Online výuková platforma "Nucená práce 1939-1945. Příběhy pamětníků ve výuce" prostřednictvím vyprávění lidí, kteří tyto události zažili, přibližuje historii druhé světové války s přesahem do poválečného období. Filmová svědectví v délce 25 až 30 minut doplňují didaktické materiály.
Platformu připravila obecně prospěšná společnost Živá paměť ve spolupráci s Centrem pro digitální systémy Svobodné univerzity Berlín, které mělo na starost technickou část projektu. Ten zaplatila především německá nadace Připomínka, odpovědnost a budoucnost.
Systém je postaven na osudech sedmi lidí, z nichž každý reprezentuje určitou skupinu perzekuovaných. "V centru platformy jsou osobní příběhy, nejenom útržky. Odvíjí se tam celý život člověka," řekla při středečním představení platformy jedna z jejích autorek Šárka Jarská. Proto se pamětníci dotýkají nejen ústředního tématu, ale například i roku 1968.
Vedle příběhů sedmi z více než 20 milionů lidí, kteří museli nedobrovolně pracovat pro válečné hospodářství nacistického Německa, je v této aplikaci i obecně zpracované toto historické období. Pro žáky druhého stupně základních škol a středoškoláky jsou připraveny úkoly, které mohou zpracovávat a ukládat přímo v prostředí platformy. Učitelé k nim mají didaktické návody.
Ke každému člověku jsou doplněny historické dokumenty a fotografie. Orientaci v historickém kontextu ulehčují časová osa a slovníček pojmů. Jeden z rozhovorů je v angličtině, takže může sloužit i pro výuku tohoto cizího jazyka. Pamětník Peter Demetz totiž po válce emigroval do Spojených států amerických.
První školou, na které se platforma testovala, bylo libeňské gymnázium PORG. "Myslím, že metoda učit pomocí malých dějin velké dějiny je nosná," řekl tamní učitel dějepisu Michal Arnot. Byl by rád, kdyby byla obdobně zpracována i další období moderních dějin. Odpovídá to trendu, kdy se výuka čím dál více přesouvá od katedry do lavic studentů.
