Závada podle nich pomáhal zahladit dopravní nehodu opilého soudce Zdeňka Sováka, informovala Česká televize.

32 hlasů

ODS a bývalý senátor za tutéž stranu Alexandr Novák. Policie a státní zastupitelství mají za to, že Novák je aktérem jednoho z největších korupčních skandálů v Česku. Jako starosta Chomutova měl v roce 1999 dostat úplatek převyšující čtyřicet milionů korun. Souzen ale není a nejspíš nebude. Beze stopy totiž zmizel jediný svědek případu - německý podnikatel Peter Schmel, který měl podle policie Nováka uplatit. Schmel slíbil, že k soudu, před kterým měl stanout společně s Novákem, dorazí. Loni v březnu ale na jednání nepřišel a od té doby se po něm "slehla zem". Novákovi hrozilo osm let vězení, Schmelovi pět. "To je v podstatě jediný důkaz. Bez jeho přítomnosti nemůže soud pokračovat," říká vedoucí trestního úseku Okresního soudu v Chomutově Hana Bílková. http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=614193 když je ODS ohrožena -mizí svědkové -volič téhle junty je morální spodina společnosti uvědomme si co je to za lidi JUSTIČNÍ MAFIE ,mizí svědci ,Kuniceho předvolební pamflet,korupce poslanců,vyhrožování poslancům,volba Kmotra na hrad,volit odnože ods či jejich budoucí spojence = volit rovnou mafii ods

50 hlasů

Tak ses nám tu udělal, rudej noku, a hned je líp, co? Ještě zejtra oběhnout supermarkety kvůli ochutnávkám zdarma, v restauraci ukradnout toaletní papír a vysomrovat 30 Kč u Kraje a hned je život světlejší, co? A počkej před volbami, ČSSD bude rozdávat guláš, když oběhneš město, budeš mít břicho jako buben. Ale bacha na Pr(u)diče; ten se nedávno v marketu kvůli lžičce jogurtu a kolečku rohlíku s margarínem serval jak kůň.

536 hlasů

Podle sebe soudím tebe,že?

24 hlasů

zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš

27 hlasů

Uvod mezi nickaře a klikače,,,, eM je potomek pradědečka německého partyzána čili werwolfa ze Šumavy co schovával banderovce.Také on se schovává ale před psychiatry za roušku antikomunisty....jinak bájeslovce Felix ukrutný, už máme od něj vybájeno , že je poctivý lékárník, chudý doktor, bohatá důchodkyně , student soukromé školy atd. Sním je totiž velká prdel , občas je zmatený a požívá více nicků.

229 hlasů

Lžeš už skoro jako Paroubek a to se cení, DImune.

11 hlasů

Tak na Ukrajině už oranžády prohrály.

25 hlasů

Jenom modrý trouba může dávat do souvislosti oranžovou na Ukrajině s oranžovou tady ! Jste fakt vygumovaný !

25 hlasů

Nám to může paradoxně prospět. Tisíce gasterbeitrů z Ukrajiny, kteří utekli před proamerickým terorem Juščenka a jeho party, se teď bude chtít vrátit do toho sovětského ráje a tady se uvolní pracovní místa pro ty, kteří tzv. nemohou (rozuměj nechtějí) si najít práci. Nejvíce Ukrajinců pracuje ve stavebnictví, to se bude hodit, protože po celé Ukrajině nepochybně začnou vyrůstat sochy Vůdců revoluce. 150-metrový Lenin už přece nějakou tu stovku zedníků zaměstná. Navíc se tam zoptimalizuje systém úplatků Namísto koňaku a peněz bude pro většinu lidí darem z nebes západní žvýkačka a nebo sáček mouky.

19 hlasů

A nebo jich sem uteče jěště více.

13 hlasů

No tomu skoro nevěřím. Jinak by si přece nevybrali mezi svobodou a diktaturu tu druhou možnost. Jestliže je pro ně lepší pouhý příslib plněného pirohu v koncentráku než reálná suchá placka na svobodě, je to jejich volba.

