Festival Jeden svět láká: Promítej i ty!

České festivaly bojují o diváky, avšak festival filmů o lidských právech Jeden svět na to jde jinak. Když nepřijdou diváci na festival, přijde festival za nimi.

Ač se může zdát, že festivalů je v Česku čím dál více a vznikají stále nové (nedávný brněnský Cinema Mundi či rozštěpení festivalu animovaných filmů na Anifilm a Anifest), diváků se na ně mnoho nežene.

ČTĚTE TAKÉ: Třetina vězněných novinářů sedí v íránských věznicích

Řada festivalů je v boji o sponzory a finanční partnery neúspěšná právě proto, že nemá tolik diváků, kolik by chtěla.

Dokumentární festival Jeden svět, který začíná ve středu 10. března, je zavedená přehlídka s dvanáctiletou historií a respektovaným programem; navíc probíhá pod záštitou Václava Havla a nemá ani problém s návštěvností - loni i předloni přišlo kolem 100 tisíc diváků.

Přesto je jeho hlavní letošní novinkou akce "Jak získáš své diváky ty?", spočívající v tom, že diváckým hlasováním budou vybrány tři nejoblíbenější filmy, které pořadatelé umožní komukoli zapůjčit a promítat legálně například okruhu přátel.

"Chceme přiblížit ‚jednosvětové‘ dokumenty lidem, kteří se na festival nedostanou, a zároveň aktivně zapojit diváky," vysvětluje mluvčí Jednoho světa Filip Šebek.

"Program koresponduje s naší snahou nalézat alternativní formy distribuce a dostat tak filmy k co největšímu počtu diváků. Aktivním šiřitelem myšlenek dodržování lidských práv se teď může stát každý. Věříme, že heslo,Promítej i ty!‘ si vezme za své co nejvíce lidí."

Program tradičně zahrnuje několik sekcí včetně dvou soutěžních. A nabízí nejen syrové exkurze do problematických regionů, ale také filmy o těch nejběžnějších fenoménech kolem nás.

Pijete vodu z PET lahví? Vyhazujete jídlo? Nakupujete jídlo v plastových obalech? Na tyhle otázky dává Jeden svět drsnou odpověď svými filmy - třeba snímkem Hlad o globální propojenosti světa, v němž jedni hladoví, aby druzí žili v nadbytku, nebo vtipným a hravým filmem Rodinná dieta o domácnosti, v níž se rozhodli žít rok bez plastů (a zjistili, jak těžké je s touto "úchylkou" nakoupit byť obyčejný toaletní papír či jídlo pro děti) či titulem Vodovoda o "největším reklamním podvodu na světě" - balené vodě.

Velká část filmů ovšem mapuje oblasti, jejichž obyvatelé řeší spíše to, jestli vůbec budou mít co jíst a pít. Tyto snímky zaznamenávají život na afghánských ulicích zdecimovaných válkou a předchozí vládou Talibanu, ale i účastníky místní obdoby známé soutěže ve filmu Afghánská superstar. Ten dokumentuje všechny lokální zvláštnosti slavné soutěže - včetně té, že mezi dvěma tisíci soutěžících byly jen tři ženy, které kvůli tomu navíc musely čelit výhrůžkám smrtí.

Na festivalu bude k vidění i dojemný a optimistický český snímek Nevítaní, v němž režisér Tomáš Škrdlant dvacet let sledoval pět postižených dětí, které byly svými rodiči odvrženy. Film bude na festivalu uveden se speciálním dabingem pro nevidomé.

Útrapy dětství ukazují i další silné snímky - třeba ten o nedětsky vycepovaných čínských dětech ve filmu Chci být Někdo či Vůdce má vždy pravdu o nacionalistických dětských táborech v Gruzii. Silným diváckým zážitkem je i Já, moje romská rodina a Woody Allen, v němž debutující Italka romského původu upřímně a otevřeně vypráví o životě Romů uprostřed xenofobní Itálie.

K objevování skrytých problémů moderní civilizace přispěli rovněž čeští režiséři. Martin Ryšavý natočil film Země snů o útrapách českých Vietnamců, v hlavní soutěži Česko zastupuje Mlčeti zlato Tomáše Kudrny o svérázném pojetí kyrgyzské demokracie.

Festival pořádaný neziskovou organizací Člověk v tísni uvede 101 filmů z 30 zemí a také letos nabídne řadu doprovodných diskusí k tematice lidských práv - například o situaci v krizových regionech (Írán, Afghánistán, Barma, Tibet apod.). Pražská část potrvá do 18. března, poté se přehlídka přesune do dalších 29 českých měst.

Více o programu na www.jedensvet.cz.

Foto: Jeden svět.