Být na vozíčku při volbách mnohdy znamená čekání venku na urnu a volení pod širým nebem. Důvodem je bariérovost. Některé budovy jsou bariérové, jiné uzavřou bezbariérový vchod a vpouští voliče bariérovým bokem.
Devětačtyřicetiletý René z Prahy se dnes vyrazil podívat k základní škole na Pošepného náměstí. Většina místních zde chodí volit. On je ale na vozíku a hned před budovou narazil na problém v podobě několika schodů. Má však štěstí, že bydlí v domě, ve kterém žije několik set vozíčkářů. Pro ně je při každých volbách uzpůsobena místnost pro volby.
"Je příjemné, že za námi chodí volební komise do této místnosti. Je to takové důstojnější, než čekat třeba před naším volebním okrskem, který je bariérový, což znamená, že bychom všichni čekali pod schody, volební komise by musela přijít ven, což by ve špatném počasí nebylo příjemné," řekl televizi Barrandov René Molitoris, který se volí pravidelně.
Speciální volební místnost je vybavena plentou z místnosti rehabilitace. Otevřela se v pátek v sedmnáct hodin, uzavřela v devatenáct hodin. V sobotu místní volí od deseti do dvanácti hodin. "Co se týká těchto bezbariérových domů, což jsou vlastně dva domy, čtyři vchody, tak je velká volební účast. Nevím, jestli se to dá odhadnout, ale řekla bych tak osmdesát, pětaosmdesát procent," odhaduje Kateřina Šafránková, pracovnice dispečinku domů se zvláštním určením.
Mezi voliči je i třiačtyřicetiletý Michal, který je ochrnutý na celé tělo. Při volbách potřebuje asistenta. Před přibližně pěti lety vyrazil s manželkou volit do nedaleké školy. Dvě hodiny čekal na někoho s urnou, odvolit musel na chodbě. "Nějací dobří lidé mě tam nadzvedli. Zvedli mi vozík, který váží i se mnou kolem dvě stě padesáti kilo. A do toho přízemí sešli s tou urnou. Čekat jsem musel ale něco přes hodinu," zavzpomínal volič Michal Břeský.
Spousta vozíčkářů je i v jednom domě v Praze 14, kde je také speciální volební místnost. Mezi prvními do ní krátce po patnácté hodině vjel jako vláček manželský pár.
"Naše volební místnost je v místní základní škole, která je sice bezbariérová, ale při posledních volbách byl přístup zadním vchodem, tam byly schody. A my jsme museli volit na ulici. Jsme rádi, že můžeme volit přímo tady v domě, protože například když byla prezidentská volba, tak jsme se obávali, že kdyby napadl sníh, tak se do té školy nedostaneme. Tady se sníh moc neuklízí, takže tady jsme klidně tři týdny upoutaní a nemůžeme pryč," popsal Roman Folvarský. "Možnost volit je pro nás oba moc důležitá. Je to způsob, jakým můžeme ovlivnit svoji budoucnost a kdybychom nešli volit, pak bychom ani neměli nějaké volební právo nějak hubovat, nebo si na něco stěžovat," doplnila svého manžela Klára Folvarská.
Jedinou drobnou nevýhodou místnosti je absence plenty. Všichni voliči ale přichází připraveni, s označeným volebním lístkem.
