Česká ostuda
Vědci zuří, pozorování rysa kazí zloději. Rozkradli foťáky

Sledování rysů na Šumavě vědcům ztěžují zloději. Na české straně kradou fotoaparáty, které zaznamenávají pohyb šelem po území národních parků Bavorský les a Šumava. S jejich pomocí chtějí zoologové získat dokonalejší představy o životě rysů a odhadnout jejich počet.

"Během první etapy akce se ztratilo 13 přístrojů z 54, letos už jich od listopadu postrádáme pět. A ráno nám volali z Borové Lady, že zmizel další pár fotoaparátů," řekla Kristina Daniszová z mezinárodního vědeckého týmu. "Je to frustrující, nemluvě o komplikacích se statistickými výpočty, které vypadnutím jedné lokality nastávají," dodala.

Rys na Šumavě

Rys ostrovid byl na Šumavě zcela vyhuben v polovině 19. století. Hlavně díky 17 kusům, které byly vypuštěny v letech 1982 až 1987 v oblasti dnešního Národního parku Šumava, česko-bavorské příhraničí znovu osídlil.

Přístroje jsou přitom zabezpečeny kvalitním lankem a zámkem, rozmístěné byly na rysích stezkách na území 940 kilometrů čtverečních. Materiál z nich pomáhají zoologům v náročném zimním terénu sbírat strážci parku.

V Německu se fotoaparáty nekradou

Fotopasti byly v rezervaci rozmístěné na podzim 2009, první etapa intenzivního monitoringu skončila loni na jaře. Metoda se ukázala jako vysoce efektivní, vědecký tým ale musel na české straně upustit od záměru celoročního sledování. Příčinou byl právě nárůst krádeží zařízení. Bavorská část týmu v intenzivním monitoringu mohla pokračovat bez přerušení a v průběhu letních měsíců nasbírala velké množství nových snímků.

Český tým využíval v létě fotopastí k extenzivnímu sledování rysů, a to zejména u kořisti. Takto získané snímky byly porovnávány s předchozími, čímž byla doplňována sada informací o jednotlivých zvířatech. Úkol to byl náročný, protože rys často svou kořist různým způsobem ukrývá a je obtížné ji v terénu najít. Druhá etapa intenzivního fotomonitoringu byla zahájena v listopadu 2010 a skončí v dubnu.

Projekt je spolufinancován z programu přeshraniční spolupráce EU. Na základě výzkumu zoologové získají dokonalejší představu nejen o početnosti rysí populace, ale bude možné stanovit akční rádius šelem i složení jejich potravy. Bude jasnější význam rysa při regulaci divoké zvěře, zejména srnců a jelenů, kteří ničí okusem stromy, potažmo i vliv těchto predátorů na jejich zdravotní kondici.