Farmy okolo Tisové nesmějí měsíc prodávat

Minimálně třicet dní od ukončení sanace krůtí farmy v Tisové na Orlickoústecku, která skončí patrně v sobotu, se nesmí drůbeží maso a další produkty dostat ke spotřebitelům. V pátek to oznámil Zbyněk Semerád z odboru ochrany zdraví a pohody zvířat ze Státní veterinární správy. Chovatelé, kteří kvůli ptačí chřipce musí dodržovat řadu opatření, se nechtějí o problémech spojených s nákazou v sousední farmě moc bavit.

"V ochranných pásmech je asi 350 000 kusů drůbeže, jde především o slepice, brojlery a krůty," řekl Semerád. "V tříkilometrovém pásmu jsou dvě hospodářství s asi 40 000 kusy ptáků, dalších zhruba 310 000 kusů drůbeže spadá do desetikilometrového pásma," uvedl Semerád.

Jednou z mála firem, které byly ochotny o situaci hovořit, je společnost Intergal Vrchovina z holdingu Agropol Group. "Leží na hranici pásma a veterinární správa jí povolila provozování jatek," řekla mluvčí holdingu Jana Kindlová. "Jatka nebyla snížena, denně se zpracuje 40 000 živých kuřat. Zpracováváme kuřata ze všech částí republiky," řekla mluvčí.

Intergal Vrchovina odebírá kuřata také ze dvou farem, která jsou nyní v ochranném pásmu. Za 14 dní by mělo být k odběru 29 000 kuřat. "Jsou z uzavřeného chovu, pokud veterináři povolí odběr, nebudeme mít problém je zpracovat," řekla Kindlová s tím, že na jatkách kvůli loňskému výskytu ptačí chřipky přijali bezpečnostní opatření už loni.

Bez komentáře

Jiné oslovené společnosti se nechtěly k situaci vyjadřovat. Odmítla například firma Mach Drůbežárna, která vlastní farmu Drůbežárna Netřeby, kde chová 15 000 slepic, nebo Drůbežárna Osík.

Ptačí chřipka v Tisové komplikuje odbyt i farmám mimo ochranné pásmo. Například Zemědělská společnost Luže, která leží mimo zónu, měla příští týden dodávat na jatka v kontrolovaném pásmu 13 000 brojlerů. Ředitel společnosti Miroslav Krátký ale řekl, že zřejmě drůbež na jatka neodveze, protože neví, zda je to povoleno.

Chovatelé mohou do šesti týdnů od usmrcení zvířat požádat o kompenzace. "S dokladem o počtu zlikvidovaných kusů a žádostí o náhradu se lze obrátit na zemědělské agentury nebo na ministerstvo zemědělství," sdělili zástupci MZe a Státní veterinární správy. Náhrady za zvířata budou podle odhadů činit určitě řádově statisíce korun.

Foto: Robert Zlatohlávek