Co je vám, doktore?
Špatné zkušenosti s lékaři a dobré rady, jak to přežít
19.09.2015 06:30 Původní zpráva
Většinou k němu chodíme jen s chřipkou a při jeho výběru koukáme hlavně na to, jestli nemá věčně přeplněnou čekárnu. Praktický lékař ale bez přehánění drží v rukou náš život. Jako první stanovuje diagnózu, a pokud se splete, může být zle. Na co si dát u doktora pozor? A kdy ho raději vyměnit?
Myšlenky se často zničehonic rozprchly a v hlavě zůstal jen zmatek. Co naplánovala, zapomněla. Zasvé brala i její laskavá povaha - začala utíkat do svého světa a s příbuznými jednala bezcitně. "Rodina začala být nervózní," říká ke změně, která zasáhla její matku, paní Ludmila z Karlovarska.
Rozhodla se, že maminku nechá vyšetřit na neurologické klinice v Praze. Tam chtěli žádanku od praktického lékaře, který ji však odmítl vypsat. "Prý by nějaké neurologické onemocnění poznal už ode dveří," popisuje paní Ludmila. "Kdybych měl dávat doporučení každému, kdo ho chce, zdravotnický systém by zkrachoval," řekl lékař osmasedmdesátileté ženě.
Když doktor zopakoval své rozhodnutí paní Ludmile, rozplakala se zoufalstvím. Až tehdy lékař "zjihl" a doporučení - byť s nevolí - vypsal. Výsledky vyšetření nebyly veselé: zjistilo se, že maminka trpí rychle se zhoršujícím degenerativním onemocněním mozku. "Dostala léky. Už po pár týdnech jsme viděli zlepšení," říká paní Ludmila. Přístup obvodního lékaře ji šokoval. "Co by se stalo, kdybych se za mámu nepřimluvila?"
Úcta k plášti
"Stěžovat si na doktora ale nemůžeme, protože je v regionu široko daleko jediný dostupný," krčí rameny paní Ludmila. Podobně se chovají i mnozí jiní. Zejména lidé starší generace se bojí ozvat. K "bílému plášti" mají pořád posvátnou úctu. "Mají strach, aby svého pana doktora nerozzlobili nebo ho nezdrželi. Bezvýhradně věří tomu, jak rozhodne, a nežádají po něm ani vysvětlení, co dělají ty léky, které jim předepsal," říká psychoterapeutka Jarmila Klímová.
Poslušné zobání čehokoli, co obvoďák bez dalšího vyšetření napíše, od prášků na spaní po léky na bolest, přitom vede často k dalším problémům. "Naprostá většina pacientů, když konečně dorazí k psychiatrovi, je pokrmena návykovými benzodiazepiny nebo hypnotiky. Takže přicházejí se dvěma problémy: s tím základním a s tím, jak se zbavit závislosti na lécích," říká psychiatr Radkin Honzák. I dlouhodobá "nevysvětlitelná" únava si přitom zaslouží důkladné vyšetření.
CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU INSTINKT, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.