Plzeňské Divadlo J. K. Tyla uvede v sobotu premiéru muzikálu West Side Story, který je inspirovaný tragédií Williama Shakespeara Romeo a Julie. Legendární dílo se skladbami Leonarda Bernsteina bylo poprvé na Broadwayi uvedeno před 60 lety, kvůli své inscenační náročnosti ale není na jevištích v Česku častým hostem. V Plzni ho diváci uvidí vůbec poprvé. V režii šéfa muzikálového souboru Lumíra Olšovského vystoupí v inscenaci přes 30 mladých interpretů a sedmatřicetičlenný orchestr, asi největší muzikálový orchestr v Česku, řekl Olšovský.
"Je to veledílo v nejlepším smyslu slova. Doufám, že to lidé budou prožívat s námi. Pokud se podaří, co máme v úmyslu, bude publikum svědkem příběhu, který je překvapivě aktuální. Vypráví o lidech, kteří si chrání svoje životní teritorium, i o lidech, kterým láska otevře vesmír a kteří rázem žádná omezení nepociťují," řekl režisér. Diváci se podle něj mohou těšit na silný emotivní zážitek, který budou chtít zažít znovu a znovu.
Hlavní role v příběhu nešťastné lásky Američana Tonyho a Portoričanky Marii ze dvou znepřátelených gangů, dostali mladí plzeňští muzikáloví herci Pavel Režný a Kateřina Falcová. Pro oba jsou postavy Tonyho a Marii vysněnými rolemi. "Začínala jsem s klasickým zpěvem, ale pak jsem našla lásku k muzikálu. Ve West Side Story můžu propojit klasický i muzikálový zpěv," řekla Falcová. Podle svých slov měla strach, aby roli ztvárnila věrohodně. Každý divák má vlastní představu, jak by měla shakespearovská Julie vypadat, a pro herce je obtížné tyto představy naplnit, míní. Stejné pocity má i Režný. "Je to jedna z mých nejvysněnějších rolí, protože je to vlastně Romeo. Je to těžká i lehká role, každý jsme byli někdy zamilovaní," řekl. Za největší výzvu považuje nejen zvládnout obtížné pěvecké party, ale také být v roli poprvé naivně zamilovaného mladíka uvěřitelný.
Inscenace v hudebním nastudování Kryštofa Marka a choreografii Lukáše Vilta přináší všechny hity, jako je Amerika, Maria, Já jsem hezká či Jednou (Somewhere). "West Side Story uvedeme v původní instrumentaci s téměř čtyřicetičlenným orchestrem. V dnešní době, kdy se počet hráčů v orchestru často redukuje, je to naprosto výjimečné," poznamenal držitel Českého lva Marek. Scéna Dragana Stojčevského vytváří iluzi New Yorku 50. let, ve stejném duchu jsou také kostýmy Kateřiny Bláhové.
"Je to vrcholné dílo svého žánru, které je naprosto ojedinělé a nebylo prakticky nikdy překonáno. Po herecké, hudební i taneční stránce je velmi náročné, navíc není snadné obsadit na tři desítky mladých interpretů, kteří těmto vysokým požadavkům vyhovují," poznamenal dramaturg Pavel Bár. Inscenace s množstvím obtížných hudebních i tanečních čísel patří podle něj k vrcholům světového hudebního divadla.
