Zeman jmenoval Šámala předsedou Nejvyššího soudu

Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek na Pražském hradě jmenoval novým předsedou Nejvyššího soudu Pavla Šámala. Popřál mu, aby rozhodnutí soudu byla inspirativní pro soudy nižších stupňů. Expert na trestní právo Šámal ve funkci vystřídal Ivu Brožovou, která svůj záměr rezignovat oznámila v úterý a jako hlavní důvod odchodu uvedla důchodový věk. Mnohé politiky a představitele justice krok Brožové i rychlost výměny na postu šéfa Nejvyššího soudu překvapily.

"Chtěl bych popřát panu profesoru Šámalovi, aby se mu v jeho práci dařilo, aby rozhodnutí Nejvyššího soudu byla inspirativní i pro soudy nižší instance a aby rozsudky Nejvyššího soudu byly přijímány s pochopením jako odbornou, tak pokud možno i laickou veřejností, do níž se sám počítám," uvedl Zeman.

Slavnostního jmenování se zúčastnila i Brožová, které prezident předal kytici, ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) či nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Válková o záměru Brožové rezignovat dopředu nevěděla. Exministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) výměnu v čele Nejvyššího soudu už dříve označil za kabinetní hru, která poškozuje dobré jméno justice, a za komplot určité části justice dohodnutý s Pražským hradem. Profituje z něj prý hlava státu. Válková řekla, že o žádném komplotu neví.

Jedenašedesátiletý soudce Šámal pracuje na Nejvyšším soudu od roku 1993, specializuje se na hospodářskou trestnou činnost. Zároveň je profesorem trestního práva, kriminologie a kriminalistiky, působí na pražské právnické fakultě. Je hlavním autorem nového trestního zákoníku a předsedá komisi ministerstva spravedlnosti, která připravuje nový trestní řád. V roce 2008 získal v oboru trestního práva cenu Právník roku.

Třiašedesátiletá Brožová stála v čele Nejvyššího soudu od roku 2002, dokázala odrazit pokus o své odvolání někdejším prezidentem Václavem Klausem. K rezignaci uvedla, že si chce odpočinout. Impulsem k odchodu byla také to, že předsedům kolegií soudu skončí mandát. Nový předseda si tak bude vytvářet vlastní tým. Brožová zároveň zdůraznila, že svým odchodem umožní jmenování šéfů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu ve dvou různých prezidentských funkčních obdobích. Podle ní je důležité, aby oba předsedy nejmenoval jeden prezident.