Zkoumání a odhalování komunistických zločinů nesmí skončit, je nutné v tom pokračovat až do odhalení poslední oběti a viníka, řekl dnes končící ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček na mezinárodní konferenci v Senátu.
Místopředseda Senátu Jiří Liška (ODS) připomněl, že 20 let po pádu komunismu se podařilo jeho zločiny potrestat jen v několika málo ojedinělých případech. Předseda ODS Mirek Topolánek varoval před možnou ztrátou svobody, kterou by mohlo přinést budoucí zadlužování země - před výměnou svobody za "kus žvance".
ČTĚTE TAKÉ: Žáček ústav totality dál nepovede. Střídá ho Pernes
"V roce 1945 jsme se vzpamatovávali ze světové války. Nyní se vzpamatováváme ze světové krize. Tehdy nám komunisti namluvili, že za bídu mohou šmelináři a kulaci. Dnešní populisté obviňují liberály a trh. Tehdy mělo být spásou znárodnění výrobních prostředků. Dnes ji přátelé nesvobody a neodpovědnosti vidí ve vyrábění dluhů," prohlásil Topolánek. Šéf ODS zmínil, že legitimita každého uspořádání závisí na míře jeho svobody. "Proto nebyl komunistický režim režimem legitimním, i když byl režimem legálním. Nebyl režimem svobodným, i když si zachoval formální pravidla demokracie," dodal.
Liška řekl, že důsledkem nedostatečného vyrovnání se s komunismem ve společnosti je "na jedné straně deziluze a nedůvěra v demokratické instituce, na straně druhé stále větší troufalost jak někdejších komunistů, tak i jejich nynějších následovníků".
Podle Žáčka je nezbytné komunistické zločiny dál objevovat. "Nemůžeme v této činnosti polevit, pokud nebudou odhalena jména a souvislosti úmrtí poslední oběti a posledního viníka," prohlásil Žáček. Pouze plnění této mise může podle Žáčka pomoci důsledně obnovit vládu práva a rekonstrukci demokratického zřízení.
Příčinu nepotrestání zločinů minulého režimu Liška vidí mimo jiné v tom, že v postkomunistické společnosti chybí dostatečná dohoda. "Režim velmi obratně pracoval s tím, aby téměř ze všech učinil spoluviníky, aby se každý alespoň nějakým způsobem podílel na jeho chodu," uvedl. Mnoho politiků je také spojeno s bývalým režimem, a proto brání spravedlivému vypořádání se s minulostí, podotkl Liška. "Je stálou otázkou, jak by probíhala denacifikace v Německu, kdyby si ji po prohrané válce řídili sami Němci," poznamenal.
Konference o zločinech komunismu začala ve středu a skončí v pátek. Na závěr mají její účastníci přijmout deklaraci. Na úvod dnešního dne věnovali dvě minuty ticha kubánskému disidentu Orlandu Zapatovi, který zemřel v havanské věznici po dvouměsíční hladovce na protest proti podmínkám svého věznění. Podle Komise pro lidská práva a národní usmíření je to od počátku 70. let první politický vězeň na Kubě, který zemřel v době věznění.
Foto: Jan Schejbal
