Konec testování na HIV. Zdravotní ústavy končí

Časy anonymního testování na HIV zdarma jsou nenávratně pryč. Alespoň v některých regionech. Ministerstvo zdravotnictví se rozhodlo šetřit a ruší původní zdravotní ústavy. Tedy místa, kde se sledovala chřipka, klíšťata nebo právě nemocní s AIDS. Z původních čtrnácti mají zůstat pouze dva - v Praze a v Ostravě.

Pokud bude chtít někdo v budoucnu změřit toxické látky ve vodě, ve vzduchu, sledovat epidemiologickou situaci, nebo se nechat otestovat na virus HIV, nezbude mu, než si zaplatit soukromou laboratoř. Stát už nic z toho dělat nechce. Důvody jsou prý čistě ekonomické.

ČTĚTE DÁLE: Stát se zbavil tkáňové banky, nejsou na ni peníze
                       Ministerstvo chce vakcínu proti chřipce pro všechny

"Do roku 2007 dostávalo čtrnáct zdravotních ústavů v rámci dotací 600 milionů korun. Poslední dva roky ale hospodaříme bez nich. Potřebujeme přitom zaplatit dvakrát sedm set lidí," potvrzuje ředitel ostravského zdravotního ústavu Petr Hapala, který by podle nového rozdělení měl dohlížet na celou Moravu. Podstatná část změn už podle něj proběhla, další bude následovat.

"V některých regionech ústavy zaniknou, jinde zůstanou. Zrušili jsme například pracoviště v Novém Jičíně, Frýdku Místku nebo Opavě," řekl Hapala. Později své tvrzení poopravil. "V  regionech ústavy nezaniknou, neboť jsou definovány zákonem, jde jen o rozsah služeb, které budou efektivně zabezpečovat," poslal on-line deníku TÝDEN.CZ. Práce ústavů je totiž podle něj neefektivní.

Končí. Přestože vydělaly státu osm milionů

Tvrdí to i přesto, že zdravotní ústavy loni v celkovém součtu hospodařily s naprosto vyrovnaným rozpočtem. Na konci roku vykazovaly dokonce mírný zisk téměř devět milionů. Podle materiálů, které má redakce k dispozici, činily v roce 2009 náklady na provoz 1 319 175 159 korun, výnosy přitom byly 1 327 913 229 korun.

Rozhodnutí navíc přichází v době, kdy se počet nakažených virem HIV dostal k pomyslnému historickému vrcholu: v loňském roce přibylo v Česku rekordních 157 HIV pozitivních lidí. Zdravotní ústavy už ale osvětu a anonymní bezplatné testování dělat nebudou. Jejich práci pravděpodobně převezmou v řadě regionů soukromé laboratoře.

Například v Novém Jičíně se o potřeby místních lidí začala starat P&R LAB - laboratoř, která spadá pod zdravotnický koncern Agel třineckého miliardáře Tomáše Chrenka. "My jsme od nich v podstatě ty laboratoře převzali. Děláme tady prakticky všechna laboratorní vyšetření, máme akreditaci na deset až jedenáct odborností," potvrzuje ředitel P&R LAB Luděk Cibulka.

V Česku zdaleka nejde o jedinou změnu v systému preventivní péče, kterou dřív zajišťovaly krajské hygieny nebo právě zdravotní ústavy. V červenci loňského roku ministerstvo rozhodlo, že už nebudou vakcíny lékařům do ordinací distribuovat hygienici, ale soukromá firma. Vakcíny pak svěřilo, ještě dříve než skončilo výběrové řízení, společnosti Avenier maltského podnikatele Miroslava Lekeše.

"Nemáme peníze na obnovu skladovacích prostor," vysvětlil tehdy změnu hlavní hygienik Michael Vít. Ministerstvo přitom krátce předtím vybavilo řadu hygienických stanic novými chladicími boxy na skladování vakcín.

PSALI JSME: Předražené Tamiflu. Česko nakoupilo lék dráž, než mohlo
                     Kraje vydaly loni za regulační poplatky téměř půl miliardu

Stejně jako v případě distribuce vakcín ale ministerstvo ani teď o svém rozhodnutí nepochybuje. "Stávající činnost zdravotních ústavů bude zachována. Zachován zůstane i počet pracovníků, tedy 1410. Je počítáno pouze s takzvaným přirozeným úbytkem pracovníků, jako jsou odchody do důchodu, případně změna zaměstnání," říká David Přinesdom z tiskového odboru ministerstva zdravotnictví.

Vybavené laboratoře a budovy v centrech měst podle něj zůstanou v majetku státu. "Nyní zdravotní ústavy hospodaří s majetkem státu, a to jak s movitým, tak nemovitým. Tento majetek zůstane nadále ve vlastnictví státu a dva vzniklé zdravotní ústavy budou s tímto majetkem hospodařit," uzavírá Přinesdom.

Foto: Jan Schejbal, Robert Zlatohlávek