Obyčejný kluk, který prezentaci před médii a na veřejnosti nebere "hákem" a rád se zamyslí i zavtipkuje. Tak působila na tiskové konferenci festivalu v Karlových Varech jedna z hlavních hvězd letošního 52. ročníku, herec Casey Affleck.
Affleck na přehlídku přivezl snímek Přízrak i s tvůrčí delegací - scenáristou a režisérem Davidem Lowerym, producenty Tobym Halbrooksem a Jamesem M. Johnstonem a kostýmní výtvarnicí Annell Brodeurovou. Přízrak je příběhem o duchovi, který zůstane uvězněn v domě, kde zaživa bydlel se svou partnerkou. Titulní figura se ve filmu vyskytuje v nejklasičtější duchařské podobě: coby postava schovaná pod prostěradlem s vystříhanými dírami na oči.
"Někdy jsem pod tím prostěradlem já, jinak někdo jiný," odpověděl Affleck prozaicky na to, kdo se pod látkou skutečně skrývá. Nezbytná otázka padla k úlevě všech hned na začátek.
"Ano, s bratrem se vídáme a jsme si velmi blízcí," splnil Affleck další neodbytný dotaz na svého bratra Bena. "Nevím. Těžko bych popsal i vlastní hereckou techniku, natož herectví někoho jiného. Rád se na Bena dívám na plátně, ale špatně se mi o tom mluví," vyhnul se pak srovnání se svým sourozencem.
Pro svou hereckou kolegyni Rooney Maru pak Affleck měl jen slova (obecné) chvály. "Umí být výrazná i tajemná, a proto se právě pro duchařský film hodí," řekl o ní. "Dokáže ukázat celou škálu emocí, i když je v záběru sama, nepotřebuje k tomu dialogy. Najde si cestu k postavě, jako by to bylo její druhé já." Elegantně se Affleck vyvlékl i z banálního dotazu, zda se vyzná v íránské kinematografii (kdo ho asi tak položil?): podotkl, že se o ní rád něco dozví od dotyčného novináře, který je s ní jistě obeznámenější.
Zatímco na rutinní otázky tedy herec odpovídal adekvátně, u zábavnějších ožil. "Jestli se mi v životě staly nějaké nevysvětlitelné věci? Ano, doma se mi rozbila spousta věcí, ale většinou za to mohly moje děti. A když slyším nějaké divné zvuky, duchové by většinou byli ještě tím nejméně děsivým vysvětlením."
"Obvykle se na své role pečlivě připravuju," řekl také. "Ale při práci na Přízraku jsem zjistil, jak osvobozující je být prostě jen přítomen na natáčení." Postavy si Affleck podle svých slov domů z práce nebere. "Ale někdy si nemůžete pomoct, aby se vás nedotkly," poznamenal mimo jiné na margo své náročné role ve filmu Místo u moře, za niž letos získal Oscara. "Nemyslel jsem na úspěch, když jsem tu práci bral," zavzpomínal dále na tragickou figuru Leeho Chandlera. "Prostě mě ten příběh dojal, byl skvěle napsaný. A pro mě je nejdůležitější aspekt to, s kým na filmu pracujete."
Ohledně úspěšnosti filmů si Affleck i zafilozofoval: "Úspěch by se neměl měřit tím, nakolik výsledek odpovídá záměru, nýbrž tím, co jsme se naučili a dozvěděli z procesu tvorby. A u Přízraku se mi líbil proces i výsledek."
Scenárista a režisér David Lowery uvedl, že Přízrak je pro něj velmi osobní film. "Přestěhoval jsem se tehdy se svou ženou do Los Angeles z Texasu a náš starý dům mi velmi chyběl," řekl. "Scénář jsem psal velmi rychle, což je u mě dost neobvyklé. Caseyho jsem oslovil, až když jsem měl dopsáno, a on hned souhlasil." Lowery také připomněl, že dotočil snímek Old Man and the Gun, v němž Casey Affleck hraje po boku Roberta Redforda. Premiéru by měl mít v roce 2018.
Od kostýmu se tiskovka odrazila, u kostýmu také skončila. Affleck si totiž v závěru vzal slovo a začal Lowerymu sám pokládat otázky, které byly mnohdy zajímavější, než jaké vznášeli novináři. Týkaly se například procesu objevování během práce na filmu nebo toho, jestli se obsazení spíš přizpůsobuje scénáři, nebo naopak. V úplném finále došlo i na zmíněné prostěradlo s dírami. "Zdánlivě jednoduché věci jsou někdy překvapivě složité," řekl k tomu režisér: opravdové prostěradlo prý vypadalo hloupě, a tak kostýmní výtvarnice Annell Brodeurová musela připravit komplikovaný kostým na míru s helmou a spodničkami.
Kostymérka, která do té doby postávala v zákulisí, se v tu chvíli ohlásila osobně, ale už bylo pozdě: tým musel jít Přízrak uvést na slavnostní projekci ve Velkém sálu hotelu Thermal. Snímek má na databázi ČSFD prozatím lehce nad 60 % a protikladná hodnocení. Pomalu vyprávěný příběh je spíše atmosférickou anekdotou s roztomilou hudbou. Kdyby tudíž šlo o videoklip dlouhý pět minut jako jediný záběr, v němž Rooney Mara jí koláč, působil by výsledek vhodněji a přiměřeněji.
