Už osmnáct lidí využilo novinku, kterou zavedl odborový svaz Kovo, a "anonymně" založilo odborovou organizaci. Podle informací on-line deníku TÝDEN.CZ všichni pracují v jedné středně velké firmě. Sdělil to Rudolf Tkáč z českobudějovického regionálního pracoviště OS Kovo.
"Název firmy vám zatím neřeknu, ještě jsme nezačali s managementem jednat," řekl Tkáč. Firma o tom zkrátka ještě neví. Zaměstnanci podle něj nechtějí vědět, aby zaměstnavatel o jejich členství věděl, mají obavy z propuštění. Podle toho, jak bude firma reagovat, své členství odtajní. Učinit tak však nemusí, vyjednávat za ně může i regionální centrála.
Odbory umožňují anonymní členství teprve od konce minulého roku, takže se v podstatě jedná o převratnou novinku. "Inspirovali jsme se v Německu, kde odbory fungují na principu regionálních rad," říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. V Česku je podle něj běžné, že se někteří zaměstnavatelé pokoušejí při založení odborů zaměstnance propustit. Jako ukázkový případ uvedl firmu Flextronics z jihomoravského Rájce-Jestřebí, která se svými zaměstnanci kvůli tomu prohrála soudní spor.
"Hrozba ze ztráty zaměstnání vede často k tomu, že zaměstnanci firem, které je zjevně zneužívají, od založení odborové organizace raději upustí," odůvodnil i zaměstnanec krajského sdružení OS Kovo Jan Švec, proč "anonymní" členství svaz umožnil.
Největší problémy s nedodržováním zákoníku práce a současně s tlakem na zabránění vzniku odborových organizací eviduje OS KOVO u malých či nově vzniklých firem. Výjimkou přitom nejsou ani nové zahraniční firmy s českým managementem. "Zpravidla přitom stačí, aby dorazil například německý vlastník, a chování českého vedení se ve vztahu k odborům rázem zdemokratizuje a jakoby mávnutím kouzelného proutku změní. Pro ryze české firmy ale toto bohužel neplatí," uvedl Tkáč.
