Uprchlíkům je podle prezidenta Miloše Zemana třeba pomáhat především na území jejich států a ne je vozit jinam. "Podporuji imigrační politiku české vlády," řekl Zeman na setkání s občany Jeseníku. Česká vláda odmítá povinné kvóty pro přijímání migrantů a chce pomáhat uprchlíkům na základě svého suverénního rozhodnutí, nikoli podle mechanismů definovaných Evropskou unií.
Anketa:
Evropská komise chce Česku a dalším zemím vnutit v souvislosti se středomořskou uprchlickou krizí kvóty na přijímání migrantů. Souhlasíte s tím?
- Ne. 33%
- Ano. 33%
- Je mi to jedno. 33%
"Naprosto souhlasím s imigrační politikou naší vlády, která je založena na zásadě, že uprchlíkům je třeba pomáhat na jejich území a nikoliv je vozit do zcela odlišného kulturního prostředí. Nehledě na to, že se mezi nimi mohou vyskytovat i džihádisté, kteří nám vyhodí do povětří Pražský hrad," uvedl Zeman.
Prezident podotkl, že výjimku učinil pouze v případě ukrajinských Čechů, za které se přimluvil. "Tam se jedná řádově o tisícovku lidí, kteří jsou ochotni a schopni pracovat a kteří nežádají sociální dávky. Myslím si, že taková imigrace je užitečná," řekl.
"Principy zdravého rozumu"
Evropská komise tento týden oznámila, že do konce května předloží návrh, jak kvůli nynější migrační vlně dočasně přerozdělovat uprchlíky uvnitř celé Evropské unie. Do konce měsíce také evropská exekutiva navrhne program, v jehož rámci bude moci za dva roky do unie legálně přesídlit ze třetích zemí 20 tisíc lidí, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu. Návrh EK Zeman nekomentoval.
Český podíl na programu přesídlení 20 tisíc lidí ze třetích zemí do EU by podle podkladových materiálů Evropské komise měl být 2,63 procenta, tedy přes 520 lidí. Premiér Bohuslav Sobotka zdůraznil, že Česko chce pomáhat na základě dobrovolnosti a podle svých možností a kapacit. Jednotlivé vlády zemí EU podle Sobotky ví nejlépe, jaká je u nich situace. S takovým postojem půjde Česko i do jednání Evropské rady. Chce v něm hájit zájmy země a "principy zdravého rozumu".
Ministerský předseda také poznamenal, že ČR není cílovou zemí migrantů, kterým podle něj nikdo v rámci schengenského prostoru stejně nemůže zabránit, aby odešli jinam. Systém kvót se tak podle něj vůbec nedá realizovat, aby byl dlouhodobě udržitelný.
Česká republika loni přiznala azyl či obdobný stupeň ochrany 765 lidem, nejčastěji občanům Ukrajiny, Sýrie a Kuby. Na Slovensku získalo azyl 175 lidí. Nejvíce uprchlíkům poskytlo útočiště Německo, a to 47 600 lidem. Následovalo Švédsko, Francie a Itálie. Odmítavý postoj některých zejména východoevropských zemí, včetně Česka, ke kvótám už kritizovala část západních politiků i médií.
Na Zemana v Jeseníku čekaly stovky lidí, mezi kterými bylo několik odpůrců s červenými kartami. Žena, která měla na hlavě papírovou korunu vyrobenou ze siluety kremelského palácce a ozdobenou Zemanovými portréty, řekla, že s prezidentem dlouhodobě nesouhlasí a poslední kapkou byla jeho návštěva Ruska. Zeman nechal odpůrcům položit otázky, které týkaly například anexe Krymu. Zopakoval, že anexe je protiprávní a odmítl, že by jej pojilo přátelství s ruským prezidentem. Lidi s červenou kartou označil za "příjemné koření v polévce".
