Lidé zůstanou v prvních třech dnech nemoci bez jakékoliv náhrady platu. Ústavní soud zamítl návrh poslanců ČSSD na zrušení sporných paragrafů v osmi zákonech. V minulosti Ústavní soud takzvanou karenční dobu už jednou zrušil. Do právního řádu se pak znovu vrátila. Podle Ústavního soudu je nynější legislativní situace jiná, a tak nelze plně uplatnit argumenty dřívějšího nálezu.
Poslanec ČSSD Roman Sklenák, jenž vyhlášení sledoval, uvedl, že Ústavní soud popřel sám sebe. ČSSD podle jejího předsedy Bohuslava Sobotky nezbývá než vyhrát volby.
"Realisticky vidím nejjednodušší cestu v tom, že sociální demokracie uspěje ve volbách do Poslanecké sněmovny a pak prosadíme změnu zákona o nemocenském pojištění tak, aby lidé první tři dni nemoci určitou dávku dostali," řekl šéf opoziční ČSSD.
Kalousek: Demotivuje to k prodlouženým víkendům
Třídenní výpadek příjmů je sice podle Ústavního soudu jistým zásahem do příjmů, ale přímo neohrožuje důstojný život nemocných. "Jinak řečeno, taková úprava nemá charakter rdousícího efektu a dočasně nemocné nevystavuje bezvýchodné situaci," uvedl soudce zpravodaj Miloslav Výborný.
Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) spočetl jeho úřad snížení nákladů na výplatů nemocenské zhruba na miliardu a půl. "Nevylučujeme i víc - samozřejmě to demotivuje k prodlouženým víkendům pod záminkou nemocenské," poznamenal ministr.
Ústavní soud minule kritizoval vládu za porušení práv zaměstnanců. Soudci tehdy našli negativní důsledky karenční doby, třeba šíření nemocí na pracovišti. Nyní soud uvedl, že karenční doba prošla "testem rozumnosti" a nevymyká se z pravomoci zákonodárců při vymezení sociálních práv. Důležitou změnou je, že zaměstnanci jsou v karenční době zproštěni povinnosti platit pojistné na nemocenské pojištění a na státní politiku zaměstnanosti.
"Zákonné zakotvení třídenní karenční doby, spojené současně s osvobozením zaměstnanců od povinnosti platit pojistné na nemocenské pojištění a na státní politiku zaměstnanosti, není protiústavním omezením práva na hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci," řekl Výborný. Zdůraznil, že karenční doba se uplatňuje i v jiných státech, například v Řecku, Velké Británii, Francii, Itálii, Rakousku, Portugalsku a Švýcarsku.
"Panu soudci dalo hodně práce, aby vysvětlil, v čem je situace odlišná od roku 2008. Podle mého názoru je situace v podstatných rysech shodná," uvedl Sklenák. Karenční doba podle něj může lidem působit obtíže a vystavit je i existenčním starostem.
Ústavní soud rozhodl jasnou většinou hlasů. Odlišné stanovisko k nálezu uplatnil soudce Jan Musil, jenž by napadená ustanovení zákonů zrušil. Odlišné stanovisko jen k odůvodnění měl místopředseda soudu Pavel Holländer.
Po minulém nálezu zákonodárci novelizovali zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců. Lidé měli v prvních třech dnech neschopnosti dostávat 25 procent denního vyměřovacího základu. Od 1. ledna 2009 se kvůli novému zákonu o nemocenském pojištění znovu začala uplatňovat karenční doba.
Poslanci ČSSD tentokrát napadli příslušná ustanovení osmi norem: zákoníku práce, zákonu o vojácích z povolání, o služebním poměru, o obcích, o krajích a městě Praze. Stížnost směřuje i proti části služebního zákona, jež dosud nevstoupila v platnost, a proti karenční době v zákonu o platu představitelů státní moci, soudců a poslanců Evropského parlamentu.
Podle sociálních demokratů jsou zákony v rozporu s právem na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci a se zásadou závaznosti rozhodnutí Ústavního soudu pro všechny orgány a osoby. Sociální demokraté se kvůli karenční době opakovaně pokusili novelizovat zákoník práce a další zákony v běžném politickém procesu, ale parlament návrhy nepřijal.
Podle ČSSD má člověk nárok na hmotné zabezpečení po celou dobu nemoci. Pravicové vlády karenční dobu hájily tvrzením, že lidé krátkou pracovní neschopnost zneužívali. Po prvním zavedení karenční doby v roce 2008 statisticky klesl počet dní strávených v pracovní neschopnosti. Výdaje státu na nemocenskou se v roce 2009 ve srovnání s rokem 2007 snížily téměř o deset miliard korun a počet pracovních neschopností klesl o 47 procent.
