Tři roky po premiéře úspěšné zlínské inscenace Žítkovských bohyní se režisér Dodo Gombár vrátil k románové předloze Kateřiny Tučkové. Sobotní premiéra v Městském divadle Brno s podtitulem Krev je krev byla vyprodaná. Volné vstupenky už nejsou ani na další dvě desítky představení, které divadlo chystá do konce letošní sezony.
Brněnská verze je podle tvůrců více psychedelická, s náladou temného snu, na hranici světa živých a mrtvých, minulosti a přítomnosti. V inscenaci zcela převažuje ženský prvek. Jediným mužským hercem je Vojtěch Blahuta, kterého v obsazení doplňují samé ženy. V hlavní roli dospělé Dory Idesové, posledního ženského výhonku rodu žítkovských bohyní, se představila Svetlana Janotová, její mladší já ztvárnila Nikol Wetterová. V roli Irmy Gabrhelové, která byla údajně poslední skutečnou kopaničářskou vědmou, léčitelkou a zaříkávačkou se představila Zdena Herfortová.
"Představení jsou vyprodaná až do konce sezony, je o ně velký zájem. Zájemci si ale mohou pohlídat další sezony, představení určitě ještě nasadíme," řekla mluvčí divadla Lenka Pazourková.
Kniha brněnské autorky Tučkové se stala jedním z nejprodávanějších a nejoceňovanějších titulů roku 2012. Je to dramatické vyprávění o ženách z Moravských Kopanic obdařených výjimečnými schopnostmi léčit, uřknout, vidět do budoucnosti i přivolat lásku, pohybuje se na hranici fikce a skutečnosti.
Rámcem příběhu je pátrání Dory Idesové po předcích, po tajemné tradici a údělu žítkovských žen. Pomalu a neodvratně zjišťuje, že i ona je součástí tradice, ačkoliv sama se "bohyní" nestala.
První divadelní verze měla premiéru v roce 2014, ve Zlíně se hraje dosud. Skutečnost, že se kniha stala bestsellerem, nebyla podle režiséra prvotním impulsem k jejímu předvedení na divadelní prkna. "Román jsem četl náhodou, hned poté, co vyšel. Řekl jsem si, že to je dobrý materiál, který patří na jeviště," řekl už dříve Gombár.
