Svou nejhranější symfonií Sedm bran jeruzalémských uzavře v pátek polský skladatel a dirigent Krzysztof Penderecki letošní festival Pražské jaro. "Dílo vzniklo už v roce 1996 a mám velkou radost, že ho právě zde budu uvádět. Stalo se mojí vizitkou," řekl Penderecki. Krátce před příjezdem do Prahy dokončil svou šestou symfonii a začíná pracovat na opeře na téma polských Židů a pogromů na ně.
Díla jednoho z nejvýznamnějších skladatelů druhé poloviny 20. století Pendereckého zazněla na Pražském jaru mnohokrát. Poprvé to podle pořadatelů bylo v roce 1963 uvedením skladby Obětem Hirošimy. S úspěchem se setkalo mimo jiné uvedení Symfonie č. 8 v roce 2007 pod taktovkou Tadeusze Strugaly. Dnes Penderecki připomněl, že napsal osm symfonií, ale šestou vynechal. "Neměl jsem nápad," řekl. Šestá symfonie je podle něj komorní, určená spíše pro malý orchestr a pro baryton. "Vzorem mi trochu byla 14. symfonie Šostakovičova... je velice obtížné napsat dílo, které trvá 30 minut, jen pro jeden hlas," uvedl.
V roce 1995 byl požádán u příležitosti chystaných oslav třetího tisíciletí trvání města Jeruzaléma o vytvoření nové skladby a vzniklo Sedm bran jeruzalémských. Podle židovské tradice zůstává osmá, "zlatá" brána až do příchodu Mesiáše uzavřena.
"Počet bran Jeruzaléma byl různý, nejčastěji se uvádí 12. Vzal jsem to symbolicky, sedm bran, i dílo má sedm částí," říká skladatel. Dodává, že déle než hudbu tvořil text. "Jedna z částí je napsaná s hlasem recitátora na hebrejský text... je uváděna i v jiných jazycích, především toho státu, kde se uvádí.. chtěl jsem, aby zaznělo v originále," říká před koncertem.
Jeho návštěvníci dostanou český text, který autor doporučuje předem přečíst, neboť má podstatnou roli. Text skladatel sestavil z úryvků žalmů a starozákonních knih. Symfonie je napsaná pro pět sólistů, recitátora, tři smíšené sbory a velký orchestr zahrnující i neobvyklé nástroje, jako jsou basová trubka a tubafon, pro čtyři skupiny bicích a menší orchestr dechových nástrojů.
Třiaosmdesátiletý Penderecki říká, že vždycky má více námětů, než na kolika může pracovat. Právě začíná psát operu na historické téma pro Vídeňskou státní operu. "Je inspirovaná knihou Austeria, která asi není v Česku známá, týká se polských Židů a pogromů v tehdejších východních oblastech Polska, které se později ocitly v Sovětském svazu. Premiéra bude v březnu 2019," řekl skladatel.
Román Juliana Stryjkowského vyšel česky pod názvem Hostinec. Příběh se odehrává na počátku první světové války v haličském městečku, kde je na pozadí jednoho výletního hostince v průběhu 24 hodin zachycen konec světa haličských Židů. V Česku je kniha známa především ve filmovém zpracování Jerzyho Kawalerowicze z roku 1983.