9 hlasů

se musim na chvíli stratit, protože sem celá upocená vzteky že mi nikdo nepíše a musim si furt psat sama, to je votrava teda i do dupaček sem si taky utrousila

54 hlasů

Teť se musim odmlčet, protože mi nigdo z vas neodpovída a já si vzteky posral dupačky ale pak se zase ozvu, vaš blbej Felix.

32 hlasů

pozdrajuj Felix segru.a najdi si nějakou babu.

29 hlasů

Buranosaurus = popudlivý ještěr s hlavou pokrytou vazkým potem; břichatý, záludný, bažící mezi svým stádem po moci. Rád se obklopuje vyvrženci z jiných stád a využívá je pro špinavou práci (např. Rathosaurus); jedince, kteří opustí jeho stádo pronásleduje s maniakální zuřivostí a využívá k jejich likvidaci třeba každým opovrhovaného Kočkosaura, parazitujícího na Buranosaurových výkalech. Rád bojuje o pozici alfa samce; když však prohraje, porážku neuznává a mohutným troubením a prskáním se snaží stádu naznačit, že soupeř bojoval nečestně. Jeho stádo tvoří většinou živočichové, závislí na Buranosaurových slibech. Mohou si zvolit mezi tím, že si sami uloví zajíce a mezi Buranosaurovým slibem jedné zaječí kůže týdně. Většinou volí onu kůži; nakonec jim Buranosaurus podstrčí oschlou kůži z myši, ale jim to stačí. Sám Buranosaurus si ovšem žije jako paša. Je zajímavé, že i když sám víc sežrat nemůže, vadí mu, když jiná schopnější zvířata uloví a spotřebují víc než on. I když je sytý, dopouští se schválně Buranosaurus takového chování, aby ostatním ztížil lov. Vědci konstatovali, že průměrný Buranosaurus se nechce mít lépe; jemu stačí, když se bude mít i docela zle, ale ostatním se musí dařit stejně (Syndromus buranosaurensis). Toto chování přebírá i Buranosaurovo stádo. Pokud průměrný Buranosaurův vazal zpozoruje, že i příslušník Toposaurova stáda pojídá oschlou kůži, je spokojen.

733 hlasů

to eM: Sám máš oschlou kůži na žaludu. :))))

27 hlasů

:-))))))) chacháá, dobrej fór! Je to tak, Felix to o něm taky říkal :-)

20 hlasů

Paroprasus buranosaurus?

17 hlasů

Á, pán je taky znalec. Ano - jeho bradavičnatá forma. Po nedávném spáření se s východní formou albínského typu už patrně jeho mláďata budou vykazovat jiné rysy nežli on (prodloužený rypec a celkově slabší tělesná stavba); to však bude náplní dalšího výzkumu.

15 hlasů

Spocene, prisprostle a ozrale oranzady se sletly na tyden.cz, jak sarancata na urodu. Oranzady sedi u compu v Lihovem dome a utoci na vsechny servery.

43 hlasů

Paropraseci oranzady se sletly jako sarancata na vsechny diskuze. Jejich vudce v dupackach od Diora neustale krici: Kdo z vas to ma? A chlubi se svymi levnymi dupackami od Diora.

16 hlasů

mít ČSSD tolik skandálu a podvodů jako má ODS tak už má 8%!!!jenže čím více průserů ODS má tím má vyšší preference!jen nechápu jedno kde ty preference bere když to jejích lejno Hop09 má skoro tolik jak KSČM to opravdu nechápu!

45 hlasů

Neboj, ve volbách budou až za komunistama. Preference z průzkumů jsou zaplacený. Dávno už mají pod 20%. Volby se zfalšovat jako průzkumy nedají. Snad!

14 hlasů

Interpunkce !!!

