Smetanova Litomyšl
Česká skladatelka komponuje na objednávku amerického barytonisty

Na objednávku amerického barytonisty Thomase Hampsona komponuje česká skladatelka Sylvie Bodorová písňový cyklus nazvaný Lingua angelorum (Řeč andělů). Orchestrální skladba vzniká ke 400. výročí úmrtí císaře Rudolfa II. a ve světové premiéře zazní 4. července na mezinárodním operním festivalu Smetanova Litomyšl. Bodorová se inspirovala dobou Rudolfa II. a multikulturností tehdejší Prahy. Pro jednotlivé části cyklu zvolila devět jazyků, například již neexistující tureckou osmanštinu, italštinu, španělštinu, němčinu a latinu.

Hampsona doprovodí na druhém zámeckém nádvoří litomyšlského zámku Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK pod vedením šéfdirigenta Jiřího Kouta.

"V osmi částech jsem se snažila přiblížit to, čím tehdejší společnost žila, a propojit to s naší současností. Objevila jsem celou řadu dobových textů, které mi ani trochu nepřipadaly staré. Naopak promlouvají k nám stejně intenzivně jak před lety ke svým současníkům," řekla skladatelka.

Pro barytonisty prý komponuje nejraději. S Hampsonem se setkala několikrát loni v lednu, když zpíval v Praze s Českou filharmonií. Když se procházeli u Letohrádku královny Anny, kde 20. ledna 1612 Rudolf II. zemřel, zrodila se myšlenka napsat písně inspirované jeho dobou.

"Pouze dvakrát v historii naší země se Praha stala sídelním městem panovníka evropského formátu - v době Karla IV. a Rudolfa II.," upozornila Bodorová. Studovala dostupné materiály a přiznává, že snad k žádné skladbě, kterou psala, nemusela projít tolik literatury. Na tomto historickém období je podle skladatelky nejobtížnější, že je "opředené" mnoha otázkami, mýty i vědeckými studiemi. Nakonec se rozhodla vytvořit rozsáhlou mozaiku obrazů z rudolfínské doby. Hudba má podle ní velkou sílu, která dokáže dané téma nejlépe osvětlit.
Každý obraz padesátiminutového osmidílného cyklu je napsaný v jiném jazyce.

Cyklus otevírá část nazvaná Mé utrpení, poté následuje Pochod janičářů, který vypovídá o nebezpečí Osmanské říše. Část nazvaná Anděl smrti připomíná morovou ránu v pražském Židovském Městě, Sonet je naopak textově postaven na 12. sonetu Williama Shakespeara.

Pro název sedmé části vytvořila nové slovo Alchymystica, chtěla tak naznačit spojitost dvou zásadních rudolfínských premis - alchymie a mystiky. Cyklus uzavírá stejnojmenná Andělská řeč, umělý jazyk, jímž se alchymisté John Dee a Edward Kelley snažili domluvit "s vyššími mocnostmi". "Pro mne je hudba odedávna spojnicí mezi nebem a zemí, je pro mne jazykem srozumitelným všem, spojnicí mezi všemi jazyky," dodává Bodorová.