Činoherní klub
Jak Sokol ujel ruku McDonaghovi

Když vás parta trampů připraví o ruku, může to z vás udělat psychopata; nabízet psychopatům k prodeji ruku se nevyplácí; každý z nás jistě občas chápavě sní o masakru ve školní jídelně. To jsou výchozí body Ujeté ruky, nové hry Martina McDonagha v pražském Činoherním klubu.

Martin McDonagh, irský dramatik se zálibou v černém humoru, násilí a drsných dialozích, na českých jevištích zdomácněl; jen k spočítání všech těch Lebek z Connemary, Poručíků z Inishmoru a Krásek z Leenane v repertoáru tuzemských divadel by nám prsty jedné ujeté ruky těžko stačily. Coby režisér a překladatel si na něm udělal jméno Ondřej Sokol, původně herec. Jeho inscenace McDonaghových her Pan Polštář a Osiřelý západ se v Činoherním klubu hrají řadu let.

Ujetá ruka, původně Behanding in Spokane, měla světovou premiéru teprve letos na jaře: Sokol hru bleskurychle přeložil a nastudoval, uvedení je tak premiérou nejen českou, ale i evropskou. V té rychlosti může být zakopaný pes: za nehty zůstala Sokolovi anglická větná stavba a jako příložník z penálu z dialogů leckdy čouhá doslovnost při neobratném překladu slovních hříček a vtipů.

O mnoho lépe se mu nevedlo ani ve zkušebně. Režijní invenci vyplácal na zhola zbytečný motiv zdvojení děje, který zabere půlku jeviště a celého Michala Pavlatu. Ten totiž po většinu představení postává v přítmí, aby se jednou za čas objevil v klobouku a udělal gesto; přitom právě on by byl ideálním představitelem hlavní role (na Broadwayi ji hraje Christopher Walken).

Hra předvádí poněkud tarantinovský příběh gangstera Carmichaela (Marek Taclík), posedlého ztrátou své ruky, po níž pátrá a nemilosrdně přitom vraždí každého, kdo mu přijde do cesty, a párečku nešťastných podvodníčků, co si na tom tak trochu chtěli přivydělat. Markéta Stehlíková a Domingos Correia jako onen pár působí na jevišti mimořádně bezradně. Nebýt obskurního recepčního Mervyna v excelentním podání hostujícího Martina Fingera z nedalekého Divadla Komedie, byla by to nuda. Navzdory několika vtipným scénám a žertovným dialogům (například když Carmichael telefonicky vysvětluje své matce, že opravdu je rasista, i když má v hotelovém pokoji černocha) není po celou dobu představení jasné, o co vlastně jde: na nezávaznou, i když poněkud ostřejší zábavu je tato ruka málo ujetá, závažnější výpovědi pak brání režijní, dramaturgická a překladatelská neujasněnost a bezkoncepčnost.

Činoherní klub. Martin McDonagh: Ujetá ruka. Režie Ondřej Sokol. Premiéra 14. ledna 2011.