Antonín Dvořák v divadle
Podíl Ameriky na polidštění Zdeňka Nejedlého

Novou sezonu otevřelo malostranské A Studio Rubín ambiciózním a zábavným kouskem: "western muzikálem" Miloše Orsona Štědroně Tony D. v režii Jana Friče. Tvůrčí tým tak navázal na loňský úspěch s Kabaretem Hašek a ve zběsile nevážné podobě představuje další ikonu národní kultury: Antonína Dvořáka.

Jak naznačuje anglický název, tak potvrzují i kostýmy aktérů (včetně kapely, v čele s autorem samým za klavírem) a scénografie: jsme na Divokém západě a budeme se tedy zabývat americkým obdobím Antonína Dvořáka. Děj rámují jen dva pohledy do ministerské pracovny známého odpůrce Dvořákovy tvorby, muzikologa a komunistického politika Zdeňka Nejedlého, v Praze 50. let. V mezičase se odehrává stylový westernový souboj mezi frajerem Tonym a poněkud směšným Deanem (jak zní Nejedlého americká přezdívka).

Nutno říci, že základ je – možná po vzoru principiálně jednoduchých westernových sporů - přehnaně stručný. Proč by měl Dvořák souboj s Nejedlým, a ne třeba se Smetanou? Musí být souboj veden skrz to nejjednodušší klišé, tedy ženu, o niž mají oba zájem (ale ona dá přednost zrovna Dvořákovi)? A konečně, proč si - jinak všeobecně příjemná - hudba Miloše Orsona Štědroně více nehraje jak s country, tak s dvořákovskými motivy?

Zvláštní diskrepanci nadhazuje i obsazení; Dana Marková je spolehlivá v hlavní a jediné ženské roli, kdy osciluje mezi uctivou ministerskou sekretářkou a milovníci rodokapsů a osudovou pistolnicí Divokého západu; zatímco představitel Antonína Dvořáka Jiří N. Jelínek strhává pozornost spíše svým – nesporným - charizmatem, Jiří Panzner, známý právě už z Kabaretu Hašek, na nespočet způsobů otevírá své skutečně herecké schopnosti.

Tvorba Miloše Orsona Štědroně a Jana Friče má zásadní výhodu v nesmírné zábavnosti: Štědroň má jako skladatel talent na chytlavé melodie, s nimiž by mohl značně pozměnit a zkultivovat tvář české populární hudby, jako libretista pak dokáže příběh obohatit slovními hříčkami a rychlopalnými dialogy. Fričovo režijní vidění přinese řadu, třebas připitomělých nápadů, které pak režisér realizuje naivními, ale okouzlujícími postupy, vesměs odvozenými od amatérského divadla. Výsledek je pokaždé oslňující. Ale tentokrát si oba tvůrci trochu odlehčili práci.

A Studio Rubín – Miloš Orson Štědroň: Tony D. Režie Jan Frič. Premiéra 3. října 2011.