Před deseti lety to byla žhavá novinka, která měla zachraňovat životy lidí s nemocným srdcem. Zanedlouho možná skončí. Potahované stenty. Podle některých studií, o které se nyní opírá ministerstvo zdravotnictví, totiž nejde o zdravotnické prostředky, které by se daly nazvat "nákladově efektivními". Jsou příliš drahé a jejich užitek sporný. Obyčejné stenty bez antibiotik prý lidem stačí. Lékaři jsou však proti.
Ministerstvo zdravotnictví hledá cesty, kde ušetřit. Pod drobnohled si proto bere léky, přístroje a zdravotnické prostředky. Zkoumá, jestli jsou natolik přínosné, aby je české pojišťovny lidem platily. Hodnotit to má speciální komise. To, co komise neodsouhlasí, se přesune do šuplíku "nadstandard". Lidé si na takové léčení připlatí.
Do kategorie neplacených věcí mají spadnout třeba potahované stenty. Tedy malé ocelové trubičky, které se používají při léčení ischemické choroby srdeční. Lékaři je zavedou do ucpaných cév, aby obnovili jejich průchodnost. Oproti obyčejným stentům mají ty potahované na povrchu vrstvu léčiva. Ta se má postupně uvolňovat a zabraňovat infekci či opětovnému zanesení cévy.
"To je ovšem jen teorie. Podle některých studií tak zásadní rozdíl mezi obyčejnými a potahovanými stenty není. Přidaná hodnota těch druhých je nulová. Cena je přitom nesrovnatelně vyšší," tvrdí poradce ministra zdravotnictví Pavel Vepřek. Opírá se prý o velkou mezinárodní studii s názvem Syntax. Do budoucna proto pojišťovna potahované stenty lidem nezaplatí. "Chceme, aby se peníze vynakládaly jen na to, co je potřeba a co lidem poslouží. Rozhodnou sebrané a vyhodnocené výsledky," doplňuje Vepřek.
Odpor lékařů: Moderní léčba má smysl
Jenomže mnoho lékařů nesouhlasí. Potahované stenty podle nich smysl mají. "Snižují nutnost opakovaných zákroků. Umožňují také léčit tu část nemocných, kteří by jinak museli podstoupit kardiochirurgický výkon a dostat bypass, což jsou mnohem dražší výkony," vysvětluje vedoucí oddělení Intervenční kardiologie IKEM Michael Želízko.
Už teď je podle něj Česko pozadu - zatímco v evropských zemích se metoda používá ve dvou třetinách případů, v Česku dostane potahovaný stent jen asi třetina pacientů. "Přitom cena tolik rozdílná není. Zařazení potahovaných stentů do nadstandardu by proto bylo krokem zpět, a to velice významným," uzavírá s poznámkou, že jde o stanovisko výboru České kardiologické společnosti.
Nadšení nejsou pochopitelně ani výrobci. "Tlak na ceny je obrovský. Dnes koupíte potahované stenty levněji, než jste v dobách před deseti lety pořídili stenty obyčejné. Budeme si muset položit otázku, jestli je ještě možné tak kvalitní výrobky za takové ceny vyrábět a dovážet," říká Miroslav Palát z České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků.
Jaký je vlastně poměr cena - výkon?
Pojišťovny pak shrnují: rozdíly v cenách jsou, ale ne tak obrovské. Třeba podle Davida Kostky ze Zdravotní pojišťovny Metal-Aliance se cena zákroku u obou druhů stentů pohybuje kolem průměrných 60 tisíc korun. Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Rod pak doplňuje, že tři nepotahované stenty stojí od 7 do 10 tisíc, ty potahované pak od 9 do 12 tisíc korun.
Ministerstvo zdravotnictví má však jasno: lékaři už nebudou pacienty léčit vším, co medicína nabízí, ale jen tím, co pomůže za přiměřenou cenu. Poprvé tak otevřeně přiznává, že lidem nezaplatí všechno. "Nejsem odpůrcem potahovaných stentů, jen říkám, že pokud pacientům nepřinášejí větší užitek než stenty nepotahované, tak se za ně nemá platit víc," vysvětluje vytrvale Pavel Vepřek.
Ministerstvo podle něj chce zkoušet "nákladovou efektivitu" nejprve v pilotním provozu. "Na několika konkrétních příkladech musíme doladit metodiku, ale od příštího roku by to už mělo mít oporu i v zákoně," uzavírá Hegerův poradce Pavel Vepřek.
|
Co je to stent
|
|
Stent se vkládá do zúžených tepen, které patří k nejčastějším příčinám infarktu. Je to malá ocelová trubička, která udržuje průchodnost cévy. Potahovaný stent navíc dlouhodobě vylučuje látky, které zabraňují opětovnému zúžení či infekci. V současnosti vkládají lékaři potahovaný stent do cév zhruba 35 procentům českých pacientů. V zemích západní Evropy se zákrok dostane 60 až 80 procent pacientů.
|
