Filmová recenze
Noví Krotitelé duchů? Hodně nepovedený návrat

Kolem nového filmu o krotitelkách duchů byl pořádný humbuk dávno předtím, než vstoupil do kin. Režisér Paul Feig to schytával ze všech stran už jenom za nápad, že provede restart kultovní osmdesátkové série. A když se s prvním trailerem potvrdilo, že hlavní role budou obsazeny výhradně ženami, kritika ještě zesílila. Po premiéře se ale ukázalo, že celý poprask byl zbytečný - Ghostbusters s rokem výroby 2016 je zapomenutelný a hloupý snímek, který kdyby nevznikl nebo si ho nikdo nevšiml, nic by se nestalo.

Nápad na duchařskou komedii se zrodil v hlavě komika Dana Aykroyda, kterému v roce 1982 zemřel jeho parťák John Belushi, s nímž se v prvním nástřelu Krotitelů duchů počítalo do role doktora Petera Venkmana. Po Belushiho smrti Aykroyd připravil mnohem temnější film, jenž mu scenáristicky pomáhal upravovat Harold Ramis, a výsledkem byl nečekaný kinohit roku 1984 a nejvýdělečnější komedie všech dob. Tento primát Ghostbusters až za šest let odňal film Sám doma. Pro celou řadu fanoušků se brilantní hororová komedie stala srdeční záležitostí - včetně autora těchto řádků. Pokračování o pár let později už tak povedené nebylo, kníže Vigo z Moldávie nebyl zdaleka tak démonický soupeř jako sumerský bůh Gozer a finále se zpívajícími a objímajícími se Newyorčany se utápělo v patosu, ale pořád šlo o solidní zábavu.

Krotitelé 21. století

Letošní reboot Krotitelů duchů vzbuzoval emoce nejen tím, že se tvůrci odvážili sáhnout na klasiku, ale i kvůli tomu, jak film pojali. Trailer, zveřejněný v březnu, se stal tím nejstahovanějším v celé historii YouTube - a možná i tím nejkritizovanějším, až to Paula Feiga donutilo, aby si ulevil: "Mezi geeky jsou jedni z největší idiotů, jaké jsem kdy v životě potkal." Zároveň se pokusil vysvětlit, co ho vedlo k úpravám, které vzbuzují největší kontroverze: "Někomu může obsazení krotitelů ženami připadat jako politický tah, podle mě to je jen pokus dohnat vývoj. Fakt, že se z toho stala kauza, je vlastně dost trapný. A zahanbující." Jenže pokud šlo o přiznanou snahu o "rovnoprávnost" a službu ženám, šlo o službu medvědí.

Kdo viděl původní Krotitele, v ději ho v zásadě nic nepřekvapí. Čtveřice hlavních postav se dá po vyhazovu z univerzity dohromady, začnou podnikat, pořídí si firmu na odchyt duchů a nabízejí své služby. Nejdřív se jim vysmívají, posléze se stávají hrdinkami, a to až do finále, kdy se z invaze duchů na Manhattanu vyklube skutečná hrozba, a krotitelky vyzbrojené dobře známým vybavením i novými vychytávkami podstoupí konečný zápas. Nic nového ani dějově náročného. Dějově nabitý nebyl ani původní film, ale v něm nastupoval excelentní a z velké části improvizovaný humor (ve kterém vynikali hlavně Bill Murray a Rick Moranis, představitel Louise Tullyho). A ten letošním Ghostbusters zoufale chybí.

Pištění místo vtipu

Paul Feig dal dohromady solidní sestavu komiček. Melissa McCarthyová, Kristen Wiigová, Leslie Jonesová a nejméně známá, i když asi nejzajímavější Kate McKinnonová umějí být vtipné, pokud chtějí a dovoluje jim to scénář. Těžko říct, proč jim to v tomto případě tolik nešlo, když do něj samy zasahovaly. Problém filmu totiž netkví v předsudku, že hlavní představitelky jsou ženy, jak bývá kritikům Ghostbusters vyčítáno. Problém je, že nejsou vtipné. Tam, kde Bill Murray, Dan Aykroyd a Harold Ramis používali nádherně absurdní pseudovědecké dialogy, dnes se ozývá pištění, koulení očí a poskakování - když mají hrdinky radost, když na něco čekají, když se něco řeší. Poprvé to ještě jde vydržet, ale jakmile pochopíte, že to bude jejich standardní chování, dostaví se hodně rozpačitý pocit a čím dál víc trapnosti. Jestli se podle Feiga takto chovají emancipované ženy 21. století, bylo lepší zůstat v předchozích dekádách.

