Je letní večer, moc nevíte, co podniknout, a tak přijdete do kina bez jasného plánu a u pokladny se rozhlížíte, na co byste se mohli vydat. Za chvíli dávají Centrální inteligenci - název nezní špatně, z plakátu, který slibuje kopec legrace, koukají známé tváře, takže nakonec proč ne. Koupíte si popcorn, světla kinosálu potemní... a čeká vás bezmála dvouhodinová kadence lepších, horších i ještě horších vtipů.
První vzájemná spolupráce mezi studii Universal Pictures a Warnes Bros. po dvaceti letech (od filmu Twister) jiná ani být neměla - nenáročná buddy movie komedie, těžící ze spolupráce dvou rozdílných hereckých typů, při jejímž sledování bezpodmínečně nesmíte nepřemýšlet. Takové filmy se mohou povést a stát se nejen pohodovou zábavou, ale někdy i letní klasikou. Anebo se povést nemusejí, herci se utopí v pitvorných grimasách a hlášky by rozesmály leda tak šestileté dítě. Co se Centrální inteligence týče, mnohem víc se blíží druhé možnosti.
Hvězda a otloukánek
První byl na střední škole za hvězdu, druhý za exota. První byl všemi oblíbený, druhého šikanovali. Po dvaceti letech se znovu setkají - a jsou v přesně opačných rolích: z někdejší sportovní hvězdy s velkou budoucností Calvina Joynera (Kevin Hart) je znuděný a špatně placený účetní, z neforemného tlouštíka Boba Stonea (Dwayne Johnson) je obrovská namakaná korba, která tvrdí, že pracuje pro CIA. U piva poklábosí o starých časech, Calvin u sebe nechá Boba přespat - a ráno jen nevěřícně sleduje, když k němu vpadne tým Bobových kolegů, kteří jdou svému parťákovi po krku, protože jej považují za teroristu a zrádce. Calvin tak pochopí, že naskočil do zběsilého vlaku, a nemá-li přijít o krk, chtě nechtě musí někdejšímu spolužákovi pomoci očistit jeho jméno a zachránit svobodný svět.
Filmová zápletka samotná je vlastně bezvýznamná. Vůbec nezáleží na tom, že kdosi ukradl univerzální heslo pro americký špionážní satelitní systém, nesourodá dvojice ukecaného agenta a nekňuby účetního ho musí dostat zpátky, přičemž se musejí potýkat s teroristy i CIA, nebo že hlavní hrdina je podezřelý ze zrady. Všechno je podřízeno jedinému cíli - nechat rozehrát komediální výstupy dvojice Johnson-Hart. Režijní taktovky se chopil Rawson Marshall Thurber, který je podepsaný pod Vybíjenou nebo Millerovými na tripu, což sice nebyla žádná veledíla, ale dalo se u nich celkem nenáročně pobavit. To je u takových filmů nejzásadnější - a právě v tom Centrální inteligence zoufale selhává.
Hlavně jednoduše
Samozřejmě nelze tvrdit, že se ve filmu žádný dobrý vtip nebo cool scéna neobjeví. Objeví, vizuálně film taky působí dobře, a i když pro to užívá poměrně laciné postupy, jako jsou zpomalovačky podmalované vhodně vybranou muzikou, dívá se na to hezky. Přesto většina humoru plyne hlavně z toho, že dvojice hrdinů se spolu hádá, pitvoří se, Bob nezavře pusu a Calvin se nepřestává pitvořit. Byl-li to záměr tvůrců, nemohli najít lepšího představitele, Kevin Hart má v zásobě grimas víc než Jim Carrey a neváhá je všechny použít. Problém je, že takové škleby se okoukají během dvaceti minut - a děje se tomu tak dvě hodiny. Všechny gagy jsou proto předem odhadnutelné a vzbuzují dojem, že scenáristickým cílem jednoznačně bylo, aby je pochopil i ten nejjednodušší divák.
Dwayne Johnson si film také užívá. Navzdory své muskulatuře má překvapivě slušný komediální talent a do podobných rolí se hodí - možná mnohem víc než do bezduchých akčních spektáklů, kde jeho snaha o drsnost vyznívá trochu směšně (nic se ale nemá přehánět, jak potvrdil ve Víle Zuběnce). Ne vlastní vinou však selhává při nejednoznačných scénách: jedním z významových rovin filmu má být divácké tápání, zda Bob Stone opravdu není padouch a svého spolužáka jen zneužívá ke svým temným cílům. Režijní nedůslednost ale diváckou nejistotu mění na nejistotu na place, což se netýká jen Johnsona, ale všech herců včetně Danielle Nicoletové coby Calvinovy manželky nebo Amy Ryanové jako agentky CIA.
Ne nadarmo si na internetu lze o filmu přečíst, že nejlepší je na něm tříminutový trailer a zbylých 111 minut je to jenom horší a horší. To je zbytečně příkrý odsudek, ale o něčem svědčí: minimálně o tom, že způsob humoru je vážně ubíjející, takže pokud nejste naladěni na stejnou vlnu nebo nedej bože chcete používat mozek, film si můžete užít jen těžko. I výplach na nudný letní večer by mohl být lepší.
