Nejobsáhlejším průvodcem po šestačtyřicetileté historii Divadla Járy Cimrmana je obrazová publikace, kterou ve středu v Praze představili její tvůrci. Čtenářům nabízí exkurzi dějinami souboru, který se proslavil navzdory všem nepřízním režimu, času i osudu. Doplňují ji tři desítky samostatně vyjímatelných dobových dokumentů, z nichž některé se zveřejnění dočkaly poprvé. Bonusem je DVD se záznamem představení ke 40. výročí vzniku oblíbené scény.
Text kronikáře Zdeňka Svěráka, na kterém spolupracoval s grafikem Jaroslavem Weigelem, provází čtenáře historií divadla od počátků až po současnost, seznamuje s osobnostmi, které jím prošly, a nabízí příběhy veselé i vážnější. Kniha je seřazena chronologicky podle vzniku jednotlivých her. Každou provází bohatá fotografická i obrazová dokumentace dokumentující i občasné proměny jejich obsazení.
Ovšem prvorozená sestra této publikace nazvané "Divadlo Járy Cimrmana, divadlo, které se proslavilo" se jmenuje Génius, který se neproslavil. Vyšla v červnu 2010 jen pár dnů poté, co spoluzakladatel této scény Ladislav Smoljak po dlouhé nemoci zemřel, a obsahovala dokumenty o tomto všestranně nadaném Čechovi i jeho současnících.
"Tato mapuje historii divadla, které bylo založeno, aby českou veřejnost s jejím nepochopeným velikánem seznámilo," vysvětlil Svěrák. Však také jedna z prvních fotografií dokládá atmosféru večera, kdy se v sále Malostranské besedy za svitu petrolejových lamp 4. října 1967 jeho členové poprvé představili pražskému publiku hrou se zpěvy a tanci Akt.
Divadelní představení na DVD ke 40. výročí této scény nazvané Ze hry do hry nabízí směs nejslavnějších scén z inscenací populárních cimrmanologů. Faksimile dokumentů obsahují například původní protokol o vzniku Divadla Járy Cimrmana, obal jeho první vydané desky s hrou Dlouhý, Široký a Krátkozraký, dopis ideologické komisi ONV Praha 10 s další obhajobou existence této scény či autentické návrhy kulis a kostýmů pro hru Lijavec v kresbě Jaroslava Weigela. Připojeny jsou také dopis Zdeňka Svěráka a manažera souboru Václava Kotka předsedkyni svazu dramatických umělců Jiřině Švorcové či plakát zvoucí na představení hry Záskok na jevišti "zlaté kapličky".
Divadlo Járy Cimrmana od prvního představení v Malostranské besedě vystřídalo řadu působišť. Hrálo v podzemním sále Reduty i v Braníku a pak si jeho členové upravili nevlídný sál kulturního domu Solidarita. K prvnímu dobrovolnému stěhování došlo až po listopadu 1989 - od 4. října 1992 za nimi milovníci jejich chytrého humoru chodí do Žižkovského divadla. Vybrat si mohou z patnácti inscenací, z nichž Vyšetřování ztráty třídní knihy a Hospoda na Mýtince dosáhly více než jedenácti set repríz.
