Ministryně zachraňuje citlivou databanku za 170 milionů

Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková hledá cestu, jak zpětně zlegalizovat databanku s citlivými údaji pacientů. Do sněmovny míří novela zákona o léčivech, která má sběr dat právně ukotvit a umožnit. Původní projekt za 170 milionů korun totiž stopl Úřad pro ochranu osobních údajů. Sběr dat se podle úřadu konal v rozporu se zákonem.

Bude to jako v elektronickém bankovnictví: stačí jeden klik a pacient se rázem ocitne na stránce svého účtu. Může se podívat, kolik už spolykal léků a jestli náhodou nepřekročil limit. Zjistí, kdy ho čeká preventivní prohlídka či očkování. A hlavně, pokud mu některý lék nezabere nebo mu způsobí problémy, bude to moci do své elektronické karty zaznamenat.

"Lidé přestanou užívat léky, které se navzájem bijí," vyjmenovává další výhody náměstek ministryně zdravotnictví Martin Plíšek. Podle průzkumů, které v Česku provádí firma InfoPHARM, totiž užívá nevhodnou kombinaci léků až 120 tisíc lidí.

ČTĚTE DÁLE:  Nová klička z Teplic. K pseudoefedrinu se dostanete
                         Citlivá data budou na internetu, plánuje Jurásková

"Současně to bude sloužit jako kontrolní nástroj. Lékaři totiž budou při každém podpisu na receptu pod drobnohledem," pochvaluje si Plíšek.

Řeč je o pacientských listech a centrálním úložišti dat. Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková nyní předkládá novelu zákona o léčivech, na základě které by mohlo úložiště vzniknout. Vytvořit se má obrovská banka dat, která nemá v Evropě obdoby. Přístup k datům lidí budou mít pojišťovny, lékaři, lékárníci i pojišťovny. A Státní ústav pro kontrolu léčiv, který má celý projekt na starosti.

Loňských 170 milionů

Jedno úložiště už vzniklo v lednu minulého roku. Stálo zhruba 170 milionů korun, ale v provozu bylo jen do konce léta. Pak jeho fungování zakázal Úřad na ochranu osobních údajů. Sběr dat se byl nezákonný a nikdo z pacientů k němu navíc nedal souhlas.

"Ještě nikdy jsme se nesetkali s tak obrovskou databází citlivých údajů sesbíraných bez zákonného zmocnění," komentoval tehdy centrální úložiště šéf Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec.

S daty o zdravotním stavu lidí by se podle něj nemělo zacházet tak lehkomyslně. Patří k nejcitlivějším údajům a mohou se snadno stát dobrým obchodním artiklem.

Právo na svobodný výběr

Podobně se vyjádřila široká odborná veřejnost, tedy lékaři, lékárníci a zástupci Svazu pacientů. Pacient má podle nich právo vědět, kdo a kdy listuje jeho zdravotní dokumentací. Bez jeho souhlasu by se neměla sbírat ani jeho data. "Jde o bezprecedentní pokus prolomit povinnou mlčenlivost zdravotnických pracovníků," varuje šéf České lékárnické komory Stanislav Havlíček. Krátí se podle něj práva pacientů zaručená Listinou základních práv a svobod. Vyzvali proto poslance, ať normu včas zastaví.

ČTĚTE TAKÉ: Léky s pseudoefedrinem? Od prvního máje na průkaz
                        Modafen, paralen, aspirin: prodej léků bude omezen

Současně vyjádřil podezření, jestli vůbec Státní ústav pro kontrolu léčiv zlikvidoval data, která nezákonně sesbíral během prvních osmi měsíců loňského roku, jak mu to nařídil Úřad pro ochranu osobních údajů.

"Vycházíme z toho, co nám hlásí lékárny. Ústav se postupně připravuje na to, že sběr brzy obnoví, a po lékárnách žádá chybějící údaje. Ty lékárny, které data odevzdávaly od počátku, mají poslat jen údaje od podzimu. Od těch, které se ke sběru nikdy nepřipojily, chce kompletní údaje od ledna," vysvětlil šéf České lékárnické komory Stanislav Havlíček.

Státní ústav pro kontrolu léčiv však jakékoliv obvinění odmítá: V databázi není jediný údaj, tvrdí mluvčí ústavu Veronika Petláková. "Úplné dokončení likvidace bylo prověřeno i nezávislým auditorem, kterým byl komisař Rady Evropy a bývalý předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Karel Neuwirt," doplňuje.

Skvělý obchodní artikl

Podle lékařů i lékárníků je jakýkoliv sběr citlivých údajů lidí nebezpečný. A snadno zneužitelný. O přehled, s jakými chorobami se v Česku nejčastěji stoná a kterými léky se nemoci potlačují, by podle nich velmi stály například farmaceutické firmy. Data by jim posloužila k úpravě obchodní strategie.

Citlivé údaje o problémech vlivných lidí by také mohly "posloužit" k vydírání. "Každý by možná rád věděl, jestli někdo z politiků netrpí pohlavní chorobou," připomenul také Němec z Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Podobná databanka navíc podle lékařů a lékárníků postrádá smysl, protože mapuje jen léky vydané na recept. Těmi volně prodejnými už se nezabývá.

Vymyslíme nový zákon

Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková však jejich námitky odmítá. Normu už protlačila vládou, nyní ji předkládá poslancům. Jednat by se o ní mělo ve zrychleném řízení.

PSALI JSME:    ČSOB unikla data, banka podala trestní oznámení
                         Z německých úřadů masově mizejí data

"Aby se podobným problémům zamezilo, postupovali jsme právě podle připomínky Úřadu pro ochranu osobních údajů," avizovala Jurásková. Pokud se sběr podaří legalizovat, bude se podle ní dít jen na základě jednoznačného souhlasu pacienta a pouze po omezenou dobu pěti let. Všechny údaje navíc budou chránit bezpečnostní kódy, třeba jako v bance.

Foto: Robert Sedmík, Robert Zlatohlávek, Jan Schejbal