Hru slovenského autora Jána Šimka Plzeň 1953, která zejména na osudu divadelníků odráží pohnuté události z Plzně po měnové reformě v červnu 1953, uvede ve světové premiéře Divadlo J. K. Tyla. Plzeň byla v červnu 1953 prvním místem v socialistickém Československu i ve východním bloku, kde se lidé vzbouřili proti režimu. Demonstraci a pochod městem vedli dělníci ze Škodovky, hra si ale všímá osudů lidí z divadla a díky prolínání časových rovin i toho, jak na události nahlíží dnešní doba.
Hra vznikla s pomocí archivních dokumentů, kterých se ale nedochovalo mnoho, i díky vyprávění pamětníků a jejich potomků, řekl autor a zároveň režisér Šimko. I když děj je fiktivní, vychází z reálných událostí i osudů. Premiéra bude 31. října na Malé scéně Nového divadla.
Zásadní inspirací pro postavu ústředního hrdiny, herce Martina, byl herec Bohumil Vávra (1916 až 2007). V plzeňském divadle hrál v letech 1943 až 1953 a patřil k oblíbencům publika. Protože se ale vyslovoval proti ideologizaci divadla, režim se ho pokusil odstavit.
Jelikož neuměl zpívat, přeřadilo jej vedení do operety, aby se znemožnil. Vávra ale chodil na lekce zpěvu a i v operetě zazářil. Když se ale v den povstání dělníků 1. června přidal k protestnímu průvodu, někdo ho udal. Lidový soud ho pak odsoudil k 18 měsícům vězení, zbavení občanských práv i doživotnímu zákazu divadla.
Pro plzeňské divadlo mají podle Šimka události kolem června 1953 trpkou příchuť. Řadě herců, zejména Josefu Větrovcovi, je totiž připisována hlavně účast na následné prorežimní antidemonstraci a na symbolickém stržení Masarykovy sochy. "Hledali jsme příběh, který je v divadle pozitivní, kontra proti tomu protidemonstračnímu a proti strhávání sochy a našli jsme příběh Bohumila Vávry, který je velmi silný," řekl Šimko.
Hra je pokračováním dramaturgické linie činohry, která se věnuje regionální tematice. Prvním počinem byla hra Škoda o slavném průmyslníkovi. Podle dramaturgyně Marie Caltové je nesmírně důležité připomínat si historii a dramaticky ji zpracovávat. "Paměť národa je strašně chabá věc a vše, co přispěje k tomu, aby si lidé něco pamatovali, je neuvěřitelně důležité," řekla. Procesy a pomsta režimu Plzeňanům za protest z 1. června 1953 byly podle ní zrůdné - zinscenované procesy, vězení, vystěhování z města, ztráty občanských svobod. Perzekuce se dotkly stovek lidí. Hlavní roli herce svěřil Šimko Martinu Stráskému, postava ztvárněná Janem Maléřem odkazuje k herci Josefu Větrovcovi.
