Bylo to natáčení těžké a nezapomenutelné. Jiří Mádl bude do smrti vzpomínat, jak napichoval na vidličku mrtvé oko pečené ryby, které pak musel i sníst, nebo jak polykal její kostnatý ocas. To všechno mu přikázal režisér Jan Němec, představitel československé nové vlny, který nedávno opustil tento svět. Zanechal tu však po sobě další filmovou stopu.
Autobiografický film Vlk z Královských Vinohrad je uveden v oficiální soutěži 51. MFF Karlovy Vary. "Je to film o fiktivním filmaři Johnu Janovi. Není to historická, faktografická záležitost, i když všichni tuší, že je to příběh Jana Němce," říká druhý režisér Tomáš Klein, který film po Němcově smrti dokončil.
Příběh volně vychází z autorovy publikace Nepodávej ruku číšníkovi a sleduje jeho životní osud od šedesátých let do současnosti. Ve světě byl Němec oceňován pro svůj dokument o jaru a létu 1968 a o invazi armád Varšavské smlouvy. V roce 1974 nuceně žil a tvořil především v západním Německu, v USA, ve Velké Británii a ve Švédsku. Po návratu působil mimo jiné jako pedagog na FAMU, kde se s ním poprvé setkal i Tomáš Klein.
Němec byl svůj. Neotřelý filmař a buřič, který v něčem připomínal Věru Chytilovou. Oba se uměli na herce rozeřvat, oba za to byli jedněmi kritizováni, druhými tolerováni. Ale zatímco Chytilová používala ostrá slova, aby z herců "vycedila" to nejlepší, o Němcovi se říká, že byl, míněno nikoliv zle, blázen. Jenom výjimeční lidé jsou však schopni výjimečných věcí a Němec se o ně přinejmenším pokoušel.
Do hlavních rolí Vlka obsadil Jiřího Mádla a Karla Rodena jako vypravěče. Kalkuloval s tím, že na Mádla s Rodenem přijde do kin minimálně 700 tisíc diváků. Roden roli přijal s nadšením. Říkal, že jestli pro někoho, tak pro Jana Němce udělá všechno. Mádl se nechal ukecávat a pak hořce litoval. Nedostal totiž žádný scénář. "Hlídal jsem si, aby mi z toho nejeblo. Ještě během natáčení v Cannes jsem trpěl, ale pak jsem si řekl, že si to musím užít," vzpomíná.
Všechno však nebylo jenom zlé. Ve filmu je také velmi odvážná scéna, kdy na Mádla uléhá zcela nahá herečka Gabriela Míčová, aby z něj "vytáhla" horečku, která ho sužovala. "Ale bylo to bez sexu, jak říkal pan Němec," komentuje situaci s nadsázkou Klein.
Právě události roku 1968, jak je Němec prožil na festivalu v Cannes, jsou ústředním bodem vyprávění filmu Vlk z Královských Vinohrad. Tři zástupci české nové vlny včetně Němce měli tehdy šanci získat Zlatou palmu. Levicoví francouzští filmaři v čele s Jeanem-Lukem Godardem, Françoisem Truffautem a Louisem Mallem však pod vlivem revolučních studentských bouří festivalovou soutěž předčasně ukončili.
