Skutečnými příběhy z koncentračních táborů, pokusy o útěk z nich i velkou láskou na pozadí nejtragičtějších událostí v Evropě 20. století je inspirován nový film režiséra Milana Cieslara Colette. Scénář k němu napsal Cieslar ve spolupráci s Arnoštem Lustigem podle jeho stejnojmenné novely. Jemu a všem dalším, kdo holocaust přežili, režisér film věnoval.
Společnost Bioscop ho uvede do českých kin 12. září. Verzí scénáře bylo podle Cieslara asi pět, s Lustigem na něm pracovali do jeho posledních dní (zemřel v únoru 2011).
Film ve středu viděla i Lustigova sestra Hana Hnátová, která holocaust také přežila. "Po válce jsem řekla, že do Osvětimi nikdy nepůjdu. ...Teď jsem prožila dvě hodiny v Osvětimi. Doufám, že to bude působit i na druhé, aby si uvědomili, co se v těch letech válečných dělo," řekla s velkým pohnutím.
Film se stomilionovým rozpočtem vznikal v česko-slovenské koprodukci, do hlavních rolí mladých lidí, kteří lásku k sobě našli v místě, kde na ně čekala smrt, Cieslar obsadil Jiřího Mádla a francouzskou herečku Clémence Thiolyovou.
Film je inspirován osudem slovenských vězňů Alfreda Wetzlera a Rudolfa Vrby (vlastním jménem Walter Rosenberg), kterým se podařilo uprchnout z Osvětimi a odhalit světu pravdu o tamních zločinech. Cieslar považuje film Colette za dokončení své trilogie zahrnující úspěšný film Pramen života a snímek Krev zmizelého.
Film Colette začíná v roce 1973, kdy se padesátiletý spisovatel Vili seznamuje s budoucí ženou svého syna a její matkou. Ta se představí jako Yvette MacCaineová. Vilimu připomíná jeho osudovou lásku z koncentračního tábora. Když se vrátí domů, začíná psát svůj příběh o krásné mladé belgické Židovce jménem Colette a diváky přivádí do Osvětimi v létě roku 1943.
Mladý český vězeň Vili se dostává do pracovního komanda, kde se třídí a konfiskují osobní věci po lidech z transportů. S obrovským rizikem tam vězni kradou a pašují věci, aby mohli přežít. Vili se během práce při vykládání belgického transportu potkává s krásnou Židovkou Colette, které pomůže přežít radou, co při selekci říct. Colette se ale líbí i veliteli a ona cítí, že se mu musí podvolit, pokud chce přežít. Přesto se jí daří se s Vilim občas sejít i v krutých podmínkách tábora, stará se o něj, když je zraněný, a nosí mu ukradené diamanty z kufrů nových příchozích. Při evakuaci tábora se Colette podaří Viliho vyplatit z vězení. Zatímco ona prchá s transportem do Sachsenhausenu, Vili se vydává na pochod smrti.
Příběh se uzavírá v 70. letech na Manhattanu, kde Yvette MacCaineová Vilimu prozradí, že po válce přijala novou identitu a jméno svého amerického manžela. Na sklonku války totiž porodila dítě esesákovi, který ji v Osvětimi nutil k sexu. Svatba dcery Colette a syna Viliho po letech oba přeživší zase sblíží.
