Německý festival
Dluhy, pohádky a doutníky

Radikální vize moderního divadla ze Severního Porýní-Vestfálska obohatila Pražský divadelní festival německého jazyka. V sobotu 12. a v neděli 13. listopadu se na jevišti Stavovského divadla představil Theater Oberhausen s inscenací Nory aneb Domečku pro panenky Henrika Ibsena. Režie a scéna: Herbert Fritsch.

Oberhausen není úplně velké město (200 tisíc obyvatel) v průmyslové oblasti Severního Porýní-Vestfálska a jeho městské divadlo by docela dobře mohlo hrát běžné měšťanské komedie, jak je zvykem třeba u nás. Ale soustředí se na umění. Koneckonců režíruje tam třeba maďarský filmař Kornél Mundruczó, jehož inscenace Led nadchla publikum v letošní festivalové Plzni.

Inscenace Nory, s níž se Oberhausenští představili v Praze, je na vrcholné evropské úrovni. Režisér Herbert Fritsch, který si navrhl také scénu, pojímá inscenaci klasického dramatu o rozpadu manželství a o narůstajících dluzích paní domu jako pohádkové, důsledně vizuální vyprávění.

V ústředním obdélníku, jenž střídá podle osvětlení barvy, se kromě Nory a jejího manžela střídají sousedé, věřitelé, příbuzní a atmosféra pomalu houstne. Dokresluje ji pohádkový "vánoční" stromek v pozadí. Herci pojímají své party groteskně a celá inscenace se pohybuje někde mezi hororem, pohádkou a potměšilým humorem možná až ve stylu Tima Burtona.

Nakonec ale důsledně držená stylizace trochu nudí, a kdyby výsledek trval o něco méně než výsledné necelé dvě hodiny, bylo by to ku prospěchu. Celý koncept je trochu studený a navzdory intenzivně barevné vizuální stylizaci a pestře vybrané hudbě nevytváří tak intenzivní zážitek jako  jiné produkce německého festivalu, jež jsme letos i v předchozích ročnících měli možnost vidět. I tak ale platí, že oberhausenská inscenace je mimořádný počin.