Když si režisér Tate Taylor, autor na Oscara nominovaného Černobílého světa z roku 2011, vybral jako svou další látku k dramatizaci román Pauly Hawkinsové Dívka ve vlaku, šlo o sázku na jistotu. Kniha se stala bestsellerem, zhltaly ji miliony čtenářů na celém světě a mluvilo se o ní jako o nové Zmizelé. Jen velice potichu zaznívaly hlasy, že literární úroveň knihy je nevalná a úspěch jí zajistil hlavně naddimenzovaný hype. Jak dopadl film, budou se čeští diváci moci přesvědčit od čtvrtka.
Thriller Zmizelá, který je ne náhodou s Dívkou ve vlaku srovnáván, se zfilmování dočkal také - v roce 2014 ho natočil David Fincher. Publikum ho ocenilo, bylo proto logickou volbou sáhnout po Dívce ve vlaku. Jenomže Taylor není Fincher, Emily Bluntová není Rosamund Pikeová, jež se za roli Amy dočkala oscarové nominace, a vůbec to celé působí jako velká snaha o něco důmyslně zamotaného, jenomže... hrozně bez života.
Výhled z okna
Rozvedená a osamělá Rachel Watsonová (Emily Bluntová) jezdí každý den nadzemní dráhou do práce kolem části New Yorku, kde sama kdysi bydlela. Vídá dům, v němž nyní žije její exmanžel (Justin Theroux) se svou novou manželkou Annou (Rebecca Fergusonová) a malým miminkem. Víc si ale prohlíží dům jiný, jen o několik míst vedle. Sleduje jeho obyvatele, které sice vůbec nezná, ale připadají jí jako ztělesnění absolutního štěstí - mladý manželský pár (Haley Bennettová a Luke Evans), který si každý den pro sebe nějak pojmenuje a o němž pak přemýšlí. Když pak jednou v depresích projíždí kolem, spatří něco, co ji šokuje - na balkoně vysněného domu spatří krásnou manželku, ale vedle ní není její manžel...
Tate Taylor se pokusil o mrazivý atmosférický thriller plný flashbacků, překvapivých odhalení a nečekaných zvratů. Vyšlo mu to však jen napůl - některé zvraty sice šokující jsou, jiné se zase dají snadno předvídat a působí dost lacině, včetně těch, které se pokoušejí relativizovat dosud viděné. Nemluvě o vyvrcholení celého příběhu, jež i méně vnímavému divákovi bude jasné dlouho dopředu.
Studený New York
Chladnou atmosférou je film doslova nabitý a patří k největším kladům celého snímku. Mohlo za to nejen roční období, ve kterém se snímek odehrává, ale i nepříjemné prostředí laciných bytů a trochu jiného New Yorku, než jak si ho všichni představujeme - Rachel sice dojíždí na Manhattan, ale mrakodrapových panoramat se divák nedočká. Mnohem méně známé části Velkého jablka vypadají jako vystřižené z industriálního venkova, všude je bláto, zima, lezavo, pošmourno...
Po herecké stránce by bylo ledacos k vytčení. Emily Bluntová svou nejistou, rozpolcenou Rachel zahrála i bez přehnaných sklonů k hysterii, Rebecca Fergusonová zase Annu ztvárnila jako studený čumák - trošku prkenně, bez známek života, jako by se v manželství dusila, třebaže polovina filmu nás přesvědčovala, že tomu tak není. Jediná Haley Bennettová, kterou v současnosti můžete vídat i jako dívku, která najala pistolníky v Sedmi statečných, vystřihla nejednoznačnou Megan bez nejmenších chybiček a lze jí věřit každé gesto, každé slovo. Dejme tomu, že s mužskou částí ansámblu je to horší, žárlivý Luke Evans moc přesvědčivě nehraje, ale to se od jeho hereckého typu ani moc nečekalo.
Žánrovka bez žánrových prvků
Dívka ve vlaku se pokouší tvářit jako mrazivý thriller, ale zároveň chce, aby na něj přišlo co nejvíc lidí, a tak některé typické scény jsou podány velmi decentně. Sexuální scény, a že jich je ve filmu dost, jsou nesmírně cudné, násilí se odehrává mimo obraz a to nejagresivnější, co divák uvidí, je hrubá facka od muže ženě. Tím se z už tak bezživotného, toporného filmu vytrácí většina vzrušujících scén, které střídá pomalá, plíživá nuda. A nezájem o osudy dobře myšlených, ale hůř podaných postav.
Slova o promarněných šancích jsou už skoro klišé, ale v případě Dívky ve vlaku platí beze zbytku. Při všech vysvětlujících flashbacích se vytratilo tempo, při statických scénách život. Zůstalo jen studené feel-bad movie, které mohlo ohromit originalitou, ale uvízlo daleko před cílem.
