Zastánci ústavu pro studium totality shromažďují podpisy

Zastánci Ústavu pro studium totalitních režimů, jehož šéf Pavel Žáček čelí kritice za zveřejnění některých historických informací a požadavku na odvolání, začali shromažďovat podpisy pod výzvu, která výtky vůči ústavu odmítá a vyjadřuje podporu jeho práci.

"Tendence ČSSD a KSČM ke zrušení či paralyzování tohoto ústavu považujeme za nebezpečné a trestuhodné. Stejně tak neuvážené pokusy o zpochybňování jeho práce a výstupů," uvádí se ve výzvě. Jiná petice, která vznikla nedávno, požaduje naopak odvolání Žáčka.

ČTĚTE TAKÉ: Přečtěte si evidenci zájmových osob StB. Je v DOXu

Mezi prvními signatáři výzvy podporující ústav jsou například režiséři Vladimír Michálek a Igor Chaun, scenárista Jiří Křižan, exministr vnitra a nyní publicista Jan Ruml a senátor Jaromír Štětina. První signatáři vyzvali občany, aby se k výzvě připojili. "Vyrovnání se s minulostí je nezbytné, aby naše společnost skutečně dospěla ke svobodě a demokracii. Tedy je nutné poznat a pochopit příčiny, které vedly k nastolení a trvání totality v naší zemi. Účinným a nenahraditelným nástrojem k tomu je Ústav pro studium totalitních režimů," napsali ve výzvě.

Ústav se již několikrát stal terčem kritiky za to, jak pracuje. Žáčkovi kritici kvůli tomu začali shromažďovat podpisy pod petici požadující jeho odvolání. Inicioval ji aktivista Stanislav Penc a podepsal například exprezident Václav Havel. Zatím naposledy vyvolal ústav polemiky tím, že ve své nové publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na údajného informátora StB, aniž vyslechl Skalníkovu verzi příběhu. Žáček petici označil za pokus o cenzuru ústavu.

Penc poukazuje také na kritiku ústavu za zveřejnění materiálu o spisovateli Milanu Kunderovi. Týdeník Respekt zveřejnil loni článek badatele ústavu Adama Hradilka nazvaný Udání Milana Kundery. Kunderovo jméno našel Hradilek v archivech, když pátral po osudech bývalého západního agenta Miroslava Dvořáčka. Podle Hradilkova zjištění Dvořáček uprchl v roce 1949 do tehdejšího západního Německa a do vlasti se vrátil jako takzvaný agent chodec. Když přišel večer na vysokoškolské koleje, kde měl přespat, čekala na něj policie. Podle Hradilka jeho jméno oznámil policii Kundera. Dvořáček strávil poté 14 let ve vězení. Kundera tato tvrzení důrazně popřel.

Kritiku vyvolaly i další činy ústavu. Před 14 dny zveřejnil některé osobní údaje členů československé komunistické rozvědky. O oprávněnosti jejich zveřejnění má pochybnosti i Úřad pro ochranu osobních údajů, který požaduje vysvětlení.

ČTĚTE TAKÉ: Penc narazil se seznamy StB. Porušuje zákon

V souvislosti s kauzami se začalo mluvit o možnosti Žáčka odvolat. Žáček minulý týden prohlásil, že kdyby Rada Ústavu pro studium totalitních režimů vypsala výběrové řízení na nového ředitele, přihlásil by se do něj, aby obhájil svou dosavadní práci. Předsedkyně rady Naděžda Kavalírová dnes oznámila, že ve středu, kdy se rada sejde, nemá projednávání výběrového řízení na ředitele v programu. Podle některých informací by ale tuto věc mohla navrhnout radní Petruška Šustrová.

Žáček byl jmenován do funkce bez výběrového řízení k 1. lednu 2008. Od června 2007 byl zmocněncem vlády pro řízení ústavu a Archivu bezpečnostních složek.

Foto: Lucie Pařízková, ČTK