Olga Špátová představila celovečerní dokument Největší přání

Hrdinové celovečerního dokumentu režisérky a kameramanky Olgy Špátové Největší přání jsou po čtyřiceti letech komunismu první dospělou generací vyrůstající ve svobodné společnosti. Mladé lidi zamýšlející se nad zdánlivě banální otázkou "Jaké je tvoje největší přání?" filmařka zpovídala ve školách, věznicích, na demonstracích, ve městě i na venkově. Ve středu výsledek představila v pražském kině Lucerna.

Svá srdce jí otevřeli vyvrhelové společnosti, ambiciózní profesionálové, zamilovaní, věřící i občanští aktivisté. Byla přítomna zrození i umírání. Vyzpovídala téměř stovku lidí, zhruba pětině poskytla větší prostor. Využila jedinečnou možnost porovnat hodnoty svých vrstevníků se dvěma předchozími generacemi použitím archivních záběrů ze stejnojmenných filmů, které v letech 1964 a 1989 natočil její otec Jan Špáta.

Snímkem procházejí například studenti z iniciativy Inventura demokracie, dvacetiletá vězeňkyně Michaela odsouzená za vraždu, rodina Červeňákových z romské osady, těhotná kominice Martina, světově uznávaný dirigent Jakub Hrůša a zpěvačka Aneta Langerová.

"Film jsem začala natáčet přesně dvacet let po tátovi - 17. listopadu 2009. Točili jsme dva a půl roku a ve střižně zjistili, jak je to těžký tvar, jak ho bude těžké sestavit do 80 minut. Střih trval tři měsíce. Táta by měl 25. října osmdesátiny, a tak jsem mu svůj film věnovala," řekla Špátová.

I když základní hodnoty mladých lidí zůstaly i po letech stejné, podstatně se podle ní změnily možnosti a kulisy, ve kterých její vrstevníci po listopadu 1989 žijí. "Často jsou zmatení a hledají cesty, které využít. Svoboda je jednou z nejnáročnějších disciplín. Dost se změnily role mužů a žen. Děvčata touží po kariéře, jejich protějšky po věrné lásce," dodala. Uvědomovala si, že nemůže jít do hloubky příběhů jednotlivých lidí, protože tak velký prostor nemá. "Chtěla jsem složit jakousi esej, v níž by jednotlivé výpovědi na sebe reagovaly, potvrzovaly se či byly k sobě v kontrastu," dodala. Výsledek je sestřihem sedmi desítek hodin natočeného materiálu.

Film stál zhruba tři miliony korun, producent Adam Polák ho natočil v koprodukci s Českou televizí a slovenskou firmou DNA Production. Hudbu napsal Aleš Březina. Tvůrci ho chtějí uplatnit na festivalech v zahraničí. První bude ve Varšavě (12. až 21. října), kam byl vybrán do soutěže.