Hledání sama sebe je tématem filmu Do dna, ve kterém hrají jen vozíčkáři. Mladý hrdina tápe ve vztazích, zažívá rozchody, sexuální vzplanutí, autonehodu a jako divadelní herec i emoce chvilky před popravou. Hlavním poselstvím krátkého filmu je podle tvůrců úvaha o tom, jak omezuje člověka nutnost pohybovat se na vozíku. Diváci téměř po celou dobu nevědí, že hrdinové mají pohybové omezení. Odhalení se uskuteční až v závěru, řekla Aneta Šedá z Ligy vozíčkářů.
Natáčelo se několik dní v čajovně, kavárně, divadle a prostorách Ligy vozíčkářů. Film je autorskou prací režiséra Filipa Laureyse, studenta Fakulty sociálních studií, který si filmařské zkušenosti přivezl z filmové školy v Austrálii. Natáčení zhodnotil jako náročné, ale obohacující.
"Netušil jsem, co všechno život s postižením obnáší. Jsem rád, že jsem mohl uplatnit filmařské zkušenosti, pomoci druhým a vytvořit něco, co v naší zemi nemá obdoby," uvedl Laureys. Hereckých rolí se podle Šedé zhostili lidé z okolí Ligy vozíčkářů, další se přihlásili prostřednictvím sociálních sítí. Ve snímku se mihne i několik nevozíčkářů, ale jen v epizodních úlohách. "My zdraví jsme byli kompars," řekla.
Snímek vznikl v podstatě bez rozpočtu. Díky sponzorům získali amatérští filmaři profesionální techniku, která by jinak podle Šedé stála statisíce. Nadace Konto bariéry zaplatila režijní náklady, jako občerstvení a benzin. Všichni zúčastnění pracovali bez nároku na honorář.
Hotový film má délku 7,5 minuty a tvůrci ho poprvé promítli 2. ledna v Café Práh v Brně. O jeho možném odvysílání jednají s Českou televizí. Promítán by měl být i na různých festivalech. Poté ho podle Šedé budou tvůrci dál volně šířit.
