Poslední dva průzkumy veřejného mínění příliš velký volební zisk občanským demokratům nepřisuzují. Podle TNS AISA by při říjnových předčasných volbách do sněmovny občanští demokraté získali pouze 6,5 procenta, podle ppm factum 7,2 procenta hlasů. Strana, která stála v posledních dvou volebních obdobích v čele vlády, tak balancuje na hraně. Podle jejího vedení však není potřeba ztrácet hlavu, získat prý mohou i dvojnásobek.
Anketa:
Chystáte se jít k říjnovým volbám?
- Ano. A dost se těším. 33%
- Ne, zbytečnost. 33%
- Zatím nevím. 33%
"Před nějakým týdnem zase byly průzkumy, které ukazovaly přes deset procent. Tím, jak kandiduje řada nových subjektů, tak lze velmi těžko určit prognózu, která z nich má blíže k realitě," konstatoval úřadující předseda ODS Martin Kuba. S tím, že by nakonec jeho strana mohla mít problémy se do sněmovny dostat, nepočítá.
Podobný názor má i bývalý šéf poslaneckého kubu občanských demokratů Marek Benda. "Dlouhodobé průzkumy oscilují mezi osmi až dvanácti procenty. Uvidíme ve skutečných volebních výsledcích. Všeobecně se však ukazuje, že odhodlání voličů jít volit a volit konkrétní stranu je velmi mělké a podle mého názoru o výsledku rozhodne až posledních čtrnáct dnů," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Benda. Věří přitom, že výsledek bude pro ODS spíše příznivý než nepříznivý.
Pospíšil: Sklízíme plody Nečasovy vlády
"Naše reálné preference jsou mezi osmi až dvanácti procenty," domnívá se místopředseda strany, exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. ODS by se tak podle něj vyšplhala až na dvojnásobek toho, co jí predikuje TNS AISA. Ani to však není příliš vysoké číslo. ODS totiž dosahovala v minulých volbách daleko lepších zisků. Nejhorší výsledek měla v roce 2010; dosáhla tehdy 20,22 procenta všech hlasů. "Vnímám to jako důsledek bohužel ne příliš úspěšného vládnutí Petra Nečase. ODS tak sklízí tyto plody, a i když jsme se z chyb poučili a vybrali jsme kvalitní kandidáty, tak to na nás zůstává," dodal Pospíšil.
Očekávání předsednictva ODS potvrzuje i sociolog Jan Herzmann. "V ODS je největší problém v tom, že jejich největší příznivci, kteří je volili v roce 2010, je zatím masově nechtějí volit," říká Herzmann. Část těchto sympatizantů podle něj uvažuje o tom, že vůbec nepůjde volit, část z nich chce dát svůj hlas jiné straně. "Kdyby se v průzkumech objevila v tom ohroženém pětiprocentním pásmu, tak by nakonec část těch, kteří letos chtějí vynechat, nakonec přišla a tu stranu u voleb zachránila," domnívá se Herzmann. Osm procent je proto podle něj minimum, které strana získá. Dvanáct procent by považoval pro ODS za velké vítězství.