9 hlasů

stomiliardové tunely modré zlodějské mafie Salzmann - Česká spořitelna, Soudek - Škodovka, sponzor Lájosz Bács, sponzor Radživ SInha, Pepa z Hong-Kongu a miliony v igelitové tašce, Václav Klaus - kuponová privatizace, Viktor Kožený - harvardské fondy, Ruml, Čermák - Helbig, mercedesy, Česká Lotynka, Česká námořní plavba, Procházka - IPB, Motoinvest - Tykač, CS Fondy, Kreditní banka ,Češka - Fond národního majetku, LTO, obrana - zakázky, padáky, švýcarské konto, privatizace Telecomu, Macek - "poradce" při privatizaci spořitelny, LIbor Novák - manažer ODS, Koukal - primátor Prahy, Mach - stadion Sparty, IZIP - poslanci ODS Cabrnoch a Ouzký, tunelování VZP, Vesecká, státní zastupitelství, Šrejber, Třinecké železárny, investiční fond Trend, Ludvík Otto, sponzoring ODS, TV Nova, dohoda Železný-Klaus, knižní velkoobchod - Macek, Telecom - Dyba, Smetka - H System, Banka Bohemia, Plzeňská banka, kauza Lízner - kuponová privatizace, dovolená Kožený - Čermák, Koukal - První městská banka, Klausův poradce Kotas, Tercier- sponzoring ODS, Kočárník - Česká pojišťovna, Livia Klausová - dozorčí rada České spořitelny, privatizace IPB - Nomura, Rubáš a Diag Human, Ruml - letiště Mošnov, Ruml, Fendrych - ministerstvo vnitra, Topolánek - VAE, Vesecká-Čunek-Salichov, Jančík - starosta Praha 5, Balabán - Železárny Bohumín, Červenka & Dalík, Řezníčková - sponzoring ODS :::: už mě nebaví platit na tuneláře miliard

52 hlasů

Garantuju ti Dimune, ze se dnes od compu neodlepis.

39 hlasů

to Lihovec Kahovec :škoda ,že za vás kriminálníky modré mafie my ostatní musíme platit vaše zlodějiny jen kauza LTO 60 miliard tunel vy chátro zlodějská

49 hlasů

A to je móc dobře. A kdepak máme Zemanovu pošetilou stranu? Copak to, že se neobjevila nad 5 %? Že by lidé pochopili to, že jedinou snahou Zemana je poškodit Paroubka a ČSSD vůbec? Máme chytré občany, jak se ukazuje!

37 hlasů

"On si být zván na hrad zaslouží" pravila o Zemanovi Jeho Samolibost a nechala mu podat (představte si!) štamperličku, když se k Ní lísal. Už je jen trapnej.

12 hlasů

škody stovky milionů a lidé z ODS Rybenor -lidi z ODS- tunelování- New deal, nekonečná série tunelů a zločinů do kterých jsou zapleteni vrcholní představitelé ODS http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/08.12.2008/208452801240046-21:35-1-reporteri-ct-norske-ryby-pachnouci-ceskou-korupci-kauza-rybenor-stihne-zeleznicni-stanici-v-usti-nad-orlici-stejny-osud-jako-prazsky-tesnov.html

66 hlasů

Ale no jo, to je jak u blbejch, to je dostatečně zřejmé v jakou pakáž se ODS změnila, ale místo štvaní lidí proti sobě by bylo účelnější řešit, jestli je ČSSD pod vedením Paroubka tou správnou náplastí... Jestli by si v opozici neměli pohovět obě... Ale rozdmícháváním tady té občanské války to nezjistíme...

