Ultima Vez se vrací do Prahy, uvede novou hru v předpremiéře

Předpremiéru svého nového představení uvede v pražském Divadla Archa světově proslulý taneční soubor Ultima Vez. Vlámský choreograf Wim Vandekeybus v projektu Talk to the Demon zkoumá, jak sociální sítě a média působí na emoce a myšlení dětí, jak děti tato média používají a jak jsou jimi naopak využívány až zneužívány. V Praze inscenaci uvede 4., 5. a 6. dubna.

První z večerů bude také součástí oslav 20. sezony Divadla Archa, které se plánují na 4. dubna. V představení budou účinkovat dvě desetileté děti, šest tanečníků a herec Jerry Killick, člen slavného britského divadelního souboru Forced Entertainment. Ultima Vez v Arše pravidelně hostuje od roku 1995, od té doby mají čeští diváci v Arše možnost sledovat tvorbu jednoho z nejvýznamnějších světových choreografů pravidelně, často záhy po světové premiéře nového díla.

Tentokrát je Archa spolu s Vlámským královským divadlem koproducentem nového představení. Během týdenní rezidence v Praze bude představení dokončeno a pražští diváci budou mít možnost vidět představení dříve než zbytek světa.

Vandekeybus založil soubor Ultima Vez v roce 1986. Jeho tvorba je charakteristická radikálním pohybovým divadlem plným konfrontací, výbušnosti, emocí a energie, jehož hnacím motorem je konflikt, síla, instinkt, "imaginární katastrofa" a rozpor mezi přitažlivostí a odtažitostí. Ve všech jeho představeních se prolínají tanec, hudba, divadlo, projekce, hudba a světlo v jeden celek.

V novém představení nejde o první práci souboru s dětmi. "V projektu Talk to the Demon jsem chtěl pracovat vždy s jedním dítětem a zkoumat, jak jeho přítomnost působí v představení mezi dospělými. Dítě si okamžitě vytvoří od zbytku účinkujících ironický odstup, dokáže být flexibilní, umí mezi ně ale také zapadnout a stát se jedním z nich. Je velmi přirozené a méně se kontroluje, a právě v tom je jeho krása a zvláštní citlivost. Představení není politické, je spíše osobní. Obecná moudra, omyly a klišé můžeme zpochybnit, stačí jen obrátit role," říká Vandekeybus.

V představení sleduje sílu nevinnosti a vliv sociálních sítí a médií na emoce a myšlení dětí. Na rozdíl od řady svých předchozích choreografiích, ve kterých pracoval s různými zvuky a hudebním doprovodem, zkoumá ticho a jeho možnosti v kontextu divadla. Démoni v názvu pak odkazují na temné stránky v každém člověku. "Jsou neviditelní, ale přesto ovlivňují stav našeho bytí," uzavírá Vandekeybus.