Desetidenní festival filmů o lidských právech Jeden svět ve čtvrtek 15. března ocenil vítěze. Cenu za nejlepší film získal dokument Zvláštní let o podmínkách imigrantů ve Švýcarsku, z pražského kina Lucerna si ale cenu odnesl například i český snímek o budování magistrály na Sibiři. Po slavnostním ceremoniálu se vítězné snímky ještě jednou promítaly v pražských festivalových kinech. Poté přehlídka, kterou organizuje humanitární organizace Člověk v tísni, pokračuje ve 40 českých městech.
Tématem letošního 14. ročníku byly protesty, nepokoje a revolta v různých částech světa. Mnoho filmů se věnovalo takzvanému arabskému jaru a mapovalo loňské nepokoje v severní Africe a na Blízkém východě. Další dokumenty mapovaly třeba situaci zdravotně nebo mentálně postižených, transsexuálů nebo sociálně slabých. V dalších sekcích se představily filmy o migraci, adopcích, civilizaci či ekoterorismu.
Ve vítězném snímku z detenčního střediska poblíž Ženevy přiblížil režisér Fernand Melgar situaci lidí bez povolení k trvalému pobytu. Ti mohou být podle švýcarských zákonů kdykoli zatčeni, zadržováni až dva roky a následně vyhoštěni zpět do země původu takzvaným zvláštním letem. Porota kromě závažného poselství vyzdvihla i umělecké zpracování filmu. Režisér si nepřijel cenu převzít osobně, prostřednictvím videopozdravu ale vzkázal, že osudy vyhoštěných imigrantů dál sleduje a připravuje o nich nový dokument.
Dokument vyhrál v konkurenci 15 snímků zařazených do hlavní soutěže, v porotě zasedl íránský filmař Ali Samadi Ahadi či režisér Robert Sedláček. Za nejlepší režii porota ocenila snímek Pět rozbitých kamer, v němž palestinský zemědělec mapuje pět let odbojů palestinsko-izraelského konfliktu.
Diváckou cenu a cenu poroty Rudolfa Vrby získal snímek Banány na pokračování o boji švédského dokumentaristy za uvedení jeho "nepohodlného" filmu v USA. Dvě zvláštní ocenění poroty si odnesl i ruský dokument Kdo zabil Natašu? o vraždě ruské novinářky. Jak v případě "Banánů", tak i u snímku Kdo zabil Natašu? porotci zdůraznili přínos k boji za svobodu slova. Autoři a hlavní aktéři obou snímků totiž čelili za svou veřejnou kritiku řadě problémů.
Z českých tvůrců uspěl režisér Šimon Špidla, jeho Mrtvá trať mapuje stavbu takzvané transpolární magistrály, na niž byli nasazeni vězňové z gulagu. Za výjimečné zvukové zpracování a použitou hudbu byla Špidlovi udělena cena Českého rozhlasu. Studentské porotě se nejvíc líbil izraelský Život ve fotografiích. V něm bojuje 96letá Miriam, původem z Československa, spolu se svým vnukem za zachování jejich fotografického studia v Tel Avivu.
Festival letos uvedl 106 dokumentů ze 44 zemí. Pořadatelé očekávají, že v celé ČR festival navštíví přes 100.000 diváků. Jen v Praze navštívilo sedm festivalových kin na 30.000 lidí. Kromě ČR se přehlídka rozšířila i do mnoha dalších zemí.
