Výborní diváci, skvělá Judi Denchová, ale i devět dní stresu. Tak vidí 46. ročník filmového festivalu v Karlových Varech, jenž právě skončil, herec Marek Eben – muž, který už tradičně karlovarskou přehlídku moderuje. Jak se mu letos ve Varech líbilo, popsal v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ.
Jak se vám letošní festival líbil? Byl v něčem jiný než předchozí ročníky?
Každý festival je jiný, protože přijedou jiní lidé. Vlastně nikdy netrpíte stereotypem, festival částečně určují osobnosti a mým úkolem je s nimi hovořit. Ten letošní ročník byl navíc velmi klidný, nedošlo k žádným fatálním chybám, nemuseli jsem řešit žádnou krizovou situaci. Myslím, že Jiří Bartoška dokázal vybudovat neuvěřitelně schopný tým lidí.
Hvězdou festivalu byla slavná herečka Judi Denchová, známá například z filmů o Jamesi Bondovi. Stihl jste si s ní promluvit? Jaký na vás udělala dojem?
Natočil jsem s ní dokonce Plovárnu (talk show Na plovárně, pozn. red.). Je to velká dáma. Absurdní je, že ji všichni znají jen z Bonda, i když je to především velká shakespearovská herečka, která ztvárnila skoro všechny shakespearovské role, po kterých herečka může toužit. A také za to posbírala neuvěřitelné množství cen.
Chvála se letos ze všech stran sypala i na diváky. Čím to je, že se zrovna do Karlových Varů sjíždějí tak skvělí filmoví fanoušci?
Myslím, že je to tím, že si karlovarský festival od prvopočátku velmi pečlivě udržuje nálepku festivalu pro lidi, kteří mají rádi film. Není to jako v Cannes nebo Benátkách, kde je to větší trh. Ve Varech může běžný divák přijít na světovou premiéru filmu a setkat s jeho tvůrci. Vždycky mě proto mrzí, když se o festivalu především informuje jako o večírku pro bohaté. To je absolutně mylná informace
Právě to nedávno kritizovala i herečka Sabina Laurinová. Vedení festivalu by podle ní mělo zvát do Karlových Varů méně byznysmanů a více herců. Co byste jí vzkázal?
To nevím. Myslím, že tam asi dlouho nebyla. Protože to, co jsem měl já možnost vidět na festivalu, byli hlavně čeští herci.
Kdybyste si měl sám za sebe zvolit nejlepší film festivalu, který snímek by vyhrál?
Ptáte se špatného člověka, nemám šanci ty filmy, kromě prvního a posledního, vidět. Mým úkolem je mapovat dění na festivalu, a protože se tam toho děje nesmírně mnoho, mám co dělat, abych to vše pochytal. Nemůžu si dovolit chodit do kina.
Oddechl jste si, když festival skončil, nebo se vám bude stýskat?
Z každého je kousek pravdy. Je to samozřejmě velká úleva, protože mám za sebou náročných devět dní plných stresu – jednak proto, že od vás publikum něco očekává, jednak proto, že se tam pohybuji skoro v osmdesáti procentech jen v angličtině, což pro mě není úplně nejpevnější led. Ale dělám to rád, dlouho a těší mě to, takže je na konci i trochu nostalgie.
Stal se vám někdy v angličtině nějaký trapas?
Občas se samozřejmě něco takového přihodí, zvlášť když přijede někdo z regionu, jehož dialekt je obtížný. Měl jsem herce z Walesu, který mi říkal, že byl v divadle v nějakém malém městě a že za ním přišli lidé odněkud, a to mu změnilo kariéru. A já jsem nerozuměl, odkud ti lidé byli. Tak jsem se zeptal znovu, ale ani napodruhé jsem mu nerozuměl. A až napotřetí jsem zjistil, že byli z BBC... Měl takový dialekt, že jsem mu pořádně nerozuměl ani to BBC.
Co vás čeká teď, další práce, nebo vyrazíte někam na dovolenou?
Čeká mě drobná práce, ale nic dramatického. Budeme točit Plovárnu s panem profesorem Bohdanem Pomahačem, což je šéf transplantačního týmu, který úspěšně provádí transplantace obličeje. A pak mám v srpnu několik koncertů s kapelou, na to se těším. Ale jinak mám už velmi oddechové tempo po zbytek prázdnin.
