Odkaz Járy Cimrmana by měl být legálně zpřístupněn veřejnosti a z užití jeho díla by neměly některým lidem plynout odměny, takzvané tantiémy. Na tiskové konferenci České pirátské strany to řekl jeden z dědiců odkazu fiktivního českého génia Filip Smoljak. Rád by se dočkal toho, aby zájemci za zhlédnutí Cimrmanových her na internetu nemuseli platit.
Jako jeden z dědiců chce změnit autorský zákon a vzdát se svých výnosů. Už daroval výtěžek z užití "jedné osminy Járy Cimrmana" ve formě symbolického šeku do rukou výkonného ředitele Nadace Via Jiřího Bárty, která podporuje rozvoj komunitního života a filantropii. Česká pirátská strana zároveň navrhla autorům cimrmanovských her, aby vyčíslili částku, za kterou jsou ochotni jednotlivá díla uvolnit. Potřebné finance hodlají vybrat veřejnou sbírkou - crowfundingem.
Práv se nemůže vzdát, říká odborník
Odborník na autorské právo z agentury DILIA Jiří Srstka řekl, že se se Filip Smoljak jako dědic v osminovém podílu nemůže platně vzdát svých práv.
"Kdyby byl sám autorem, mohl by tak učinit poměrně jednoduchým způsobem, ale ne tak, že autorská práva k jeho hypotetickému dílu zaniknou, ale že je 'předá' další osobě, ať právnické, či fyzické, anebo tak, že je bude vykonávat bezúplatně," uvedl.
Podle něj jde o spor mezi dědici, jimiž jsou vedle Filipa Smoljaka další tři Smoljakovi potomci, a spoluautorem her Zdeňkem Svěrákem o tom, jak spravovat práva k těmto dílům.
Sporů je mnoho, nemají obecný dopad
"Takových sporů je mnoho a nemají žádný obecný dopad," dodal Srstka. Navíc nositelé práv k těmto dílům musí o jejich poskytnutí a podmínkách rozhodovat jednomyslně. Podle Srstky by si měl Filip Smoljak v rámci své dědické osminy uvědomit, že tento podíl mu nedává morální právo hovořit za všechny ostatní autory i mimo dílo Járy Cimrmana.
Filip Smoljak už loni v listopadu zaslal petici ministru kultury Danielu Hermanovi. Pod názvem Vraťte Cimrmana národu v ní například požaduje, aby novela autorského zákona dala autorům, kteří si své dílo přejí dát k dispozici ke svobodnému šíření, možnost se majetkového autorského práva vzdát ještě za života autora, případně ze závěti. A aby tak mohli učinit jednoduše, bez nutnosti konzultovat s právníky.
"Domníváme se, že je nehodno našeho národního velikána, aby čeští autoři byli svázáni byrokratickými okovy ve stylu Rakouska-Uherska tak dlouho od své smrti. A ten, kdo se těchto sešněrovaných majetkových autorských práv chce vzdát, naráží na samé překážky," uvedl Filip Smoljak, který chce darovat své výnosy na dobročinnost.
"Jako držitelé většinových práv to považujeme za chvályhodné. Sami to také děláme, ale jiným způsobem, aniž bychom se svých autorských práv vzdávali," reagoval na to Zdeněk Svěrák, který je vlastníkem poloviny autorských práv.
