Vedení Fakultní nemocnice v Motole prověřuje jednotlivé případy pacientů, kteří se účastnili klinické studie s kmenovými buňkami. Vědecký tým senátorky a lékařky Evy Sykové, který v motolské nemocnici provádí experimentální léčbu amyotrofické laterální sklerózy (ALS), si podle České televize nechával od svých pacientů za terapii kmenovými buňkami vyplácet 150 tisíc korun.
Účast na klinické studii je přitom ze zákona bezplatná. Pokud se podle vedení nemocnice najdou nezpochybnitelné důkazy, že se tak dělo na půdě nemocnice, podá žalobu na poškození dobrého jména.
"Vedení Fakultní nemocnice v Motole se důrazně distancuje od vedlejších pracovních aktivit, které by mohly mít za následek finanční úhradu za účast pacientů s diagnózou ALS v klinické studii probíhající ve FN Motol," odpověděla mluvčí nemocnice Pavlína Danková. Něco takového je podle vedení nemocnice naprosto nepřijatelné. Kromě prověření případů samotných pacientů zahájilo také vnitřní šetření. Kauzu zkoumají právníci.
Nemocí ALS trpěl zesnulý expremiér Stanislav Gross, s jejími následky se potýká například bývalý fotbalista Plzně Marián Čišovský.
Po neurolozích Martinu Bojarovi a Aleši Homolovi bude vedení nemocnice žádat vysvětlení celé věci. "Pokud někdo požadoval v naší nemocnici po našich pacientech úhradu za účast v klinické studii, okamžitě s ním ukončíme spolupráci," řekl ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík.
Právě Bojar a Homola zastupují v motolské nemocnici expertní tým. Nemocným odebírá kmenové buňky z kostní dřeně a po kultivaci je vrací zpět do mozkomíšního moku. Na vzorku 26 nemocných, kteří do klinické studie vstoupili, ověřuje, zda je použití kmenových buněk bezpečné a jestli má šanci průběh nemoci zmírnit.
Motolská nemocnice musí kmenové buňky ze zákona aplikovat zdarma, protože jde o experimentální studii s neověřenými výsledky. Platbu za terapii kmenovými buňkami ale pořadu Reportéři ČT, který byl odvysílán v pondělí, potvrdilo několik pacientů či jejich příbuzných.
Kvůli poškození dobrého jména Akademie věd ČR i Ústavu experimentální medicíny už dnes Sykovou odvolal z funkce ředitelky předseda akademie Jiří Drahoš.
|
EVA SYKOVÁ Datum a místo narození: 24. července 1944, Rožmitál pod Třemšínem Vzdělání: Fakulta všeobecného lékařství Univerzity Karlovy (UK) v Praze (1970); profesorka a doktorka věd. Profese: politička, lékařka a vědkyně Kariéra: Fyziologický ústav Akademie věd ČR (dříve ČSAV); v roce 1983 založila Laboratoř neurohumorálních regulací při ČSAV; v letech 1991 až 2012 působila na 2. lékařské fakultě UK jako vedoucí Oddělení neurověd; v roce 2000 byla jmenována vedoucí Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad UK (do roku 2011); ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR (od roku 2001); senátorka (od října 2012); poradkyně premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) pro vědu a výzkum; první místopředsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace (od září 2014). Rodina: vdaná, dva synové - Jako lékařka se věnuje biomedicíně - oboru neurovědy. Její specializací je výzkum chorob mozku a míchy a v posledním desetiletí se intenzivně zabývá výzkumem kmenových buněk. Podporuje rozvíjející se vědní obor - regenerativní medicínu. - V roce 2008 se Syková neúspěšně ucházela o místo předsedkyně Akademie věd ČR. Ve volbě prohrála s Jiřím Drahošem.
- Do Senátu byla zvolena v říjnu 2012 za volební obvod Praha 4 jako nestraník za ČSSD. - Před rokem se o Sykové spekulovalo jako o možné nástupkyni odvolaného ministra školství Marcela Chládka (ČSSD). - Vědkyně je autorkou více než 600 publikací a spoluautorkou několika patentů. Zastává funkce v mezinárodních organizacích. - V roce 2013 jí prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy, v roce 2011 byla Syková vyhlášena manažerkou roku |
