Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) dokončil prověřování hromadných hrobů s ostatky politických vězňů. Stále ale není jasné, kdo všechno se podílel na tom, že mrtvá těla nebyla vydána pozůstalým.
Když Zdena Mašínová, mladší sestra protikomunistických odbojářů Ctirada a Josefa, kteří se na podzim 1953 prostříleli do Západního Berlína, pátrala v 50. letech po mrtvém těle své matky, dostala se až na ďáblický hřbitov v Praze. Její matku potkal podobný osud, jako celou rodinu. Někdejší manželka Josefa Mašína - člena protinacistické organizace Tři králové - byla komunistickým soudem odsouzena na 25 let kvůli činnosti svých synů. Do pankrácké nemocnice nastoupila už vážně nemocná a v roce 1956 zemřela na rakovinu. Její tělo úřady odmítly dceři Zdeně vydat, nesdělily jí ani to, kam ho uložily. Až později zjistila, že její matka skončila v hromadném hrobě v pražských Ďáblicích.
Podobných pohřebišť s ostatky politických vězňů je po republice několik, kromě několika míst v Praze ještě v Brně, Příbrami či Jáchymově. Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) nyní ukončil prověřování těchto hřbitovů, podnět k tomu před dvěma lety dalo několik organizací včetně Sdružení bývalých politických vězňů nebo Centra pro dokumentaci totalitních režimů. Požadovaly identifikaci ostatků politických vězňů a vyšetření zločinů spojených s nakládáním s mrtvými těly, které nedůstojně skončily právě v hromadných hrobech.
"Přes veškerou snahu se podařilo dohledat jen zlomek osudu ostatků zemřelých politických vězňů a dalších osob nepřátelských režimu, a to proto, že ve všech oslovených institucích chybí úplná evidence těchto zemřelých osob, případně se z nějakého důvodu dokumentace nedochovala," stojí v jedenáctistránkové závěrečné zprávě ÚDV, kterou se TÝDNU podařilo získat. Úřad zároveň zdůvodnil, proč kvůli hromadným hrobům nikoho neobviní: "Rozsáhlým šetřením, které zahrnovalo mimo jiné i vyhodnocení archivních materiálů a dobových předpisů a zákonů a s využitím poznatků z předešlých šetření, se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání proti určité osobě."
Výsledek šetření ÚDV se ovšem nezamlouvá organizacím, které ho iniciovali v prosinci 2014. Chystají se úřadu napsat a požádat ho o doplnění zprávy. Podle historika Petra Blažka z Centra pro dokumentaci totalitních režimů je například nepřijatelné, že nebyly pojmenovány osoby, které se na ukládání ostatků politických vězňů do hromadných hrobů podíleli: od nejvyšších komunistických funkcionářů, kteří to nařídili, až po vykonavatele. "Jenže postihu těchto osob - trestněprávní nebo aspoň symbolické - jsme se nedočkali," řekl Blažek. Nespokojený je i s tím, že ÚDV neidentifikoval všechny oběti komunistického režimu v hromadných hrobech.
Jiří Línek ze Sdružení bývalých politických vězňů pokládá zprávu Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu jen jako první krok. "Doufám, že další šetření vedle výčtu počtu obětí politického teroru také uvede jejich jména s označením viníků těchto zločinů. Po tomto upřesnění by mělo dojít k exhumaci ostatků obětí druhého a třetího odboje. Je to povinnost státu a naší společnosti se o tuto exhumaci zasadit a uskutečnit ji," sdělil Línek.
* Kolik politických vězňů a válečných odbojářů je v hromadných hrobech?
* Jsou mezi nimi i ostatky parašutistů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše?
* Kdo jediný byl v posledních letech v Ďáblicích exhumován?
* Proč ministerstvo obrany odmítá další exhumace?
CELÝ TEXT NAJDETE V NOVÉM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 23. LEDNA 2017.