13 hlasů

Stbáci placení zločineckou organizací ODS zlikvidovali volné diskuse na idnes,seznamu,lidovkách - co taky čekáme od těch kriminálnických pras*at a jejich voličů -rozhodně proti kriminálníkům modré mafie volit půjdu a zatrhnu těm zlodějským bandám z ods-top.zel-kdu tipec

47 hlasů

At zije spoceny a smradlavy vudce v dupackach od Diora! Upoceny, smradlavy a tlusty fuhrer, ktery po prohranych volbach bude tlouct dupackami do do tribuny na Letne pri prehlidce viteznych oranzad a kricet: Panove, kdo z vas to ma?

42 hlasů

Kde ten průzkum dělali v Lihovém domě? Jen ať se těší, lidi už mají všech parlamentních barev plné zuby. Ani hlas šmejdům nedat, a až vypadnou, tak okamžitě trestně stíhat za ůmyslné přivedení republiky ke státnímu bankrotu. V kameňu si mohou dělat volby do samosprávy a soutěžit o odznak Vzorný pracovník, aby se za odměnu mohli kouknout na Televizní noviny. To by všichni potřebovali jako koza drbání.

41 hlasů

Což o to sociální demokracie, ale kdyby bez hochštaplerů Paroubka a Ratha, neschopného Tvrdíka a všehoschopného Dimuna...

642 hlasů

zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš

26 hlasů

kde ta modrá zlodějská mafie bere voliče? v kriminálech? Kauza Toskánsko,Kauza Viamont, Kauza VAE,Kauza Vila Berlusconi,Kauza Es kommt der Tag!,Kauza 210 na tenis do Brna,Kauza Insbruck,Kauza Highway to Hell,Kauza Morava,Kauza Privatizace nemocnic - Bendl,Kauza Wolf,Kauzy firmy Syner,Langer – kdo půjde bručet?,Bém dal miliony za reklamu proti chřipce,Langer – Sekyra – Mrázek,Langer – pronájem lázní, Kauza Gandalovič – Velrybář a černé duše,Kauza Oulický,Kauza Bém – příliš drahé stěhování magistrátu,Kauza Roman Janoušek, Kauza Milan Jančík,Kauza Řápková – Kamencové jezero,Řebíček,Kauza Stravenky,Aféra Kořistka,Kauza Snítilý – agent ve službách ODS,Kauza Řebíček: Reality v Dubaji,Topolánek si k Vánocům vydal dvě knihy o sobě,Topolánek upláci Schwippela,Topolánek letí na fotbal,Topolánek na Sardinii – letadlo, jednání s J&T,Kauza Dalík a toskánská vila,Topolánkovo fiasko v Evropě,Topolánek si reformou dvakrát zdvihl plat,

62 hlasů

Zásadní chyba, nesmíš si to personifikovat, ale volit směr. Směr modrý mně říká, starej se o sebe, my ti něco sebereme, když budeš dobrej, zblázni se. Oranžový mně ale říkají, starej se, buď dobrej a čím budeš lepší, tím více ti sebereme a dáme to ostatním, abychom se tak nějak měli všichni dobře. Sorry, já kálím na íčka, téčka topola a podobně, ale globálně pro mě tady současně není lepší alternativa. Bohužel...

14 hlasů

Jestli si vzpomínáte, tak všechny předvolební průzkumy byly nakonec na nic, dopadlo to vždy jinak. Propad ODS je mnohem větší, než ukazuje např.tento průzkum.

71 hlasů

At zije vudce v dupackach od Diora! Upoceny, smradlavy a tlusty fuhrer, ktery po prohranych volbach bude tlouct dupackami do stolu a kricet: Panove, kdo z vas to ma?

711 hlasů

zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš

41 hlasů

to ano: Kydy debilní.

26 hlasů

A jinak jste pane klikale zdráv? Připomínáte Vašeho nejgeniálnějšího vůdce včetně jeho intelektuálních schopností a sprostoty.

28 hlasů

Ty jsi tou svou nekonečnou závisti a nenávistí ještě nepraskl?

35 hlasů

Proboha jen vevolit ODS a TOP 09. Dost již bylo podvodníků.

