Slavný český surrealista Jan Švankmajer začal natáčet svůj poslední film Hmyz. Na snímek přispěli fanoušci z celého světa a nakonec v něm hrají Jan Budař, Jiří Lábus, Kamila Magálová nebo Jaromír Dulava.
Nový film Jana Švankmajera má dlouhou historii. Scénář snímku kombinujícího hrané záběry s animací vznikl už na přelomu 60. a 70. let, ale jeho inspirace sahá ještě hlouběji, až k roku 1922. Tehdy měla premiéru divadelní hra bratří Čapků Ze života hmyzu, z níž Švankmajer čerpá. Další vývojové stadium Hmyzu nastalo letos na jaře, kdy tvůrci začali na film sbírat peníze na internetu pomocí crowdfundingové kampaně. Nyní se konečně rozvrčely kamery.
Sobci a prospěcháři
Dvaaosmdesátiletý Jan Švankmajer se ve scénáři opřel o druhé dějství zmíněné hry, kterou v jeho filmu nacvičuje v hospodském sále skupina ochotníků. Osudy figur čapkovské inscenace - Cvrčka, Parazita či Larvičky - se na plátně prolnou se životy filmových postav, mezi něž patří Ajznboňák Kopřiva, režisér či slečna Jitka.
"Ze života hmyzu je mizantropická hra," říká Švankmajer o alegorickém kusu kritizujícím sobeckost ve vztazích a důraz na vlastní prospěch ve společnosti. "Můj scénář tuto mizantropii jen prohlubuje, tak jako se prohlubuje podobnost člověka s hmyzem a této civilizace s mraveništěm," dodává režisér, jehož filmy se pravidelně strefují do společenských nešvarů.
Šestici hlavních postav ztvárňují Jan Budař, Jaromír Dulava, Jiří Lábus, Norbert Lichý, Kamila Magálová a Ivana Uhlířová, prozradil na dotaz TÝDNE Švankmajerův
mnoholetý spolupracovník, šestasedmdesátiletý producent Jaromír Kallista. "Postupuje se pomalu, úměrně našemu věku, zato pořád, protože jsme dokonale připraveni," říká o komplikovaném natáčení, při kterém se pracuje zároveň na hrané akci i na animovaných prvcích. Touto kombinací je režisér, podepsaný pod filmy Lekce Faust (1993), Spiklenci slasti (1996), Otesánek (2000) nebo Přežít svůj život (2010), proslulý.
Krásné mrtvé místo
"Přes svátky budeme stříhat, ověříme si jednotlivé prvky a snad se dostaneme do klidu, že všechno funguje dohromady," popisuje výrobu Kallista. "S herci budeme točit do jara, do léta pak budeme ještě pracovat na dotáčkách, animacích a prolínačkách." Herec Norbert Lichý je z možnosti pracovat se slavným Švankmajerem nadšený: "Je to veliká výzva a pro mne čest. Je mi jasné, že to bude velmi specifická práce a že to vůbec, ale vůbec nebude jednoduché," řekl TÝDNU.
Od výroby jiných dnešních snímků se Hmyz liší nejen kombinací různých postupů a natáčením na klasický filmový materiál. "Princip je, že musíme mít všechno vlastní," říká producent. "Točíme pozvolna a vymýšlíme si za pochodu. Kdybychom si pronajímali ateliéry, kamery a zařízení, nedoplatili bychom se. Do každého filmu vstupujeme minimálně třetinou rozpočtu. Jsme staří, úsporní, nevyplácíme si vysoké honoráře, jsme pokornější a opatrnější než mladí." Film proto vzniká v ateliéru v obci Knovíz na východ od Prahy, kde se počínaje Lekcí Faust rodily všechny filmy Švankmajera a Kallisty.
Předtím, ještě za minulého režimu, pracovali v prostorách pražské Nerudovy ulice, kde režisér bydlel v domovnickém bytě. "Tehdy to bylo mrtvé, hluché místo, proto se nám tam krásně točilo, dělali jsme tam řadu krátkých filmů, začátek Fausta i celou Alenku," vzpomíná Kallista na slavný snímek Něco z Alenky (1988), inspirovaný předlohou Lewise Carrolla. "Po roce 1989 jsme se museli přesunout, to bychom tam už nenatočili nic," říká k období, kdy Malou Stranu zaplavily davy turistů.
Žádné festivaly
V rámci působivě zpracované crowdfundingové kampaně na portálu Indiegogo na Švankmajera pěli chválu i režiséři Guillermo del Toro, Peter Lord a Henry Selick či autor komiksů Neil Gaiman a psalo se o ní v prestižních periodikách Variety, Screen a dalších. Cílovou částku 150 tisíc dolarů se podařilo hodně překročit, nakonec se totiž vybralo 286 tisíc dolarů, tedy přes sedm milionů korun. Největší sumou, deseti miliony, přispěl do rozpočtu zhruba čtyřicetimilionového snímku Státní fond kinematografie. "Je stále těžší financovat nezávislé umění, které zkoumá samotné jádro naší společnosti. Točíme film každých pět nebo šest let. Nikoli kvůli nedostatku nápadů, ale prostředků. Crowdfunding tohle může změnit," uvedl na jaře Švankmajer.
Jeho tým prý přemýšlel o finanční podpoře od fanoušků už před patnácti lety.
"Věděli jsme, že Švankmajerovo dílo je známé od Japonska přes USA až po Argentinu, ale tenkrát nebyly ty možnosti, co jsou dnes. Ty se objevily až díky sociálním sítím. Kampaň pro nás dělala skupina mladých lidí. Bez nich bychom to nedovedli. Ale oni by bez nás také nezvládli vybrat nic - v kampani zkrátka musí být nějaký smysl a musí ji dělat někdo šikovný," říká Kallista.
Spolu se Švankmajerem trvají na tom, že Hmyz bude jejich definitivně posledním filmem. Nemají prý žádné festivalové ambice. "Když se chcete dostat na festival, musíte na něj film dát zadarmo. My si za uvedení naopak necháváme zaplatit," říká Kallista. "Je to jedna z možností návratnosti investovaných peněz. Také zásadně nesoutěžíme. Víme, že festivalové soutěže jsou vždy ovlivněny politikou a výsledky se nezakládají na skutečných kvalitách filmů." Premiéru má Hmyz naplánovánu na rok 2018.
