Máte leukémii. Tuto větu slyší stále více českých pacientů. Podle Marka Trněného z pražského Ústavu hematologie a krevní transfúze najdou lékaři některý z nádorů krve dokonce každé dvě hodiny.
"K tomu je potřeba připočítat asi dvacet procent případů, o kterých se nikdo nikdy nedozví," podotýká Trněný. Rakovina krve se podle něj v posledních třiceti letech stala jednou z nejčastějších nádorových onemocnění v zemi. Počet nemocných vzrostl až trojnásobně.
Lékaři nejčastěji objevují lymfomy - nádory jednoho druhu bílých krvinek. Ty tvoří prakticky polovinu všech zhoubných nemocí krve. Rostou hlavně v tělech seniorů mezi šedesátým a pětašedesátým rokem, objevují se však i u dětí.
ČTĚTE TAKÉ: Rakovinné buňky jsou plné mutací. Genetici je zmapovali
Evropané méně umírají na rakovinu, Česko zaostává
Přibývá také leukémie a myelomů. Ty vznikají v kostní dřeni, nejčastěji z krvetvorných buněk. Na rozdíl od jiných nádorů nevytvářejí jasná ložiska, jednotlivé nádorové buňky pronikají do kostní dřeně nebo dalších orgánů a zamořují je. Nádorové buňky se mohou pohybovat i v krvi.
Proto si s nimi lékaři dlouho nevěděli rady. Ještě před deseti lety přežívali lidé s leukémií v průměru jen devět až dvanáct měsíců. "Dnes je to už pět a více let," nese dobrou zprávu Trněný.
Zlepšila se totiž podpůrná péče a snížila úmrtnost. "Především u transplantací, kdy nemocný dostane dřeň od jiného dárce, než je on sám," připomíná Trněný. Krvetvorné buňky si dnes může darovat i sám nemocný. Lékaři pak smějí nasadit agresivní chemoterapii, která by jinak byla pro pacienty smrtelná - zcela by zničila krvetvorbu.
Zabijákem už nebude rakovina, ale třeba kosti
V Česku obecně roste počet odhalených rakovinotvorných bujení. Podle posledních statistik Národního onkologického registru ale zemřelo v republice na rakovinu nejméně lidí od počátku devadesátých let - 28 tisíc, lékařům se totiž daří nemoc potlačit. Obvyklý roční průměr byl dosud téměř 30 tisíc.
"Situace se zlepšuje a nadále se bude se zlepšovat. Bude více seniorů, tedy i nádorů, ale medicína si s nimi poradí. Může se tak hypoteticky stát, že za několik desítek let nebudou lidi umírat na infarkt ani na rakovinu, ale na odvápnění kostí," řekl Ladislav Dušek, ředitel Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity v Brně.
Foto: Karel Šanda, archiv Týdne