59 hlasů

Pravda a pravá láska Lucky Talmanové s Mirkem Topolánkem zvítězí nad lží a nenávistí sockomoušů!

19 hlasů

...však on Tě, Pupkine, přejde humor...už se těším na plamenný projev o Únoru!

92 hlasů

To zase bude citaci ze zakona o teple vode:-)

10 hlasů

Lepší plamenný projev od Paroubka,než dostat pěstí od Topola.

53 hlasů

...tak tobě by zjevně sedla - třeba by se ti i rozsvítilo v bůčkem zarostlé kebuli!

17 hlasů

Volte ČSSD nebo ODS. My už si ty korýtka nějak rozdělíme...

17 hlasů

VOLTE ODS a budete se mít všichni dobře!!!!!!!!!!

25 hlasů

To individuum zvané Felix asi nebude tak zcela pitomé. Tohle je asi promyšlený postup jak zničit pomalu jedinou diskuzi, kde se dá rychle hlasovat. ODS se začíná bát, tak kope kolem sebe. V parlamentu obstrukce, tady Felix, eM, Enigma nebo jak si ten hlupák říká.

57 hlasů

Ani jedno ani druhé, chci jen povinnou registraci na Tyden.cz

11 hlasů

Tak začni u sebe Felixi a představ se nám. Nebo stejně jako Topolánek kážeš vodu a piješ víno?

64 hlasů

Vždyť to říkám, že chceš znemožnit volnou diskuzi!!! Pro koho to děláš už je každému jasné. Vy modří jste opravdu hnusní zmetci.

66 hlasů

Dělám to pro vás ve stylu Paroubka, mí ubozí sosani.

10 hlasů

Hele a nebylo by lepší, kdyby tě Týden prostě zabanoval a byl by pokoj, viď? Svobodnou diskusi a odříznout Felixe!

31 hlasů

Teda Felixi,ty jsi kouzelník.Dva příspěvky a už přes 500 hlasů!

33 hlasů

Je to neskutečný vůl. Proč to už ta radekce nějak neblokne. To chce tu diskuzi zabít docela?

55 hlasů

Myslel jsem si, že chceš diskutovat, ale Tobě jde jen o nějaké pitomé hlasy. To na nich tak lpíš?

14 hlasů

Čtyři procenta?! Vzhledem k všeobecnému naštvání a zklamání z ODS bych předpokládal tak 14 nebo ještě lépe 24 procent. Tento průzkum je zoufalý pokus zachránit neudržitelné.

118 hlasů

Nevolit populistickou Paroubkovu KSČSSD !!!

1533 hlasů

V podstatě souhlas, ale máš to špatně - ODSČSSD !!!

21 hlasů

zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš zde kliká modrá motorová myš

30 hlasů

těch hlasů je nějak dnes povážlivě málo, chce to asi 1000 ještě přidat

25 hlasů

Jsem idiot!

27 hlasů

Felix co ségra má už práci

36 hlasů

Nový Felixův rekord. Za 6 minut 501 hlasů. Opět 501!!! Ty to máš, Felixi, nastavené nějak natvrdo nebo se ti ta 500 tak líbí?

45 hlasů

Felix - to je jen klikající modrá motorová myš, pitomá ale rychlá

43 hlasů

Co šest minut! 4 minuty!!!!

25 hlasů

proboha kdo to volí tu modrou a oranžovou pakáž? já to nechápu. a neříkám, že ty zelený, rudý nebo bezbarvý jsou lepší.

147 hlasů

Máš pravdu, Čutalisto tu verbež modrou už brzy zabetopnujeme do žumpy a už nikdy nedopustíme aby z ni někdy vylezla mezi slušné a poctivě pracující občany, je to prašivina se kterou i tak musí být jednánoooo.

56 hlasů




Časopis Týden

Předplaťte si časopis Týden

V čísle 06/2024 najdete >




Týden

Sedmička

Interview

Instinkt

TV Barrandov

Kino Barrandov