Ptačí chřipka v Tisové stála život tisíce krůt

V Tisové na Orlickoústecku skončila likvidace chovu krůt v místní farmě, kterou zasáhla ptačí chřipka. Areál farmy nyní čeká sanace, skončit by měla v sobotu. Do poloviny týdne zemřelo na patogenní vir H5N1, který je nebezpečný i člověku, přibližně 1800 krůt z šestitisícového chovu. Dalších sedm kusů uhynulo do dnešního dne.

Odborníci v pátek zlikvidovali poslední kusy a stejně chtějí naložit i se zhruba tisícovkou kusů drůbeže, již chovají lidé v obci.

Domácnosti v Tisové v pátek navštěvovala dvojice odborníků v ochranných oblecích, odebírali lidem drůbež, kterou ihned usmrtili a hodili do pytlů. Kurníky dezinfikovali, majitelé podepisovali potvrzení o odevzdaném počtu drůbeže.

Byl usmrcen i papoušek korela, což byla podle Radka Axmanna z krajské veterinární správy chyba. Majitelka ji prý měla 20 let, byla stále v kleci a nepřišla do styku s jinými ptáky. Proto u ní mohla učiněna výjimka. Ministr zemědělství Petr Gandalovič, který navštívil Tisovou, ženě předal nového papouška. Veterináři udělají výjimku i u několika pštrosů. Naopak holubi místních chovatelů smrti neuniknou, neboť mohou roznášet nebezpečný virus po okolí.

Zdrojem infekce byla podle veterinářů podestýlka. "Je to pravděpodobný zdroj nákazy. Odpovídalo by to inkubační době," řekl Axmann. Nová podestýlka se dávala minulou středu, v neděli uhynuli první ptáci, dodal.

Gandalovič při své návštěvě vyjádřil názor, že není správné, aby státy Evropské unie i mimo ni omezovaly kvůli ptačí chřipce dovoz drůbeže z Česka. Podle něj Česko plní všechna opatření a lokální problém v Tisové zvládlo. Zákaz převozu živé drůbeže platí přes všechny česko-polské hraniční přechody v Dolnoslezském vojvodství, omezení dovozu ruské drůbeže prý plánuje i Rusko.

Státní veterinární správa ve čtvrtek vyhlásila ochranné tříkilometrové pásmo a desetikilometrové pásmo zvýšeného dozoru. V tříkilometrovém pásmu jsou dvě hospodářství s asi 40.000 kusy ptáků, dalších zhruba 310.000 kusů drůbeže spadá do desetikilometrového pásma, uvedl Zbyněk Semerád z odboru ochrany zdraví a pohody a zvířat ze Státní veterinární správy.

"Pokud bude podezření z nakažení, mohou inspektoři rozhodnout o likvidaci. Ale zatím nám žádný s chovatelů nenahlásil jakékoliv příznaky," řekl Axmann.

Podle zástupců MZe a Státní veterinární správy mohou postižení chovatelé požádat o náhrady za drůbež vybitou kvůli ptačí chřipce do šesti týdnů od usmrcení zvířat. Náhrada od státu jim náleží ze zákona. S dokladem o počtu zlikvidovaných kusů a žádostí o kompenzaci se mohou obrátit na zemědělské agentury nebo na ministerstvo zemědělství. Náhrady budou podle odhadů činit řádově statisíce korun. Peníze se vyplatí z všeobecné pokladní správy státního rozpočtu. Česko pak může požádat o příspěvek EU.

Zemědělsko obchodní družstvo dodávalo loni drůbež na porážku českým firmám, letos se se více orientovalo na Polsko. "Letos jsme moc krůt nevykrmili. Ze 17.000 krůt jsme dodali na porážku dvě třetiny do Polska. V Česku jsme měli problémy s odbytem u firem, s kterými jsme spolupracovali, řekl Bartoš.

Šestkrát do roka vykrmí 450.000 brojlerů a třikrát ročně 15.000 až 20.000 krůt. Chov napadený ptačí chřipkou v Tisové se do obchodní sítě nedostal. Krůty měly být vykrmené přibližně za měsíc a půl, až by dosáhly 18 kilogramů, řekl Bartoš. Družstvo se zabývá také chovem skotu a pěstováním obilí, řepky a krmiva.

Foto: Robert Zlatohlávek