Degradace humoru pokračuje i v neverbální rovině. Žerty založené na prdění a ukazování si prostředníčků patří do komedií pro nejméně náročné publikum a vyjímají se třeba ve filmech s Jimem Carreym nebo od Zdeňka Trošky - a k nim Ghostbusters nutně sklouzávají. Což není problém jen v případě, kdy srovnáváte původní a novou verzi, ale i pokud hodnotíte nový film jako samostatný celek. Přestože se Paul Feig několikrát vyjádřil, že chce natočit film dospělejší, temnější a strašidelnější než originál, po podobných ingrediencích bychom ve výsledku pátrali marně. Snímek je laděný čistě jako crazy komedie, která svými úmornými vtipy zabíjí jakýkoli pokus o navození atmosféry nebo napětí.

Světlejší místa

Film naštěstí takovou tragédií, jak by se mohlo zdát, není. Najdou se v něm i zábavná místa a postavy (ale obojí lze nalézt i třeba ve zmiňovaných nesnesitelných filmech s Jimem Carreym), snímek má švih a občas se povede i vtip. Na svědomí je má kupodivu především figurka asistenta Kevina v podání Chrise Hemswortha. Jeho parodie na tupé blonďaté sekretářky se docela vyvedla a některé fórky rozesmát dovedou (ať už to je jeho prsaté logo firmy, anebo dilema, jakou fotku si má dát na Facebook). Smutné je, že při tolik proklamovaném feminismu je jeho zpodobnění hodně sexistické. Ženské postavy vůbec trousí sexistické hlášky, jen zkrátka naruby, černošská hrdinka je zobrazena maximálně stereotypně (vlastně rasisticky)... Buď si to tvůrci neuvědomili a vymklo se jim to z rukou, nebo jde o skrytý úmysl. Ale z toho filmaře nejde podezírat - za vším stojí jen hloupý scénář.

Pozornost by si zasloužila i nejujetější vědkyně Jillian Holtzmannová (Kate McKinnonová), jejíž vtipy sice obvykle neuniknou standardu celého filmu, ale má smysl se na ni dívat. Stejně potěšit dovedou některé odkazy na originální film a některé původní hudební motivy (třebaže zmodernizovaná titulní melodie Raye Parkera Jr. zní příšerně). Podobných věcí se ale ve filmu objeví jen pramálo. Například camea herců z originálu (samozřejmě bez zesnulého Harolda Ramise a také Ricka Moranise, jenž se bohužel od roku 1997, kdy zemřela jeho manželka, před kamerou neobjevuje) působí spíše nostalgickou bolest a z "dárku fanouškům" není nic jiného než nadbytečnost.

Vyhozené peníze

Pobavit se tak dá vlastně jen na účet filmu. Třeba tvrzení, že "na film z osmdesátých let se dnešní děcka dívat nebudou, když teď máme lepší vizuální efekty a duchové můžou být doopravdy strašidelní," jak prohlásila Leslie Jonesová. Škoda, že ona proklamovaná počítačová technologie nebyla při tvorbě triků vidět a všichni duchové vypadají právě jako stvoření v minulých dekádách, určitě ne jako výkřik nejmodernější techniky. Kdyby šlo o přiznanou poctu originálu, nešlo by namítat nic - ale vzhledem k odvážným tvrzením všech tvůrců to vyznívá spíš jako vtip. A to se ještě připravte na pořádně otravnou dávku product placementu.

Ghostbusters se zkrátka nevyvedli. Očekával se propadák, ale jedná se spíš o zklamání roku. Kontroverze se nekonají, film je zapomenutelný, hloupý a naprosto zbytečný. Za budget ve výši 144 milionů dolarů šlo natočit mnohem lepší film, takhle jde jen o dvouhodinovou přehlídku jejich nesmyslného utracení. A podobná marnivost je vyhazovat peníze za lístky. To už si radši pusťte originál.