V čele filmových premiér tohohle týdne jsou jedny z nejlepších snímků loňského roku. Sakra, jsou to jedny z nejlepších filmů posledních deseti let!
Když něco natočí Martin Scorsese, dějiny se rozestoupí, čas přestane existovat a zůstane jen čistý film, umění mistrně vyprávět jedním konkrétním médiem. U Scorseseho nejnovějšího filmu to platí dvojnásob: Hugo a jeho velký objev si film a jeho historii bere jako své hlavní téma. V prvním plánu jde o příběh chlapce, který na pařížském nádraží Gare Montparnasse šteluje hodiny a ve volném čase se pokouší "oživit" mechanickou figuru s natahováním na klíček, která mu zůstala po otci. Scorsese si ale tuhle premisu, převzatou z knihy přeložené u nás pod názvem Velký objev Huga Cabreta, bere jako záminku pro velkolepou poctu kinematografii jako takové.
Můžete ten film vnímat jako půvabné dobrodružství jednoho sirotka - a budete se bavit, protože ty 3D kamerové jízdy s digitálními triky, mikropříběhy z nádraží a výkon Asy Butterfielda v hlavní roli jsou opravdu úžasné. Ale můžete ten film sledovat i jako film o filmu - a potom budete nadšeni, strženi, dojati. Protože Hugo sahá až ke Georgesi Mélièsovi, němým groteskám a další filmové klasice, aby v 21. století ukázal, odkud to více než stoleté umění jménem film pochází a co v něm máme. Takovou poctu kinematografii nemohl přinést nikdo jiný než právě Scorsese, jeden z nejlepších režisérů všech dob, aktivista za prezervaci filmového dědictví a v první řadě filmový fanoušek.
Další krásný film s nohama pevně vězícíma v minulosti natočil Tomas Alfredson. Přestože režisér mimo jiné úspěšného upírského hororu Ať vejde ten pravý je Švéd jako poleno, ve své novince Jeden musí z kola ven vytvořil snímek anglický až na půdu. Špionážní thriller podle románu klasika žánru Johna le Carré dýchá dvojí nostalgií: ohlíží se za elitními, ale stárnoucími agenty britské tajné služby MI6, kteří vzpomínají na dny své slávy, kdy nehráli šachy ve studené válce, ale bojovali v první linii války skutečné, druhé světové. Ale to tahání za figurky je v tomhle filmu to nejlepší. Alfredson kromě vykreslování stoprocentně ostrovní atmosféry vypráví celkem banální špionskou historku tak komplikovaně, že se v ní jeden nemůže slastně neutopit. I díky Garymu Oldmanovi v hlavní roli předčasně penzionovaného agenta Smileyho.
A pak do kin přichází další pocta filmu a dramatickému umění zvlášť - Hamlet podniká, svérázná adaptace Shakespeara z rukou ještě svéráznějšího Fina Akiho Kaurismäkiho. Princ dánský tu přebírá velkou firmu, i přes rok premiéry 1987 je černobílý a vůbec je tu všechno jinak, respektive tak, jak se velkému Akimu zlíbí. Velmi současný je naopak thriller Kronika, v němž se trojici puberťáků dostane nadpřirozených schopností a ne každý z nich je použije podle skautských pravidel. A do budoucnosti naopak směřuje sci-fi drama Perfect Sense, v němž Ewan McGregor a Eva Greenová zažívají romanci na pozadí celosvětové pandemie, při níž lidé přicházejí o smysly.
